Skip to main content

Poslední policajt (Ukázka, strana 99)

Page 1

Winter - zlom

19.1.1957 11:37

Poslední policajt

Stránka 101

101

nebo vlastnû byl, teì má takov˘ informaãní servis. Je to mÛj kamarád je‰tû z Phoenixu. Vãera veãer mi volal, podrobnû mi to celé popsal a fiekl mi, aÈ se na to video podívám znovu a zastavím ho pfiímo…“ Èukne pfii 2:39,14 na pauzu, „… pfiímo tady. Podívej. Jo? Vidí‰?“ Znovu to pfiehrává, znovu zastavuje, znovu pfiehrává. „To je to, na co poukazoval Borstner, tady, kdyÏ se to porovnává s tímhle videem.“ „Andreasi.“ „KdyÏ si tohle video porovnበs jin˘mi projekcemi dráhy asteroidu, tak tam jsou anomálie.“ „Detektive Andreasi, ten film nikdo neupravoval.“ „Ne, ne, ne ten film. Jasnû Ïe tenhle film nikdo neupravoval.“ Znovu otoãí hlavu a úkosem na mû mrkne a já zachytím letm˘ závan nûãeho v jeho dechu, vodky moÏná, a o krok ustoupím. „Ne ten film, Palaci, ale efemeridu.“ „Andreasi.“ Bojuju s naléhavou touhou mu ten poãítaã prostû vytrhnout ze zdi a mr‰tit s ním pfies celou místnost. Proboha, vÏdyÈ tady mám vraÏdu. Zemfiel ãlovûk. „Hele-tam-hele,“ fiíká. „Podívej, jak skoro uhnula, ale pak se zase stoãila zpátky. KdyÏ to srovnበs planetkou Apophis nebo s XB 1979. Kdybys – ví‰ – Borstnerova teorie je, Ïe se stala chyba, základní chyba uÏ na zaãátku v tûch, v tûch v˘poãtech, chápe‰, v matematice toho v‰eho. A to uÏ pfii tom samotném objevu, kter˘, jak urãitû ví‰, byl naprosto neãekan˘. Pûtasedmdesátiletá dráha, to je mimo záznamy, Ïe?“ Mluví rychleji a rychleji, slova se z nûj jenjen fiinou, plácá páté pfies deváté. „A Borstner se snaÏil kontaktovat LPP, snaÏil se kontaktovat MO, vysvûtlit jim, co je, chápe‰ – a jen ho odbyli. Ignorovali ho, Palaci. Naprosto ho ignorovali!“ „Detektive Andreasi,“ napomenu ho ráznû, a místo abych mu ten jeho poãítaã roztfiískal, tak se jen natáhnu kolem nûj – v nose mû zasvûdí z pachu zvûtralého alkoholu a upoceného zoufalství – a vypnu monitor.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204945


Winter - zlom

102

19.1.1957 11:37

Stránka 102

Ben H. Winters

Vyjevenû ke mnû zvedne hlavu. „Palaci?“ „Andreasi, dûlበteì na nûjak˘ch zajímav˘ch pfiípadech?“ Tupû, popletenû zamrká. Slovo pfiípady je jako z cizího jazyka, kter˘ kdysi znával, ale uÏ je to dávno. „Pfiípadech?“ „Ano. Pfiípadech.“ Upfienû na sebe hledíme, radiátor v koutû si nezfietelnû mrmlá, a pak vchází Culverson. „Hele, detektiv Palace.“ Stojí ve dvefiích, trojdíln˘ oblek, windsorsk˘ uzel, hfiejiv˘ úsmûv. „Zrovna ten ãlovûk, kterého hledám.“ S radostí se odvracím od Andrease a on ode mne; uÏ ‰átrá po tlaãítku, aby si monitor zase zapnul. Culverson na mû mává mal˘m prouÏkem Ïlutého papíru, aÈ jdu k nûmu. „Vede se ti dobfie, synu?“ „Jo. Najel jsem do stromu. Co je?“ „Na‰el jsem toho chlápka.“ „Jakého chlápka?“ „Toho, cos ho hledal.“ UkáÏe se, Ïe kdyÏ jsem vãera roztáãel koleãka pátrání po tom pfiedmûstském idiotovi, po sestfiinû manÏelovi, tak Culverson ze své strany místnosti sledoval mé telefonáty. A tak se Culverson, BÛh mu Ïehnej, pustil do práce a párkrát si taky zatelefonoval, a protoÏe je to mnohem lep‰í vy‰etfiovatel, neÏ kdy budu já, zjistil to. „Detektive,“ Ïasnu. „Nevím, co fiíct.“ „ZapomeÀ na to,“ usmívá se. „VÏdyÈ mû zná‰, miluju v˘zvy. A taky se dfiív, neÏ mi bude‰ pfiehnanû dûkovat, podívej, co jsem zjistil.“ Vtiskne mi prouÏek papíru do dlanû, já si ho pfieãtu a zasténám. Vtefiinku tam spolu stojíme, Culverson se li‰ácky ‰klebí, Andreas se ve svém koutû dívá na své video a mne si zpocené ruce. „Hodnû ‰tûstí, detektive Palaci,“ popfieje mi Culverson a poplácá mû po rameni. „Dobfie se bav.“

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204945


Winter - zlom

19.1.1957 11:37

Stránka 103

103

Poslední policajt

* M˘lí se. Myslím Andrease. Stejnû jako Borstner, ten blogger nebo pisálek nebo co je to zaã, ten vÛl z Arizony, kter˘ jen Ïiví v lidech fale‰nou nadûji. Takov˘ch t˘pkÛ je plno a v‰ichni se m˘lí a mû to dráÏdí, protoÏe Andreas má zodpovûdnost, má svou práci, vefiejnost na nûj spoléhá úplnû stejnû jako na mû. Pfiesto se o pár hodin pozdûji, neÏ odejdu z práce, je‰tû zastavím u jeho stolu, abych se znovu podíval na video Laboratofie proudového pohonu. Nakloním se blíÏ, pfiesnûji sh˘bnu se a mÏourám. V animaci není Ïádné odskoãení, nikde není Ïádné trhavé pfieru‰ení, které by mohlo vûrohodnû naznaãovat chybu v zadan˘ch údajích. Maia na své dráze neposkoãí, netrhne sebou, celou dobu hladce postupuje vpfied. Prostû se bez odchylky blíÏí víc a víc tak jako dávno pfiedtím, neÏ jsem se narodil. Nedûlám si ambice, Ïe bych této vûdû nûkdy porozumûl, ale vím, Ïe existuje spousta lidí, ktefií to chápou. Existuje spousta observatofií, Arecibo, Goldstone a plno dal‰ích, a k tomu milióny ãi více amatérsk˘ch astronomÛ, ktefií sledují pohyb asteroidu na obloze. Peter Zell, ten této vûdû rozumûl, ten ji studoval, ten sedûl ve svém malém bytû a ti‰e vstfiebával technické údaje o tom, co se dûje, dûlal si poznámky a podtrhával detaily. Znovu si pou‰tím video, je‰tû jednou se dívám, jak asteroid zatáãí, pfied cílem zrychluje jako ‰ílen˘ a pak… bum!

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204945


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Poslední policajt (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu