nato. Zítra touhle dobou budu sedět před každým reportérem a každým internetovým pisálkem, který za mnou přijde, a ti všichni budou vědět, že se mě nesmějí zeptat na Jacka, ale stejně se budou snažit vykoumat, jak se mi dostat na kobylku a jak to zařídit, abych se podřekla, a oni se tím pádem mohli blýsknout. Od doby, co jsem toužila vrátit se za každou cenu do Los Angeles a vzít jakoukoli práci, třeba zpívat v reklamách na zubní pastu nebo sledovat, jak kolem tančí batole v nejnovější značce plenek s nejlepší savostí, se hodně změnilo a já se dostala až sem: mám seriál, který by měl vysokou sledovanost, i kdyby za nic nestál, ale on přitom není špatný, a právě teď sedím na tiskovce a sleduju reportéry, jak si navzá jem ukazují mé fotky z dob, kdy jsem byla tlustá, a snaží se mě přimět, abych něco řekla o tom, proč je v Hollywoodu tělesná hmotnost tak hrozně důležitá věc. Jak řekl Jim Morrison, tohle je ten nejdivnější život, jaký jsem kdy poznala. Holly dělala, co mohla, a probírala se mnou všemožné způsoby, jak zodpovědět nejrůznější otázky, diskutovala se mnou o strategiích, kte ré mi umožní na nepříjemné otázky neodpovědět, jak zavést řeč zpát ky na seriál a vyhnout se osobním věcem. Věděly jsme, že ať uděláme cokoli, novináři se mě na osobní život stejně ptát budou. Přesto nebylo nemožné mít všechno pod kontrolou. „Takže máte přítele?“ „Mám tolik práce, že nemám čas ani na pedikúru!“ „Ale vídáte se s někým?“ „Momentálně se tolik soustředím na nové věci ve svém životě a ve své kariéře, že mě zajímá jen moje práce a co bude potom.“ „A byla jste v poslední době v Santa Barbaře?“ „Je to tam krásné, viďte? Je to jedno z mých nejmilejších míst v Jižní Kalifornii.“ „Co říká Jack Hamilton na fotky, které se nedávno objevily v tisku a na kterých jste výrazně silnější než teď?“ Ticho. „Musíš být pohotovější, Grace. Až dosud sis počínala dobře,“ povzbu dila mě Holly. „Můžu si chvilku odpočinout?“ Opřela jsem se v židli a složila hlavu do dlaní. „Jistě, ale když při tiskovce požádáš o chvilku odpočinku, budeš primadona, která neodpovídá na otázky a nechová se k novinářům
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205407
slušně.“ Hodila mi láhev vody. Usrkávala jsem ji, zatímco ona něco ťu kala do klávesnice. „Osm kilo! Osm kilo a nejradši by mi přivezli jeřáb, aby mě vyzvedl z domu! Při svojí výšce mám podváhu, proboha! Je to děsný!“ osopila jsem se na ni a listovala dalším časopisem, který zveřejnil mé nejčers tvější fotky. Kila, která jsem ztratila, jsem nabrala zpátky, jakmile jsem skoncovala se svou dietou sestávající z okurek a vzduchu. Pořád jsem hodně cvičila, snažila jsem se tolik nepřibrat, ale moje tělo zřejmě vědělo, která váha mu nejvíc vyhovuje, aby bylo zdravé, a to byla právě tahle. Já plus osm kilo. „Nemůžu uvěřit, že je celej článek jenom o tomhle. Tohle teď prodává celej náš seriál. Je mi to vůči ostatním hercům fakt blbý.“ „To nemusí. Je to jen publicita. Sice ne publicita, která by se ti líbila, ale přece jen publicita. A začíná nám to pomáhat, tak si na to zvykni, potvoro.“ „Byla jsi vždycky takhle tvrdá?“ odfrkla jsem do láhve. „Jo.“ „A když jsi tvrdá, líbí se to Michaelovi?“ „Na to odmítám odpovídat.“ Usmála se a tváře se jí zapálily. Michael a Holly spolu už nějakou dobu oficiálně chodili. Šli na to pomalu, začali pár rande tuhle a támhle, vídali se, jak často jen to šlo, a nakonec se z toho vyvinul vztah. Nikdy jsem neviděla Holly šťastnější. Vždycky o chlapovi, se kterým právě chodila, vyklopila všechno – úpl ně všechno. Ale o Michaelovi skoro nemluvila, což bylo důkazem, že je doopravdy zamilovaná. Pořád jsem se s Michaelem vídala při natáčení a už mi bylo jasné (tak jako každému, kdo s ním strávil chvíli času), že je do Holly zamilovaný až po uši. I tak bylo příjemné mít po boku svého dobrého kamaráda. Vlastně oba své dobré kámoše. „Teď, když máme přestávku, můžeme si pohovořit o Jackovi?“ zepta la se Holly. „Je to tvůj klient. Promluv si s ním.“ Povzdechla jsem, bylo mi jasné, kam míří. Jackovo chování se v posledních pár týdnech ještě víc zhoršilo. Točil v poušti déle, než se původně plánovalo, především proto, že se neustá le měnil scénář, a taky kvůli špatnému počasí. Takže měl spoustu času navštěvovat herny v Las Vegas vzdáleném necelou hodinu cesty. Mluvi li jsme spolu každý den, mailovali jsme si, posílali si textovky a Jack se vracel domů, kdykoli jen to šlo. Ale postupně se rozpoltil ve dva Jacky: Jacka doma a Jacka při natáče ní. Hádejte, který se mi líbil víc?
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205407
Ze začátku jsem to přecházela mlčením, i když jsem neměla ráda Adama. Jack byl mladý a musí si trochu oddáchnout, vždyť tvrdě pra cuje, musí občas vypustit páru. Ale teď už jsme se dostávali do šedé zóny, kde nešlo ani tak o vypouštění páry, jako o vypouštění veškerých pravidel slušného chování. Dnes večer se měl vrátit do L.A. a já jsem si plánovala, že ho svedu a pak se s ním pokusím promluvit. Středo bodem celého problému byl jako vždycky Adam Kasen. Věděla jsem od samého začátku, že se mi nelíbí, že mu nedůvěřuju – a moje instinkty, jak se ukázalo, byly správné. Dřívější zprávy o tom, že se začal chovat slušněji, byly hovadiny – abych si vypůjčila Jackovo slovo. Kasen cho dil na mejdany stejně jako vždycky. Fakt, že hrál ve stejném filmu jako Jack, jeho kariéře nesmírně pomohl – neustále se teď objevoval v tisku ve spojení s mým přítelem. S mým rozkošným, mladým, nádherným přítelem, který byl chytrý, ale ne neomylný. Který byl chytrý, ale nebylo těžké ho dostat na scestí. A Adam momentálně dělal všechno pro to, aby ho na scestí dostal. A aby pak dr. Drewovi nezbylo než komentovat, že Jack je další celebri ta, která je na dobré cestě způsobit skandál velikosti skandálů Lindsey Lohanové. To nesmím připustit. Problém byl v tom, že kdykoli s ním Holly hovořila o tom, jak se prezentuje na veřejnosti, byl čím dál vzpurnější. Nechtěl slyšet, že by se měl lépe chovat k fanynkám a některé věci pro stě nedělat. Nechtěl to slyšet od Holly a v poslední době už ani ode mě. „Dnes přijede domů. Promluvím s ním,“ oznámila jsem jí. „Ale ty jsi jeho manažerka. Já mám svázaný ruce.“ Doufala jsem, že se naše kon verzace vůbec nebude ubírat tímto směrem. Jack byl nešťastný z toho, co se o mně psalo v tisku. Měl pocit, že je to jeho vina – cítil přímou zodpovědnost za všechny poznámky a popi chování, kterými po mně vrhaly jeho fanynky. „Ale kdybys se mnou nechodila, nedošlo by k tomu! Ovšem že je to moje vina!“ křičel jednoho dne do telefonu poté, co se na internetu objevil jeden obzvlášť hnusný příspěvek na mou adresu. Já jsem se to snažila vůbec nevnímat, ale Jack vybuchl, když si přečetl ty sprosťárny, kterými komentátorka popiso vala můj zadek… v šortkách, ve kterých jsem jednou šla do fitka. Byly vážně trochu krátké. „Já to tak neberu, Jacku. Ať budou říkat cokoli, rozhodně mě to nepři měje k úvahám, jestli by bylo lepší s tebou nechodit. Pokud se do toho teda nevloží Joey McIntyre. To bych se nad sebou vážně musela zamys let.“ Žertovala jsem, pokoušela jsem se ho rozptýlit.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205407