5. SVĚTLÉ A TEMNÉ ŠÍPY SEXU Když začnete pátrat, všimnete si jedné věci, že kdykoli se vyskytuje nějaká bolest jakéhokoli druhu – bolest agrese, zármutku, ztráty, podráždění, zášti, žárlivosti, fyzická bolest – pokud se na ni skutečně hluboko podíváte, můžete zjistit sami na sobě, že za bolestí se vždy ukrývá něco, k čemu jsme připoutaní. Je s ní vždy spojené něco, čeho se držíme. PEMA CHODRUN
SEDM TEMNÝCH ŠÍPŮ Něco se stane, co vás donutí sevřít se. Zvyk střílet temné šípy začíná nějakým impulzem, téměř neznatelným popíchnutím, jež spouští naléhavou potřebu skončit. Vaše partnerka odmítne polibek. V jednu chvíli je její obličej otevřený a uvolněný a v další chvíli má sevřené čelisti. Její oči se obracejí v sloup a chová se k vám přezíravě. Co se to děje? Zjišťujete, že se sami bráníte dotyku své partnerky. Z nějakého důvodu se odtáhnete s tvrdým „Ne“. Pokud vás ovládají takové automatické reakce, pak se hluboce uspokojivý, vášnivý sex stává zřídkavým a nepravděpodobným. Může se to stát stokrát za den. Vaše tělo v sobě má jisté důvěrně známé napětí. Jakmile si začnete všímat této tendence, máte pocit, že to tak bylo vždy. Quodoushka tomu říká temný šíp připoutanosti. Říká se, že chodíme po světě s toulcem s jednadvaceti šípy, jež jsou možnými způsoby, jak můžeme reagovat na jakoukoli situaci. Když nás něco vyprovokuje k sevření, sáhneme po temném šípu a reagujeme tak rychle, že se zdá, jako by vůbec nebyla žádná možnost volby. Než si to uvědomíme, uvolní se proud negativity a prýští ven. Ve většině případů si ani nevzpomeneme, co spustilo toto nedobrovolné sevření, a obvykle si ani nevšimneme, že jsme napjatí. Pak 95
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203959
Sexuální praktiky Quodoushka
reagujeme tak, že se snažíme zbavit pocitu znepokojení. A tehdy jsme rozštěpeni temným šípem připoutanosti. Jakmile popadneme tento temný šíp, jsme lapeni. Za méně než milisekundu se stáhneme, probouzí se v nás vnitřní soubor pochybností, opovržení nebo podráždění a výsledkem jsou jedovatá slova a činy. Vzpomínáte si na filmy, kde lučištníci střílí takové množství šípů, že se zatmí nebe? Právě tak to vypadá. I když chcete přestat, nepřestanete. Nejste schopni se zastavit, protože jste připoutaní k dobře známému destruktivnímu vzorci. Přestože víme, že vypouštění temných šípů z našich úst a myslí věci pouze zhorší, nedokážeme přestat. Důležité však není se jich zbavit. Nenávist vůči naší vlastní negativitě ve skutečnosti pouze přesměrovává šípy a ztěžuje nám možnost se z celé této jámy vyhrabat. Jedinou cestou ke změně průběhu situace je uvědomit si své úvodní sevření a naučit se vnímat, jak rychle se proměňuje v závislosti, posuzování, srovnávání a očekávání. Někdy se zarazíte okamžitě, jindy až teprve když je jáma temná a hluboká. Není podstatné, kdy tento zvyk zachytíte. Podstatné je, že stisknete tlačítko „Pauza“, jakmile to bude možné, a chopíte se prvního světlého šípu uvědomění. Jak temné šípy fungují: Anatomie argumentů Váš partner vám ráno řekne něco kritického. Pokusíte se to smést ze stolu a jdete dál svým dnem, nedokážete to ale nechat být. Stěží si všímáte, že jste odměření nebo že kvasí vaše navyknuté reakce; a i kdyby ano, nestaráte se o to. Buď uvnitř bubláte rozhořčením, neustále si urážku omíláte, nebo kolem sebe mlátíte v automatickém vzdoru. Jádro každé připoutanosti tvoří něco, co chceme. Může to být tak prosté jako potřeba omluvy po urážce. Přestože ve skutečnosti můžete chtít kontakt, nedokážete si o něj říct. Takže když vás urážka zasáhne, automaticky potlačujete své pocity, dokud nakonec nevyplavou na povrch někde po straně. Tímto způsobem proměňujeme nějakou připoutanost 96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203959
5. Světlé a temné šípy sexu
v závislost. Se zhoršováním problému se to, co chceme, vyvíjí v něco, co potřebujeme. Když se dostaneme do pasti stereotypu svých závislostí, uzavíráme se do pozic konfliktních potřeb. Věci tak nepodstatné, jako kdo umyje nádobí, nechávání válejících se ponožek na podlaze, rozsvěcení příliš mnoha světel nebo hádky ohledně toho, kdo měl poslední orgasmus, se stávají palivem pro ještě větší podráždění. Pokaždé, když vystřelíme nějaký šíp závislosti, potřebujeme další, aby udržel jeho nebo její pozici, přestože je to destruktivní. Pak věci ještě zhoršujeme třetím temným šípem posuzování. Posuzování posouvá napětí do oddělenosti. To je bod hádek, kde je původní urážka zapomenuta a to, co začalo jako nějaká neshoda, se řítí do podoby plně rozvinuté bitvy. Řeknete si pro sebe: „Tohle nesnesu.“ A nyní jsou až příliš důvěrně známé role pevně na svém místě. Ať už se stavíte do role persekutora, oběti, nebo zachránce, posuzování trvá na tom, že vaše pozice je správná a ten druhý se mýlí. Jako další temný šíp přichází na řadu srovnávání. Začínáte vnášet do přítomnosti minulé příhody nebo nutíte druhé, aby se postavili na vaši stranu. S protahováním tohoto stavu na celé hodiny nebo dny pak začínáme vrhat temné šípy očekávání – stížnosti jako „Proč jsi vždy tak kritický?“ nebo „Proč pokaždé odcházíš?“ Všechny tyto emoce jsou ve skutečnosti navyklými reakcemi z minulosti. Po jisté chvíli se začne vkrádat jistý druh otupělosti s pocitem „Tohle nikdy neskončí“ nebo „Z tohohle není cesty ven.“ Očekávání jsou také požadavky, které nějakým způsobem říkají „Měla bys udělat to, co já chci.“ S rostoucím napětím a rozšiřující se odděleností, s temnými šípy létajícími v plné rychlosti, se snažme uplatnit své nejlepší taktiky, abychom získali kontrolu nad situací. Dohání nás to k šílenství, ještě ale není po všem. Maska sebelítosti Tento balík negativity se projeví v tom, co bývá nazýváno syndromem strádajícího, zraněného, opuštěného dítěte. Tento proces se nazývá Kruh lišek, protože se pouštíme do honu za vlastním ocasem a děláme to stále 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203959