Mzdové účetnictví 2015
Zvýšení minimální mzdy na 9 200 Kč/měsíc a na 55,00 Kč/hod. od 1. 1. 2015 přináší určité změny v řadě oblastí. Zvýší se tím i příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy, tj. minimálně na 5,50 Kč/hod. za každý ztěžující vliv. V návaznosti na zákon o zaměstnanosti může tzv. nekolidující příjem činit až 4 600 Kč za kalendářní měsíc, u poživatelů invalidního důchodu pak 4 000 Kč. V případě daňového bonusu se zvýšení minimální mzdy projeví v roce 2015, kdy bude nutné pro uplatnění měsíčního daňového bonusu dosáhnout zdanitelného měsíčního příjmu alespoň ve výši 4 600 Kč a pro uplatnění ročního daňového bonusu alespoň 55 200 Kč. Sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance při týdenní pracovní době 40 hodin činí u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, 48,10 Kč/hod. nebo 8 000 Kč/měsíc. Nejnižší úroveň zaručené mzdy u prací zařazených do 8 skupin v této kategorii pak činí: Skupina prací
Nejnižší úroveň zaručené mzdy (Kč/hod.)
(Kč/měsíc)
1.
48,10
8 000
2.
53,10
8 900
3.
58,60
9 800
4.
64,70
10 800
5.
71,50
12 000
6.
78,90
13 200
7.
87,10
14 600
8.
96,20
16 100
Při týdenní pracovní době 38,75 hodin činí u poživatelů invalidního důchodu minimální mzda 49,70 Kč/hod., v případě týdenní pracovní doby 37,5 hodin pak 51,30 Kč/hod. V nepodnikatelské sféře (veřejných službách a správě) se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém mzdových tarifů. Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednánu kratší pracovní dobu, se minimální mzda snižuje úměrně odpracované době (např. při pracovní době 20 hodin týdně činí minimální mzda 4 600 Kč). Při týdenní pracovní době 38,75 hodin činí minimální mzda 56,80 Kč/hod., v případě 37,5 hodin pak 58,70 Kč/hod. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se výše minimálních hodinových mzdových tarifů musí úměrně upravit. Zaměstnancům odměňovaným měsíční mzdou, kteří mají sjednanou nebo povolenou kratší pracovní dobu anebo neodpracovali v měsíci všechny pracovní dny, náležejí sazby minimální mzdy ve výši odpovídající odpracované době (dle § 5 nařízení vlády10). 10
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204361
Mzdová problematika
3.3.4 Mzda za noční práci Za práci v noci (§ 116 ZP) přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, přičemž lze sjednotit jinou minimální výši a způsob určení uvedeného příplatku. Prací v noci se zpravidla rozumí časový interval od 22.00 hodin do 6.00 hodin. Na příslušnou noční směnu se zásadně vztahují pravidla platná pro kalendářní den, v němž směna začíná. To znamená, že na směnu začínající v neděli a končící v pondělí ráno se pohlíží jako na směnu nedělní. I v případě mzdového zvýhodnění za práci v noci má zaměstnavatel možnost zvýšit předpisem stanovenou sazbu a podle svých možností upravit další podmínky pro poskytování příplatku.
3.3.5 Mzda a příplatek za práci v sobotu a v neděli Za dobu práce v sobotu a v neděli (§ 118 ZP) přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Lze však sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Jestliže zaměstnanec vykonává práci v zahraničí, může zaměstnavatel poskytovat příplatek místo za práci v sobotu a v neděli za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu.
Příklad (3/7) Kalendářní měsíc má fond pracovní doby včetně placených svátků 176 hodin, z něhož 8 hodin činí svátek připadající na obvyklý pracovní den. Základní hodinová mzda zaměstnance činí 150 Kč a průměrný hodinový výdělek 166,66 Kč. Zaměstnanec odpracoval 176 hodin, z toho 8 hodin ve svátek, 16 hodin v sobotu a 8 hodin v neděli. Vypočítejte jeho celkovou měsíční mzdu. Řešení Základní mzda = 150,00 × 144 = Náhrada mzdy za svátek = 166,66 × 8 = Mzda za sobotu a v neděli = 150,00 × 24 = Příplatek za práci v sobotu a v neděli = 166,66 × 0,10 × 24 = 399,984 = Mzda celkem =
21 600 Kč 1 334 Kč 3 600 Kč 400 Kč 26 934 Kč
3.3.6 Mzda nebo plat při výkonu jiné práce Zaměstnanec může být převeden na jinou práci, než byla sjednána, za niž přísluší nižší mzda nebo plat z důvodů: q ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím pří-
slušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice (§ 41 odst. 1 písm. b/ ZP);
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204361
Mzdové účetnictví 2015
q podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo roz-
hodnutím příslušného správního úřadu v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním (§ 41 odst. 1 písm. d/ ZP); q k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků (§ 41 odst. 4 ZP) nebo q pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (§ 41 odst. 5 ZP).
V těchto případech mu přísluší za dobu převedení na jinou práci doplatek ke stanovené mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením (§ 139 ZP). Doplatek ve výši nejméně průměrného výdělku z důvodu ohrožení nemocí z povolání přísluší zaměstnanci i tehdy, přejde-li k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Poskytuje ho zaměstnavatel, který zaměstnance zaměstnává v době, po kterou doplatek přísluší, přičemž vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání. V ostatních případech se doplatek neposkytuje. Jestliže je zaměstnanec převeden podle § 41 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než jaká byla sjednána, přísluší mu mzda nebo plat podle vykonané práce. Pokud však zaměstnanec nebude pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení na jinou práci doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. Mění-li z důvodu ohrožení nemocí z povolání zaměstnanec zaměstnavatele, musí mu mzdová (mzdový) účetní z vlastní iniciativy vystavit pro nového zaměstnavatele doklad, z něhož bude zřejmé, za jakých podmínek je mu třeba tento doplatek vyplácet i nadále (rozuměj do jakého období, v jaké výši a do jakého průměrného výdělku). V dokladu by mělo být rovněž uvedeno, že původní zaměstnavatel tyto náklady uhradí. Doporučujeme uvést tuto informaci do stanoveného formuláře Potvrzení o zaměstnání (do tzv. zápočtového listu), který je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci při skončení pracovního poměru.
3.3.7 Naturální mzda Zaměstnavatel může poskytovat naturální mzdu jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám (§ 119 zákoníku práce). Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy. Formou naturální mzdy je možné poskytovat: q výrobky; q výkony; q práce; q služby.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204361