MAN AŽER SKÉ ÚČE TNI CTV Í – NÁ S TROJE A ME TO D Y
tzn. jako zhodnocení výsledku činnosti všech útvarů v podniku, nákladů jejich činnosti. Pokud se měří počet obrátek (doba obratu) aktiv a závazků ve vnitropodnikovém hodnotovém řízení, tedy i v jejich podrobnějším analytickém tvaru (pro konkrétní položky aktiv – zásoby materiálu, hotových výrobků atd.), měla by být respektována důležitá zásada srovnatelnosti poměřovaných položek rozvahy (aktiv, závazků) a položek výsledovky (nákladů, výnosů). Výnosy z prodeje jsou z pohledu informační podpory vnitropodnikového řízení (manažerského účetnictví) vhodnou hodnotovou veličinou pro měření obrátky nebo doby obratu pohledávek. Přitom nezapomeňme, že pro porovnatelnost obou veličin – výnosů z prodeje výkonů a pohledávek – je nezbytné výnosy snížit o platby v hotovosti a pohledávky o výši daně z přidané hodnoty. Jako konkrétní příklady ukazatelů, které jsou typické pro hodnocení váza nosti oběžných aktiv a výše závazků v obchodní firmě, je možno uvést: Základní ukazatele obrátkovosti obchodní firmy vyhodnocované za měsíční období: počet obrátek zásob zboží Náklady na prodané zboží (za měsíc) ————————————————— Průměrný stav zásob zboží (za měsíc) počet obrátek pohledávek Výnosy z prodeje zboží – Výnosy placené v hotovosti ————————————————————————— Průměrný stav pohledávek vůči odběratelům (bez DPH) počet obrátek závazků Náklady na prodané zboží ———————–———————————— Závazky vůči dodavatelům zboží (bez DPH) Základní ukazatele doby obratu obchodní firmy: doba obratu zásob zboží Průměrný stav zásob zboží (za měsíc) ——————————————————— Průměrné denní náklady na prodané zboží doba obratu pohledávek (průměrná doba inkasa) Průměrný stav pohledávek vůči odběratelům (bez DPH) —————————————————————————————————— Průměrné denní výnosy z prodeje zboží snížené o výnosy placené v hotovosti 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205898
Mě ře ní a ř í ze ní v ý k o n n o s ti p o d n i k u
doba obratu závazků Průměrný stav závazků vůči dodavatelům (bez DPH) ———————————————————————— Průměrné denní náklady na prodané zboží Vhodným analytickým členěním poměřovaných hodnotových veličin je možné v podniku přenést odpovědnost za výši ovlivnitelných nákladů a oběžných aktiv (zásob materiálu, hotových výrobků, polotovarů a nedokončené výroby) až na hierarchicky nejnižší stupně řízení. Přitom, jak již bylo uvedeno, je důležité, aby v analytických ukazatelích doby obratu vybraných položek aktiv byla respektována důležitá zásada srovnatelnosti poměřovaných položek rozvahy (aktiv) a položek výsledovky (nákladů, výnosů). Využijme tyto poznatky při řešení konkrétního příkladu.
Propojení položek rozvahy a výsledovky
PŘÍKLAD 3.2
Mezi základními ukazateli pro hodnocení ekonomických výsledků výrobních závodů konkrétního podniku je sledován i ukazatel doby obratu zásob základního materiálu. Tento ukazatel je kvantifikován poměrem výše zásob materiálu zjišťované k poslednímu pracovnímu dni v měsíci a průměrných denních výnosů z prodeje výrobků výrobního závodu. Otázka k řešení: Je konstrukce ukazatele doby obratu zásob, uvedená v zadání příkladu, z pohledu požadavků účinnosti kritérií vnitropodnikového řízení správná? Komentář: Z pohledu vnitropodnikového hodnotového řízení uvedená konstrukce výpo- Vypovídací čtu ukazatele doby obratu zásob materiálu správná není. A to i přesto, že se schopnost v této podobě ukazatelé doby obratu základních položek oběžných aktiv (zásob ukazatelů materiálu, hotových výrobků a nedokončené výroby, pohledávek) ve finanční analýze za podnik jako celek sledují a vyhodnocují. Pro potřeby vnitropodnikového hodnotového řízení nejsou výnosy z prodeje vhodnou poměřovací základnou pro měření rychlosti obratu zásob materiálu. Mezi výnosy z prodeje výrobků, tzn. objemem a strukturou prodaných výkonů, a spotřebou základního materiálu při výrobě výrobků neexistuje bezprostřední příčinná souvislost. Problém spočívá zejména v časovém posunu výroby a prodeje, který je možno u většiny činností předpokládat. V hodnoceném období mohou být buď zcela, či částečně prodávány jiné výrobky, než jsou vyráběny. Dále je neméně důležitý problém v tom, že tržní cena, za kterou je výkon zákazníkům prodán, nesouvisí
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205898
MAN AŽER SKÉ ÚČE TNI CTV Í – NÁ S TROJE A ME TO D Y
s vynaloženými náklady tvorby výkonů. Prodejní cena je dána trhem, je ovlivněna konkurencí a preferencemi zákazníka, distribučními kanály. Rozdílná ziskovost prodaných výkonů by neměla ovlivnit měření doby obratu zásob materiálu. Při prodeji výkonů s vyšší ziskovostí by v hodnoceném období docházelo ke zlepšení ukazatele doby obratu zásob materiálu, při prodeji výkonů s nižší ziskovostí naopak k jeho zhoršení. Škodlivé důsledky takto nesprávně konstruovaného ekonomického ukazatele na motivaci zodpovědných řídících pracovníků jsou zřejmé. Při měření obrátkovosti je dále nutné vycházet z průměrného stavu zásob (aktiv), nikoliv z jejich výše ke konkrétnímu datu. Pokud to informační systém umožňuje, což je u externě nakupovaných zásob materiálu většinou bez větších problémů, je vhodné měřit stav zásob alespoň několikrát ve sledovaném měsíci. To, že se měření k poslednímu pracovnímu dni v měsíci bezprostředně váže na měsíční účetní uzávěrku, a proto je relativně přesné, by nemělo být rozhodujícím argumentem pro konstrukci ekonomického ukazatele. Z pohledu hodnotového řízení je u používaných ekonomických ukazatelů mnohem důležitější jejich motivační účinnost než přesnost měření. Doba obratu zásob materiálu by měla být měřena porovnáním průměrné výše zásoby materiálu a průměrné denní spotřeby materiálu. Takto konstruovaný ukazatel za výrobní závod je možno navíc jednoduše, analytickým členěním dle konkrétních druhů materiálů, propojit s řízením zásob až na hierarchicky nejnižší úroveň (konkrétní výrobní útvary). Pro zodpovědné výkonné řídící pracovníky (např. výrobní mistry) je porovnání výše průměrné denní spotřeby materiálu a průměrné výše zásob srozumitelné. Čím vyšší je zásoba, při stejné úrovni spotřeby, tím delší (ve dnech) je obrátka.
Měření rozdílového zisku z pozice managementu Manažerský zisk
Obdobným způsobem, jakým je možno konstrukcí ukazatele EVA měřit rentabilitu vlastního kapitálu, je možno zahrnutím kalkulačních úroků (podrobnějšímu vysvětlení jejich obsahu, vyjádření a vypovídací schopnosti bude věnována samostatná pozornost v subkapitole 3.2) do nákladů hlavní výdělečné činnosti (úpravou EBITu) měřit náročnost konkrétních činností (výrobků) na vázaný kapitál (využívaná aktiva). Tento způsob kvantifikace rozdílového manažerského zisku umožňuje porovnávat efektivnost, výsledný ekonomický přínos mezi jednotlivými obdobími i mezi jednotlivými částmi podniku (divizemi). V měření zisku se promítne i změna kapitálové náročnosti činnosti. Tento způsob měření zisku je jednoduchý a pro řídící pracovníky (ředitele divizí, obchodní ředitele) srozumitelný, usnadňuje komunikaci při řízení. Pro ilustraci uveďme zjednodušený příklad: 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205898