Jana Hochmannová
Povídala jsem holkám o tom znamení, jak se mi zastavily moje hodinky, a taky hodiny v kuchyni. Dost je to překvapilo a přidaly ještě nějaké historky z ezoterických časopisů o tom, že se takové věci prostě dějí. Pily jsme červené víno a vzpomínaly na naše první seznámení s anglickou rodinkou. Jak jsme s manželem nejdřív vůbec nechtěli, aby se tam Iva vdala, ale jak právě Jack nás uklidňoval a zaručil se, že kdyby někdy neměli mladí peníze, nebo se ocitli v nějaké svízelné situaci, že jim vždy rád vypomůže. Jack vždy působil jako pravý Angličan – měl smysl pro humor a byl slušný. To už se dneska jen tak nevidí. „Ale ta další zpráva je…, tedy je tu ještě jedna zpráva… A ta zpráva – ta tě zaručeně potěší!“ málem se zalkla vínem Hanka a trochu se zakuckala. „Tvůj manžel mluvil něco o tom, že telefonovala Silvie a říkala, že je těhotná.“ „Silvie a těhotná? A s kým to dítě čeká? Proboha, ona teď s nikým nechodila, říkala, že si chce dodělat doktorát… Holčička moje, doufám, že nenaletěla nějakému idiotovi z fakulty.“ „Ale no tak, Evo, klídek. Víš, že v životě to tak prostě chodí. Někdo umře a někdo se za něj zase narodí,“ snažila se mě uklidnit Sandra. „Jo, jasně. Narodí.“ Holky mně dolily víno a já poručila další láhev. Za chvilku budeme zavírat, ale nechce se mi tu sedět a pít. Zavoláme si taxíka, auto nechám dnes před kavárnou a hned jak dojedu domů, zavolám Silvii, aby mi řekla, co se vlastně děje. Však ono to vyplave na povrch. Třeba bude další svatba. No to byl dneska rušný den. Ani nevím, jestli mám brečet, nebo být šťastná. Člověk je jak na horské dráze. Chvilku dole a chvilku zase nahoře. A vů~ 98 ~ Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204264
ITALSKÁ KAVÁRNA
bec se nenudí. I když se člověk zastaví, život nepočká a řítí se kolem nás obrovskou rychlostí. A my jsme jen jeho pozorovatelé. Uklízím stoly a pak objednávám taxíka, který přijel poměrně rychle. Holky vystupují z auta u Sandry a já jedu domů za Pavlem. Zouvám si boty a běžím k telefonu. Vytáčím číslo Silvie na pevnou linku, ale nikdo to nebere. Nebere mi ani mobil. Nevadí, až bude chtít, zavolá mi sama.
~ 99 ~ Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204264
10 Petra má starosti
Moje oblíbená ranní turecká kávička mě opět postavila na nohy. Otevírám notebook a dívám se na zprávy. A jéje, přišel mi e-mail od kamarádky Petry, naší televizní moderátorky. Cože to píše? Že je v depresi? Chce ke mně přijít dneska na kafe? No proč by ne! Odepisuji jí, že se na ni budu těšit a všechno probereme. Proboha! Vždyť už píšu jako nějaký psycholog. Kolika lidem jsem v posledním týdnu pomohla a posloužila jako dutá vrba? Možná jsem měla místo hotelové školy vystudovat psychologii a otevřít si vlastní ordinaci. Třeba bych na tom byla finančně lépe. Že by Petra taky přišla o práci? Ta ekonomická krize nás doopravdy všechny zničí. V televizi navíc říkali, že má ta mrcha dominový efekt. Takže když přijde o práci například dělnice, tak už bude mít méně peněz na utrácení a nepřijde ke své kadeřnici, ale začne si barvit vlasy doma sama. Kadeřnice si zase nebude moci pro malý počet klientů koupit maso u svého oblíbeného řezníka. Řezník pak nezajde tak často na pivo do své oblíbené hospody a ta zkrachuje. A tak se to povleče dál, až zkrachujeme všichni. ~ 100 ~ Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204264