DPH 2015 – výklad s příklady
Jestliže není možné stanovit den uvedení do provozu podle výše uvedených pravidel, považuje se za tento den vystavení dokladu o prodeji vozidla. V odstavci 3 je upraven postup plátce, který pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu od osoby registrované k dani v jiném členském státě. V takovém případě je považováno pořízení nového dopravního prostředku za pořízení zboží z jiného členského státu. Lze konstatovat, že je plně uplatněn systém reverse charge a pořizovateli, plátci daně, vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku. V odstavci 4 je upraven postup plátce, který dodává nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, a nemůže tak být uplatněn systém reverse charge. Přesto tato zvláštní úprava umožňuje plátci uskutečnit plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, ale stanoví podmínky, které znamenají povinnost pro dodávajícího i pořizovatele, a to uskutečnit přepravu nového dopravního prostředku do jiného členského státu. Další podmínkou je, že dodávající plátce je spolu s pořizovatelem povinen oznámit dodání místně příslušnému správci daně, a to podáním hlášení na tiskopisu vydaném MF ve lhůtě pro podání daňového přiznání a doložit kopii vystaveného daňového dokladu. V takovém případě, i když dochází k osvobození od daně, není dodání nového dopravního prostředku předmětem souhrnného hlášení. Ve stejném ustanovení je upraven i postup plátce, který opačně pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu od osoby, která není registrována k dani v jiném členském státě. Plátce tak uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu a je povinen přiznat v tuzemsku daň. K daňovému přiznání, ve kterém přizná daň, přiloží hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii dokladu, který má charakter daňového dokladu vystaveného dodavatelem. V odstavci 5 je upraven postup osoby, která příležitostně dodá nový dopravní prostředek do jiného členského státu a není plátcem daně. Této osobě, byť není plátcem daně, vzniká nárok na uplatnění odpočtu daně, kterou zaplatila při nabytí nového dopravního prostředku včetně daně, a to maximálně do výše daně, kterou by byl povinen odvést plátce, pokud by dodání bylo zdanitelným plněním v tuzemsku. Jedná se o případy, kdy osoba, která není plátcem daně, dopravní prostředek nakoupila, dovezla z třetí země anebo pořídila dopravní prostředek z jiného členského státu. Tato osoba je v takovém případě povinna podat daňové přiznání místně příslušnému správci daně včetně kopie daňového dokladu a hlášení o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu, vše ve lhůtě do 10 dnů ode dne dodání. V pozdější lhůtě než je stanoveno již nelze nárok na odpočet daně uplatnit. Lhůtu 10 dnů nelze prodloužit. V odstavci 6 je upraven postup osoby, která není plátcem daně, v případě, že pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu a bude jej registrovat v tuzemsku. Tato osoba je povinna předložit do 10 dnů ode dne pořízení daňové přiznání, kopii daňového dokladu dodavatele a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku. Lhůtu 10 dnů nelze prodloužit. Na základě podaných tiskopisů vyměří správce daně částku daně, kterou je osoba, která není plátcem daně, povinna zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy byla daň vyměřena. Jestliže je nový dopravní prostředek pořízen osobou, která požívá diplomatických výsad a imunit vyplývajících z mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána, vydá této osobě správce daně potvrzení o osvobození od daně, jestliže je toto osvobození možné nepřekročením limitů stanovených pro osvobození od daně v § 80 ZDPH. V odstavci 7 je umožněno, aby osoba, která pořizuje nový dopravní prostředek, který bude registrován v registru silničních motorových vozidel, dříve než podá daňové přiznání, podala hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a zaplatila zálohu ve výši daně, která bude vyměřena správcem na základě daňového přiznání. Záloha bude zúčtována následně, po podání daňového přiznání.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204365
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
K hlášení je tato osoba povinna dodat kopii daňového dokladu. V takovém případě může být zahájeno řízení o registraci a přidělení registrační značky (RZ). Na žádost této osoby potvrdí správce přijetí zálohy. Tento postup je možný jak u plátce daně, tak u osoby, která není plátcem daně. V odst. 8 je stanoveno, že při použití zvláštního režimu při dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu musí být na daňovém dokladu uveden údaj, který potvrzuje dodání nového dopravního prostředku a údaje o počtu najetých km nebo dobu od zavedení do provozu ve smyslu § 4 odst. 3 písm. b). Příklad Tuzemská osoba, která není plátcem daně, dodává osobní automobil osobě, která není registrována k dani v žádném členském státě, do jiného členského státu. Osobní automobil je zaveden do provozu 14 dnů a má najeto 1 000 km. Takový dopravní prostředek je považován za nový dopravní prostředek. Tuzemská osoba vozidlo nakoupila včetně daně v tuzemském autosalonu. Při dodání dopravního prostředku uplatní tuzemská osoba nárok na odpočet daně, který ji vzniká u zaplacené daně v ceně nakoupeného vozidla v autosalonu. Daň přizná v členském státě pořízení pořizovatel, osoba z jiného členského státu.
Příklad Tuzemská osoba, která není plátcem daně, nakoupí nový osobní automobil v německém auto salonu od osoby, která je registrována v německu k dani. Přesto, že nemůže sdělit německému prodejci DIČ, postupuje německý prodejce tak, že osvobodí dodání automobilu od daně a povinnost přiznat daň na finančním úřadě v tuzemsku má tuzemská osoba. § 20 Dovoz zboží (1) Dovozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. (2) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje také vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží podle § 66 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma. (3) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje také vstup zboží na území Evropské unie z území podle § 3 odst. 2. U dovozu tohoto zboží postupuje celní úřad tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země.
Komentář k § 20 V odstavci 1 je stanoveno, že dovozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Jedná se tedy o definici dovozu, avšak ne vždy při vstupu zboží z třetí země na území Evropské unie dochází k daňové povinnosti při dovozu zboží, která je stanovena v § 23 ZDPH. Zboží se tak nachází na území Evropské unie, je dovezeno, ale v členském státě, kam zboží vstoupilo z třetí země, nemusí vzniknout daňová povinnost. Tato úprava znamená, že pokud by zboží bylo na území jiného členského státu např. zcizeno, čili odňato celnímu dohledu, bylo by postupováno při vymáhání cla a daně jako v případě vzniku daňové povinnosti v členském státě, ve kterém došlo ke zcizení. Příklad Zboží je dovezeno lodí z Číny do přístavu Hamburk. Je přeloženo na kamion a v režimu tranzit je přepraveno do tuzemska, kde je dovozcem navržen režim volný oběh, kterým je dovoz zboží
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204365
DPH 2015 – výklad s příklady ukončen. Tímto je uskutečněn dovoz do SRN, ale daňová povinnost v Německu nevznikla, protože v režimu tranzit tato povinnost nevzniká.
V odstavci 2 je přesněji vymezen případ, který je také považován za dovoz zboží. Jedná se o zboží, které má být vyvezeno a před vývozem je umístěno do svobodného skladu nebo pásma, které se nachází v tuzemsku. Takové zboží však není z nějakých důvodů vyvezeno a musí být propuštěno zpět do tuzemska, resp. je vráceno zpět do tuzemska. Toto vrácení zboží považuje tato právní úprava za dovoz zboží. Je nutné upřesnit, že za dovoz je takové vrácení považováno pouze z hlediska zákona o DPH, protože z hlediska celních předpisů nedošlo umístěním zboží do svobodného skladu nebo pásma k vývozu zboží, a tudíž jeho vrácení není považováno za dovoz zboží. DPH bude uplatněna tak, jako kdyby došlo k dovozu zboží z třetí země do tuzemska, což ještě neznamená, že zboží podléhá dani, protože nemusí vždy vzniknout daňová povinnost, která je upravena v § 23 ZDPH. Protože zboží, které je před vývozem umístěno do svobodného skladu nebo pásma, může být následně dodáno do jiného členského státu nebo je vyvezeno do třetí země, nepovažuje se takové dodání nebo vývoz za vrácení zboží zpět do tuzemska. Příklad Plátce uzavře kontrakt na dodání zboží do Ruska. Kupující je ochoten zaplatit okamžitě za celou dodávku, ale technicky není schopen převzít zboží v okamžiku zaplacení. Plátce umístí zboží do svobodného skladu v tuzemsku a v daňovém přiznání uvede toto umístění jako vývoz zboží s osvobozením od daně. Po nějaké době sdělí kupující prodávajícímu, že odstupuje od kupní smlouvy a prodávající je nucen umístěné zboží vrátit zpět do tuzemska. Zboží není propouštěno do režimu volný oběh, protože není dovezeno z hlediska celních předpisů, ale je dovezeno do tuzemska z hlediska zákona o DPH. Daňová povinnost je upravena v § 23 ZDPH.
V odstavci 3 je stanoveno, že dovozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí také vstup zboží na území Evropské unie z těchto území: ostrov Helgoland, Busingen, království Ceuta, Neplila a Kanárské ostrovy, republika Livigno, Campione d´Italia a vody jezera Lugano, zámořské departmenty Francie a hora Athos. Bylo zrušeno odvolání na § 3 odst. 3, protože tam vyjmenovaná území nejsou součástí celního území Evropské unie. Tato území jsou územím Evropské unie, ale nejsou součástí celního území Evropské unie. Pořízení zboží z těchto území je tak považováno za dovoz. Díl 4 Uskutečnění plnění a vznik povinnosti daň přiznat nebo zaplatit § 21 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby (1) Daň je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. (2) Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy,15) b) dnem převzetí v ostatních případech, c) dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu16), nebo d) dnem přenechání zboží k užívání podle § 13 odst. 3 písm. d). (3) Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Při přenechání nemovité věci k užívání podle § 13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání. (4) Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204365