Skip to main content

Automobil (nejen) v podnikání (Ukázka, strana 99)

Page 1

13 Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty zejména ve vztahu k pořízení vozidel a pohonných hmot je velmi často frekventovanou problematikou.

99 Nákup pohonných hmot v zemích Evropské unie Podnikatel – fyzická osoba provádí autodopravu a jezdí často do zahraničí, kde musí nakupovat pohonné hmoty. Je možné nějakým způsobem nárokovat DPH při nákupu nafty v zemích Evropské unie? Odpověď: Ano je to možné, DPH se nárokuje u příslušného finančního úřadu v daném státě. V každém státě jsou konkrétní požadavky a limity jiné. Související právní předpisy: –– zákon o dani z přidané hodnoty

100 Prodej automobilu koupeného z autobazaru Jsme s. r. o., plátci DPH. Autobazar nám prodal ve zvláštním režimu osobní automobil (koupil ho od nepodnikající fyzické osoby). Když ho teď budeme prodávat my, můžeme taky uplatit zvláštní režim (§ 90) nebo musíme odvést DPH? Případně stačí odvést DPH z případného kladného rozdílu mezi pořizovací a prodejní cenou? Odpověď: Podle mého názoru nikoliv. Zvláštní režim může použít pouze obchodník s použitým zbožím, což je v daném případě autobazar. Plátce použije při dalším prodeji použitého automobilu klasický režim. Související právní předpisy: –– zákon o dani z přidané hodnoty

101 Zrušení plátce DPH/nákup auta z EU Jsme plátci DPH, pořídili jsme v roce 2012 z EU, od osoby registrované k DPH, ojeté a nové osobní auto. Při nákupu jsme v Přiznání k DPH uvedli DPH vstup a výstup, tj. v konečném důsledku byla DPH – 0 Kč. V případě, že zrušíme naši registraci k DPH, jsme povinni odvést DPH z těchto automobilů? Pokud ano, jak se správně vypočítá povinnost odvodu DPH? Do kterých řádků Přiznání se uvádí?

97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204430


Automobil (nejen) v podnikání

Odpověď: Jak z vašeho dotazu vyplývá, výsledná daňová povinnost při pořízení osobních automobilů z EU byla nulová, jelikož Vám na jedné straně vznikla povinnost přiznat daň z titulu pořízení zboží z jiného členského státu, ovšem na druhé straně také při splnění podmínek vymezených v ustanovení § 72 a násl. zákona o dani z přidané hodnoty, jste využili práva uplatnit si nárok na odpočet daně z těchto přijatých plnění. Při zrušení registrace jste tak povinni postupovat ve smyslu § 79a zákona o dani z přidané hodnoty. Podle ustanovení § 79a zákona o dani z přidané hodnoty obecně platí, že plátce je povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Pro výpočet částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku (např. u osobních automobilů) se přiměřeně použije § 78d odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, podle kterého se částka jednorázové úpravy odpočtu daně za kalendářní rok stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Lhůta pro úpravu odpočtu daně u automobilů činí podle § 78 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty pět let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %, je-li dané plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo 100 %, je-li zdanitelné. Snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace se vypočte jako podíl, v jehož čitateli je součin daně na vstupu a rozdílu mezi ukazateli nároku na odpočet daně a počtu roků zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu daně a ve jmenovateli celkový počet roků pro úpravu odpočtu daně. Pokud byl osobní automobil pořízen v roce 2012, nárok na odpočet daně byl uplatněn v plné výši a ke zrušení registrace plátce dojde v roce 2014, pak pokud by například daň na vstupu při pořízení osobního automobilu činila 100 000 Kč, výpočet snížení nároku na odpočet daně bude: [100 000 x (0 % – 100 %) x 2] : 5 = – 40 000 Kč Plátce je ve smyslu § 79a odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty povinen provést snížení odpočtu daně v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to na řádek č. 45 se záporným znaménkem. Související právní předpisy: –– § 72, 78, 79a zákona o dani z přidané hodnoty

102 Podnikající manželé a DPH Manželé, oba plátci DPH, podnikají každý na svůj živnostenský list, některý majetek používají ke svému podnikání oba. Náklady si mezi sebe rozdělují v poměru používání, např. auto pohonné hmoty, opravy, pojištění – dle ujetých kilometrů (podobně náklady na počítačové vybavení, internet), ale jak řešit DPH, např. doklad na opravu auta je vystaven na manžela, ale auto používá např. z 50 %, nákup počítače, který budou používat oba k podnikání a podobně. Odpověď: Ve smyslu § 72 zákona o dani z přidané hodnoty obecně platí, že plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely vymezené v odst. 1 bodech a) až e) tohoto zákonného ustanovení. V případě tuzemského zdanitelného plnění je plátce povinen pro uplatnění nároku na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad. Náležitosti

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204430


Daň z přidané hodnoty

daňového dokladu jsou vymezeny v ustanovení § 29 zákona o dani z přidané hodnoty – mezi tyto náležitosti patří mj. také označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje a její DIČ. Pokud doklad pro prokázání nároku na odpočet daně neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, lze podle § 73 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty nárok na odpočet daně prokázat jiným způsobem. Pokud je daňový doklad vystaven na jednoho z manželů, je tento manžel oprávněn ve smyslu ustanovení § 72 a násl. zákona o dani z přidané hodnoty uplatnit si na základě tohoto dokladu odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, pokud jej v rámci svých ekonomických činností použije pro účely s nárokem na odpočet daně, a to v poměru, který odpovídá rozsahu použití tohoto přijatého zdanitelného plnění pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností (tedy např. z 50 %). Možný problém však spatřuji při uplatňování odpočtu daně, např. její druhé poloviny, u druhého z manželů, tedy u tohoto, který není uveden jako příjemce plnění (a to ani jeho DIČ) na daňovém dokladu. Novela zákona o dani z přidané hodnoty účinná k 1. lednu 2012 sice zrušila nezbytné náležitosti daňových dokladů, při jejichž absenci nebylo v období od 1. dubna do 31. prosince 2011 možné nárok na odpočet daně prokázat jiným způsobem (mezi tyto náležitosti patřilo i DIČ odběratele), je však zřejmé, že z pohledu daňové kontroly by bylo více než žádoucí, aby byli na daňovém dokladu identifikováni všichni příjemci plnění. Zákon o DPH konkrétně nestanoví postup uplatnění nároku na odpočet daně na základě jednoho daňového dokladu u plnění, které v rámci svých ekonomických činností používají pro účely s nárokem na odpočet daně dva či více příjemců. Lze však vyjít z judikatury Evropského soudního dvora, a to např. ve věci C‑25/03 HE. V daném případě soud konstatoval, že „pokud manželé pořídí investiční majetek, jehož část je užívána k podnikatelské činnosti výlučně jedním z manželů spoluvlastníků, má tento manžel nárok na odpočet celkové výše DPH na vstupu, jež zatížila část majetku, kterou užívá pro potřeby svého podniku, jestliže odečtená částka nepřekračuje hranice podílu, jehož je osoba povinná k dani majitelem ve spoluvlastnictví předmětného majetku. K prokázání nároku na odpočet přitom postačí faktura, na níž jsou uvedeni oba manželé, aniž by musela být specifikována část plnění náležející každému z nich jednotlivě“. Z výše uvedeného lze dovodit, že pokud chcete coby manželé (plátci DPH) uplatňovat nárok na odpočet daně v dohodnutém poměru na základě jednoho daňového dokladu, měli byste na tomto dokladu být uvedeni oba jako příjemci zdanitelného plnění, a to vč. DIČ obou plátců. Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora by však nemělo být k výkonu práva na odpočet vyžadováno, aby osoba povinná k dani měla fakturu vystavenou na své jméno s uvedením části ceny a DPH odpovídající svému podílu ve spoluvlastnictví. Související právní předpisy: –– § 29, 72, 73, zákona o dani z přidané hodnoty

103 Záloha na nákup automobilu – nárok na odpočet DPH Plátce DPH, fyzická osoba vedoucí účetnictví, si objednal nový osobní automobil od tuzemského plátce DPH. Při objednání v květnu zaplatil zálohu 100 000 Kč, na kterou obdržel daňový doklad. Je možné uplatnit nárok na odpočet ze zálohy 100 000 Kč již v přiznání DPH za květen a při dodání automobilu uplatnit nárok na odpočet z doplatku? Nebo je nutné počkat až na dodání automobilu v srpnu a poté uplatnit nárok na odpočet z celé částky?

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204430


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Automobil (nejen) v podnikání (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu