Život na lyžích (Ukázka, strana 99)

SKRYTÁ SÍLA PÁK Zapojte taky tělesné páky Páka, kladka, kolo na hřídeli - to jsou podle učebnic fyziky tak zvané jednoduché stroje.

Zamysleme se na chvíli nad pákami, nebo ještě lépe nad soustavami pák. Málokdo si uvědomuje, že nejdokonalejší soustavou pák, kterou vytvořila sama matka příroda, je právě naše tělo. A je pouze na nás jak dovedeme tento dar přírody využívat.

Běh na lyžích je sport s maximálním zapojením většiny svalových skupin v lidském těle, málokterý jiný sport disponuje tak rozsáhlou škálou využití pohybových možností člověka. Vždyť také odborníci - somatologové staví běh na lyžích na jedno z nejpřednějších míst z pohledu všestrannosti sportu.

A to si už přece zaslouží naši pozornost.

Pro hlubší poznání techniky běhu na lyžích je důležité a inspirativní vědět něco o biomechanice, statice i dynamice. Abychom rychleji vnikli do významu těchto fyzikálních pojmů, řekněme si nejprve něco o vztahu soustav pák k našemu tělu. Řadu výhod pákových soustav všichni používáme aniž si to uvědomujeme. Na příklad při jídle drtíme stravu v ústech zadními stoličkami, protože jejich Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206360

stisk je mnohem silnější než u předních zubů – a hle, jsme u obrázku č.1, který demonstruje, že na kratší části jednoramenné páky je větší síla. Ani tak banální úkon, jakým je obracení se v posteli z jednoho boku na druhý, se neobejde bez koordinované spolupráce tělesných pákových skupin, a to paží, nohou i trupu spáče. A jak vstane starý člověk bez cizí pomoci z nízkého křesla? Opře se rukama o svá kolena, nakloní se kupředu a postaví se křepce sám. Ani nemusí vědět, že využil „skryté síly“ dvou dvouramenných pák podle obrázku č. 2. Podobných příkladů ze života je mnoho, nás ale zajímá možnost využití znalostí o pákách v technice běhu na lyžích.

Každý člověk má jiné tělesné proporce. Někdo má delší nohy nebo paže, mezi lidmi jsou i rozdílně vyvinuté jednotlivé svalové partie s rozdílnými předpoklady sportovního výkonu. Jedno ale máme všichni společné: možnost chytře využít tělesných pák a svalových skupin k zvětšení efektivity techniky jízdy na lyžích. Jinými slovy – ne vždy vyhrává hrubá síla, což je koneckonců všeobecně známá zkušenost.

Pro ilustraci se podívejme blíže na biomechanický rozbor jednoduchého úkonu – postavit se z podřepu do vzpřímeného postoje. Toto je schematicky znázorněno jako páková soustava na obrázku č. 3.

Pro zvednutí váhy těla G je zapotřebí vyvinout ve Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206360

stehnech a v lýtkách značné síly, jejichž výslednice P s působištěm v kyčlích překoná váhu G. Zdá se, že pro zvednutí těla z podřepu do vzpřímeného postoje jsou mohutné síly ve stehnech a v lýtkách nevyhnutelné. To je však omyl. Váhu těla G lze překonat zatlačením kolen dozadu poměrně malou silou P1 podle obrázku č.4, tím se zdvihne pánev a následně lze dosáhnout vzpřímeného postoje menší silou P2 bez násilného přetěžování stehen a lýtek.

Požadovaného pohybu je tedy možné dosáhnout zapojením různých svalových skupin při vhodném využití pákových soustav našeho těla. A právě to je cílem tohoto článku: zamyslet se nad svojí technikou běhu na lyžích a hledat způsob jak se efektivně, bez dřiny a co nejrychleji pohybovat kupředu.

Pro běh na lyžích může být konkrétním příkladem k zamyšlení konečná fáze odpichu soupaž. Odpich soupaž se používá stále častěji jak u běhu klasického, tak u skatingu, proto si zaslouží naši pozornost. Nejdůležitější částí odpichu soupaž je konečná fáze, kdy síla by měla být největší a také s maximálním gradientem rychlosti. Zaměřme se proto na tento okamžik, který ve schematu pákové soustavy je znázorněn na obrázku č. 5. Poloha A-BC-D odpovídá konci odpichu soupaž u většiny závodníků, kteří se snaží jet rychle. Znázorňuje Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206360