Panna (Ukázka, strana 99)

„Ehm, dík,“ odvětila jsem. Zatraceně, tohle není koketní odpověď, o kterou jsem se snažila.

Zazubil se na mě. „Pokud ovšem už nemáš na mluvení chuť, věděl bych o něčem jiným, co bysme mohli dělat…“ Vytřeštila jsem na něj oči. Panebože, sex. Jack se mě právě chystá pozvat k sobě domů, a já jsem ještě nedojedla sashimi. „Co takhle drink? Dala by sis pivko?“

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203825

KAPITOLA ČTRNÁCT

O dvě hodiny a o příliš mnoho pivek později jsem byla celá nafouknutá a netypicky rozhihňaná. Nebyla jsem zvyklá pít pivo, ale nechtěla jsem vypadat jako princeznička, co si dává jen růžové víno nebo vodku s kolou. Byla jsem taky o dvacet pět liber lehčí, jelikož jsem zaplatila polovinu večeře a jednu rundu. Můj společník se právě chystal na další. „Jacku, počkej,“ zarazila jsem ho a položila mu ruku na rameno, když chtěl vstát s peněženkou v ruce. „Já další už fakt nezvládnu.“ „Fajn,“ souhlasil. „Tak si dám jen já.“ Odkráčel k baru a já jsem se spokojeně uvelebila na kožené sedačce.

Probíhalo to celkem dobře. Byla s ním opravdu zábava a zdálo se, že se mu líbím. Jo, jasně, účty dělil na polovinu a neuhranul mě tak, jak jsem si vždycky představovala, že se s klukama stává, ale život není jako ve filmech z osmdesátých let. Kromě toho jsme se skvěle bavili a s každým dalším pivem mě přitahoval víc a víc. Nedalo se popřít, že má skutečně krásné oči, a ten večer měl navíc strniště.

Byla jsem rozhodnutá pustit ho ke své nedotčené panenské bláně.

Když se vrátil se svým půllitrem, zaplul ke mně na sedačku. Otočila jsem hlavu a zvedla k němu oči. Doufala jsem, že z tak nelichotivého úhlu nemá můj obličej tvar jako měsíc. Jack ke mně shlédl, z řeči mého těla pochopil ne zrovna nenápadné polib mě, prosím a poslušně se sklonil. Natáhla jsem se k němu a začali jsme se líbat. Docela namol jsem mu vzala tvář do dlaní, a zatímco jsem ho něžně líbala, představovala jsem si Audrey Hepburnovou s Georgem Peppardem ve Snídani u Tiffanyho a vážně mě zajímalo, jestli vypadáme stejně romanticky jako oni.

Kéž bychom stáli venku v dešti.

Objal mě a pevně stiskl. No páni. Pěkně jsem se rozpalovala a z pohledu na jeho poklopec to vypadalo, že on taky. Byla jsem tak nadšená, že jsem se musela smát. Na můj široký úsměv Jack zamumlal: „Čemu se směješ?“ „Ničemu,“ zašeptala jsem krátce, protože nic dalšího jsem radši říkat nechtěla, a smát se přestala. Ještě chvíli jsme se něžně líbali a pak se

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203825

ode mě odtáhl. „Fajn. Radši to dopiju a můžeme vypadnout dřív, než nás odtud vyhodí.“ Usmála jsem se na něj, náhle velice nesmělá. Jack zvedl svůj půllitr, a než jsem docucala svou trošku, celý ho vypil. S očima nalepenýma na jeho tváři jsem sledovala, jak do sebe to pivo lije, a cítila zvířecí přitažlivost, která mě ponoukala, abych z něj strhala oblečení a rozdala si to s ním přímo na místě.

V očekávání velké události jsem se pořád zubila. Dnes večer konečně ztratím panenství a udělám ze sebe dračici, o čemž sním od třinácti let, kdy jsem viděla Základní instinkt.

Chytil mě za ruku a vyšli jsme z hospody ven. Oplzlých pohledů dvou staroušů v rohu jsme si nevšímali. Venku na ulici mi vzal obličej do dlaní a znovu mě políbil. Málem jsem omdlela. Připadalo mi to strašně romantické a navíc jsem se za chladného večera cítila naprosto přesně jako Holly Golightlyová. Možná až na to, že jsem byla o něco nažhavenější než ona.

Jack mě přitlačil ke zdi a opření o cihly jsme se cicmali jako puberťáci. Akorát že já jsem se takhle s nikým necicmala, ani když jsem puberťačka skutečně byla. Přišla jsem fakt o hodně. „Fajn, takže pojedeme ke mně, nebo k tobě?“ zeptal a odtáhl se ode mě.

Panebože, je to tady. O téhle chvíli jsem snila tolikrát, že jsem na vteřinu zůstala jako opařená a nevěděla co říct. Pak mi mozek opět naskočil a navrhla jsem, abychom jeli do mého pokoje v Camdenu, který jsem ještě před návštěvou kosmeťáku uklidila. V jedné zásuvce jsem měla dokonce kondom, co jsem v prváku dostala zdarma od organizátorů orientačního týdne.

Naskočili jsme tedy na autobus č. 29, a přestože jsme nastoupili až na úplný konec harmoniky, Jack si pípnul předplacenou kartičkou. Jak je čestný! Napodobila jsem ho, pak jsme se posadili na zadní sedačky a celou cestu se líbali. Málem jsme prošvihli zastávku, ale naštěstí jsme stihli včas vyskočit z autobusu ven.

Opilá jsem si ho odvedla po schodech nahoru do svého pokoje a tam ho jen bleskurychle provedla. Stála jsem uprostřed místnosti a očima nejistě těkala mezi Jackem a manželskou postelí. Došel ke mně a začal mě znovu líbat.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203825