Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206138
Sedmá k apitol a
… jako střída dalamánku…
Pokud Jindra doufala, že dva roky vojny Václava zbaví lásky k Renatě, mýlila se. Nesplnilo se ani její očekávání, že třídní kráska nevydrží dlouhé měsíce odloučení a najde rozptýlení u jiného mladíka. Marně čekala, že zklamaný Václav vyhledá útěchu v její hřejivé blízkosti, pochopí, kdo je pro něj ta pravá, a konečně prohlédne. Naopak. Václav udržoval se svou dívkou čilou korespondenci. Kdyby Jindra znala obsah pravidelných dopisů, přestala by závidět, protože víc než milostným vyznáním se podobaly tréninkovým deníkům, které byl zvyklý psávat každý večer před spaním. Čas během řídkých návštěv doma trávil Václav s Renatou a Štěpánka s Bedřichem začali potichu mluvit o svatbě. Děda Leopold byl Renatou nadšený. „Správná holka do kšeftu,“ říkal spokojeně. „Přesně taková, jakou Vašík potřebuje.“ Přestože Leopoldovi bylo už dost přes sedmdesát let, cítil se zdravý, nebo si alespoň nikdy na žádné potíže nestěžoval, a nepřestával doufat, že se dožije chvíle, kdy bude hotýlek znovu patřit rodině. Komunisté se ale drželi moci pevněji, než předpokládal, a tak potřeboval co nejrychleji vychovat
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206138
svého nástupce nebo nástupkyni. V Renatě poznal člověka potřebného ražení. Václav sám by byl asi překvapený, kdyby tušil, jaký život mu jeho blízcí plánují, ale určitě by nic nenamítal. Asi by si to nechal projít hlavou a sám uznal, že takové řešení je i pro něj nejlepší. Renata se zdála být milá společnice, noci s ní byly víc než příjemné a otěže života svírala pevně v rukou. Nemusel se starat, kam ho osud zanese, mohl se věnovat motorům a sportu, tedy věcem, které měl rád, a nic jiného od života nepožadoval. Byl úplně jiný než Oldřich. Rodina zbytečně čekala, že vojna Oldřicha naučí řádu a pořádku. Jestliže byl nejstarší syn rodiny Hasilovy před vojnou divoký a svéhlavý, po návratu z vojny byl ještě horší. Začal dohánět ztracené dva roky a užívat si života plnými doušky. Tak alespoň zdůvodňoval potulování po hospodách a pozdně noční návraty domů. Rád vysedával s kamarády, vyprávěl historky, zvedal si náladu skleničkou něčeho ostřejšího a úplně nejraději trávil čas ve společnosti žen. Nemusely být krásné, dokonce nechtěl, aby byly zábavné nebo chytré, stačilo mu, když byly přítulné. Miloval boubelaté ženy s kyprými ňadry. Zabořit hlavu do měkkého poprsí a zapomenout na svět pro něj představovalo vrchol pozemského štěstí. Aby nemusel poslouchat nepříjemné výčitky, rozhodl se odstěhovat. Ovšem najít vlastní byt nebo alespoň vhodný pod nájem v době, kdy nebyly byty ani pro rodiny s dětmi, se ukázalo nemožné. Po týdnech dohadování s otcem a nepříjemných domluv od nevlastní matky a vlastních sester požádal o přeřazení k partě montérů, kteří pracovali na stavbách po celé rozvíjející se socialistické vlasti, a domů jezdil jen jednou nebo dvakrát do měsíce. Pracovat uměl stejně dobře jako pít, volný čas trávil nezávaznými vztahy, z nichž prchal těsně předtím, než začaly být závazné, a na schůze brigády
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206138