BILLYHO SKRYTÝ TALENT
Měsíc před Halloweenem nás navštívil Ben Avery, školní psycholog. V rámci okrskového hodnocení a zařazení zadával výkonnostní testy a Wechslerův inteligenční test všem zvláštním žákům zařazeným do omezeného režimu, což se týkalo dětí v mé třídě. Takže to znamenalo, že Ben s námi pobýval čtyři dny. Nebyla jsem všemi těmi testy nijak nadšená. Jejich přesnost ovlivňovala celá řada faktorů, například kulturní rozdíly nebo socioekonomické faktory, takže mi připadaly jako ztráta času. Byla bych mnohem radši, kdyby se na ty čtyři dny někdo Benova formátu do naší třídy nějak zapojil a ne se zavíral do kabinetu se standardizovanými testy. Ale neměla jsem na vybranou, takže si Ben volal děti jedno po druhém a odváděl je pryč. První dva dny se zabýval Shanem a Zanem a výsledky byly bohužel přesně takové, jak jsem očekávala. Shane dosáhl IQ 71 a Zane 69 – oba byli přesně na hranici mentální retardace. Oba měli vážné potíže se čtením. Zaneova schopnost rozeznávat tvary a písmena byla dokonce ještě ve stadiu před čtením. Shane teprve začínal rozeznávat abecedu a několik jednoduchých slov. V počtech byli o něco lepší, ale jen o fous. Ben pak se mnou strávil hodně času a probírali jsme, zda by bylo moudré přeřadit je do třídy pro mírně retardované děti, protože podle něj by to lépe odpovídalo jejich potřebám. Až na to jejich nezvladatelné chování. Nakonec jsem měla pocit, že by bylo lépe, kdyby zůstali u mě. Jesse a Billy, kteří pocházeli z vážně zanedbaného socioekonomického prostředí, si v učení nevedli o mnoho lépe, takže Shane a Zane nebyli žádnou zátěží pro aktivity, které jsem se třídou mohla dělat. Další den byla řada na Jessem a ten si přece jen vedl lépe, než jsem čekala. Ve standardním testu IQ dosáhl 109 bodů, což byl průměr. Bylo
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204808