Mechanizační prostředky pro stavbu telefonních vedení V první polovině padesátých let provádělo Velitelství spojovacího vojska vývoj mechanizačních prostředků pro urychlení stavby polních a permanentních vedení. Jako dopravní prostředky pro tato zařízení se zkoušely různé typy motorových vozidel. 12. dubna 1956 nařídilo velitelství ověření vhodnosti nákladních automobilů Tatra 805. Na provedení zástavby zařízení pro urychlení stavby permanentních vedení a zaorávače polních vedení dodal 1. spojovací pluk do 1. spojovací základny v Hradci Králové dva kusy nákladních vozů Tatra 805 s řidiči. Následně proběhly u 1. spojovacího pluku zkoušky tohoto zařízení. 13. dubna 1956 odeslal 11. spojovací prapor k 1. spojovací základně v Hradci Králové jeden kus valníkového automobilu T 805 s řidičem za účelem montáže prostředku pro rychlou stavbu a svinování telefonních vedení. Zařízení pak vyzkoušeli příslušníci 11. spojovacího praporu. Podací stanice Součástí spojovacího uzlu divize (SUD 1-1), kompletovaného od počátku šedesátých let v OZ 064 Hradec Králové, se kromě dalších zařízení zabudovaných ve skříňových a na valníkových vozidlech Praga V3S stala podací stanice umístěná na korbě nákladního automobilu Tatra 805. Pracoviště se skládalo ze stolu se zařízením SUS (souprava účastnické stanice). Automobilní cisterna s ohřívacím zařízením Velitelství leteckého týlu Ministerstva národní obrany plánovacím listem ze dne 8. dubna 1951 požadovalo vývoj automobilní cisterny na převoz leteckých olejů. Zadávací 98
podmínky hovořily o užitečném obsahu nádrže cca 850 l, tepelné izolaci nádrže, ohřívacím zařízení na olej a umístění zařízení na terénním podvozku 1,5 t v provedení podle sovětského vzoru. Vývoj byl schválen v červenci 1951. Vzorek navrhl a vyrobil podle takticko-technických podmínek n. p. Závody maršála Rybalka v Děčíně. Pro postavení prototypu automobilní cisterny použili podvozek s kabinou řidiče z prototypu T 805/II, doplněný sníženým rámem. Na něj byla usazena nádrž obdélníkového průřezu o obsahu 850 l, kterou procházel válcový plamenec s trubkovým hadem pro ohřev oleje. V zadní části skříně byla umístěna čerpací skupina s veškerým kontrolním a ovládacím ústrojím pro plnění cisterny, cirkulaci oleje při ohřívání a pro plnění oleje do letadel. Hadice, výstroj a náhradní díly byly umístěny v postranních skříních a v prostoru mezi nádrží a řidičskou boudou. S automobilní cisternou provedl VTÚ kontrolní zkoušky v červenci 1953. Funkční vzorek vozu na podvozku Tatra 805 (řidič čet. Michalík) byl porovnáván se sovětskou cisternou MZ 5111 na podvozku GaZ 51 (řidič svob. Poništ). Kromě přezkoušení ohřevu oleje, čerpací a měrné skupiny prověřili také jízdní vlastnosti. Ve dnech 10.–13. července 1953 provedli dálkovou jízdu na trati Praha – Hradec Králové – Vysoké Mýto – Červená Voda – Olomouc – Prostějov – Gottwaldov – Luhačovice – Uherské Hradiště – Piešťany – Bratislava – Brno – Svitavy – Polička – Vysoké Mýto – Lanškroun – Vysoké Mýto – Červená Voda – Vysoké Mýto – Letohrad v celkové délce 1160 km, při průměrné spotřebě automo11
MZ – maslozapravščik (tankovací zařízení).
TATRA 805 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205402