Radiologie pro studium i praxi (Ukázka, strana 99)

2

Radiologie pro studium i praxi Pracoviště III. kategorie • pracoviště s urychlovačem částic včetně urychlovače pro ozařování pacientů, • pracoviště se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zářič určený k radioterapii, včetně brachyterapie, klasifikovaným jako významný zdroj.

Pracoviště IV. kategorie • jaderné zařízení, • úložiště radioaktivních odpadů, • sklad vyhořelého jaderného paliva.

2.12.8 Kategorizace radiačních pracovníků Radiační pracovníci se pro účely monitorování a lékařského dohledu kategorizováni do kategorie A a B. Je to na základě očekávaného ozáření za běžného provozu a při předvídatelných poruchách a odchylkách od běžného provozu, s výjimkou radiační havárie.

Pracovníci kategorie A jsou pracovníci starší 18 let, kteří by mohli obdržet efektivní dávku vyšší než 6 mSv ročně nebo ekvivalentní dávku vyšší než 0,3 limitu ozáření pro kůži, oční čočku nebo končetiny.

U pracovníků kategorie A musí být zajištěno: • osobní monitorování a vyhodnocování v pravidelných měsíčních intervalech, • preventivní lékařské prohlídky, • pravidelné proškolování a přezkušování z předpisů radiační ochrany.

Pracovníci kategorie B jsou radiační pracovníci, kteří nejsou zařazeni do kategorie A. V kontrolovaném pásmu smějí pracovat pouze pracovníci kategorie A. Kontrolované pásmo Kontrolované pásmo se na pracovištích se ZIZ vymezuje všude tam, kde by efektivní dávka mohla být vyšší než 6 mSv ročně nebo kde by ekvivalentní dávka mohla být za rok vyšší než 0,3 limitu ozáření pro kůži, čočku a končetiny.

Kontrolované pásmo se vymezuje jako ucelená a jednoznačně určená část pracoviště, zpravidla stavebně oddělená a tak zajištěná, aby sem neměly vstup nepovolané osoby. Na vchodech nebo ohraničení musí být kontrolované pásmo označeno znakem radiačního nebezpečí (obr. 2.35) a upozorněním „Kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího záření, vstup nepovolaným osobám zakázán”. V kontrolovaném pásmu platí speciální režim: • Mohou tam vstupovat pouze osoby po­učené, jak se tam mají chovat

Obr. 2.35 Znak radiačního nebezpečí a označení kontrolovaného pásma

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205047

Část obecná

• • •

• •

2

a o případných rizicích (u radiačních pracovníků se školení uskutečňuje jednou do roka).

Nesmí tam vstupovat osoby mladší 18 let a těhotné ženy.

Mohou tam však vstoupit pacienti a osoby, které se připravují na výkon povolání se ZIZ. Mohou zde být zaměstnáni jen pracovníci kategorie A, pro něž se zajišťuje osobní monitorování, všichni pracovníci kategorie A musí být vybaveni osobními dozimetry.

Ostatní osoby mohou v kontrolovaném pásmu pracovat nebo pobývat jen v případě, že provozovatel kontrolovaného pásma zajistí takové podmínky, že jejich ozáření nepřekročí obecné limity.

Pro těhotné ženy, které jsou radiačními pracovníky, platí zpřísněné podmínky v rámci ochrany plodu, celková dávka na plod nesmí překročit za dobu těhotenství 1 mSv. Pro pobyt v kontrolovaném pásmu se každý vybavuje ochrannými pracovními pomůckami.

Sledované pásmo Sledované pásmo se vymezuje tam, kde se očekává, že by efektivní dávka mohla být vyšší než 1 mSv ročně nebo kde by ekvivalentní dávka mohla být za rok vyšší než 0,1 limitu ozáření pro kůži, čočku a končetiny. To znamená, že sledované pásmo je tam, kde se očekává, že by mohlo docházet k překračování některého z obecných limitů.

Sledované pásmo se vymezuje jako ucelená a jednoznačně určená část pracoviště, zpravidla stavebně oddělená, na všech pracovištích I.–IV. kategorie. Na vchodech nebo ohraničení se sledované pásmo označuje jako „Sledované pásmo se zdroji ionizujícího záření”. Ve sledovaném pásmu se zajišťuje pouze monitorování pracoviště.

Monitorování ionizujícího záření Program monitorování musí mít vypracováno každé pracoviště se ZIZ a obsahuje monitorování pracoviště, osobní monitorování a na pracovišti nukleární medicíny ještě monitorování výpustí (odpadních vod). Monitorování slouží jednak k měření veličin, jednak k jejich interpretaci.

K řízení a kontrole ochrany před ionizujícím zářením jsou zavedeny referenční úrovně, které vymezují kritéria, podle nichž se při monitorování rozhoduje o postupech nebo opatřeních. Jsou tři druhy referenčních úrovní: 1. záznamová úroveň – odděluje bezvýznamné hodnoty dávkových ekvivalentů od hodnot, které zasluhují pozornost a které je třeba zaznamenat a uchovat v dokumentaci. Tyto hodnoty se zpravidla stanovují na úrovni 0,1 limitu.

2. vyšetřovací úroveň – její překročení na pracovišti dává podnět k šetření příčin a důsledků výkyvu sledované veličiny. Vyšetřovací úroveň bývá stanovena na úrovni 0,3 limitu.

3. zásahová úroveň – je podnětem k zahájení určité činnosti nebo zavedení opatření vedoucích ke změně zjištěného výkyvu sledované veličiny od hodnot přijatelných až na hodnotu nepřijatelnou – nebezpečnou. Při překročení zásahové úrovně nelze pokračovat na pracovišti v běžné práci.

Vlastnosti používaných ZIZ z hlediska radiační bezpečnosti jsou hodnoceny pomocí předepsaných zkoušek: • přejímací zkoušky: při přejímání přístroje, provádí osoba s povolením SÚJB, 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205047

2

Radiologie pro studium i praxi • zkoušky dlouhodobé stability: 1krát za rok, provádí osoba s povolením SÚJB, • zkoušky provozní stálosti: provádějí se častěji, provádí sám provozovatel, držitel povolení nakládání se ZIZ. Přejímací zkouška zahrnuje klasifikaci zdroje ionizujícího záření, pokud již nebyla provedena dříve výrobcem, dovozcem nebo distributorem. U generátorů záření dále zahrnuje ověření funkčnosti, ověření, zda specifikované provozní parametry a vlastnosti zařízení nevybočují z mezí stanovených v českých technických normách nebo v původní dokumentaci výrobce a stanovení dozimetrických veličin.

Zkouška dlouhodobé stability. Rozsah zkoušky stanoví držitel povolení provádějící přejímací zkoušku nebo výchozí zkoušku dlouhodobé stability. Zkouška se provádí nejpozději 12 měsíců od poslední zkoušky, při každém důvodném podezření na špatnou funkci zařízení, po údržbě nebo opravě, která by mohla ovlivnit sledované parametry, když zkoušky provozní stálosti signalizují výkyvy z mezí stanovených v českých technických normách či technické dokumentaci.

Zkoušky provozní stálosti se provádí periodicky v intervalech stanovených při přejímací zkoušce nebo na základě doporučení výrobcem v technické dokumentaci a vždy po údržbě nebo opravě. Zkouška zahrnuje ověřování charakteristických provozních vlastností a parametrů v rozsahu stanoveném českými technickými normami nebo v rozsahu stanoveném při typovém schvalování ZIZ. Rozsah zkoušky se upřesňuje při přejímací zkoušce a zkouškách dlouhodobé stability. Zkoušky provozní stálosti se nevztahují na nevýznamné ZIZ a na otevřené radionuklidové zářiče.

2.12.9 Radiační nehody a mimořádné události Radiační nehoda: situace, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření osob.

Radiační havárie: radiační nehoda vyžadující opatření na ochranu obyvatelstva.

Mimořádná událost: událost, která by mohla vést ke vzniku radiační nehody nebo havárie. Musí být vždy hlášena SÚJB. Podle závažnosti dělíme mimořádné události do tří stupňů.

Mimořádná událost 1. stupně má omezený lokální charakter, k jejímu řešení jsou dostatečné prostředky a síly obsluhy. Hlášena SÚJB musí být bezodkladně, nejpozději do 24 hodin po zjištění.

Mimořádná událost 2. stupně – její řešení vyžaduje aktivaci zasahujících osob držitele povolení, k jejímu zvládnutí jsou dostatečné prostředky a síly smluvně zajištěné držitelem povolení. Hlášena SÚJB musí být bezodkladně, nejpozději do 4 hodin po zjištění.

Mimořádná událost 3. stupně vyžaduje zavedení opatření k ochraně obyvatelstva, která jsou stanovena ve vnějším havarijním plánu a havarijním plánu kraje. Oznámení SÚJB se provádí bezodkladně.

Zásah při mimořádných událostech zahrnuje: • omezení příčin vzniku události, • omezení rozvoje události, • zamezení úniku radioaktivních látek, • získání kontroly nad ZIZ. 100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205047