98 / Ekonomika turismu
– nový Manuál pro sestavování platební bilance a investiční pozice (IMF: Balance of Payments and International Investment Position Manual – BPM6 2009 [7]). Hlavní autoritou sledování turismu v České republice je Český statistický úřad (ČSÚ). Významné je propojení národního sledování především s evropskou statistikou turismu, a to nejenom v oblasti metodické, ale i legislativní (směrnice a nařízení). ČSÚ spolupracuje s evropským statistickým úřadem Eurostat, který se zaměřuje na sledování nabídky hromadných ubytovacích zařízení a jejich obsazenost, na sledování poptávky a sledování ekonomických efektů turismu (satelitní účet turismu). Na straně poptávky shromažďuje Eurostat od členských zemí standardní data o spotřebním chování, tj. destinace, účel cesty, délka pobytu, typ ubytování, sezóna (měsíc), typ dopravního prostředku, výdaje a sociodemografické charakteristiky účastníka turismu. Eurostat využívá i dalších statistik jako jsou statistiky o zaměstnanosti, statistiky dalších sektorů, jednorázové studie, dopravní statistiky a data centrálních bank. Eurostat se rovněž podílí s ostatními mezinárodními institucemi na vypracování metodiky satelitního účtu a jeho zavádění v členských zemích. Sledování turismu bylo do roku 2011 legislativně vymezeno Směrnicí Rady 95/57/ES ze dne 23. listopadu 1995 o shromažďování statistických informací v oblasti turismu a následným rozhodnutím Komise ze dne 9. prosince 1998, kterým se tato směrnice prováděla. V rozhodnutí byly definovány základní pojmy, úprava územního členění, prováděcí pravidla pro postupy při předávání údajů a stanoveny odchylky umožněné národním zemím. Rozsah působnosti směrnice zahrnoval povinnost zjišťování údajů o nabídce a poptávce v turismu, tedy o hromadných ubytovacích zařízeních turismu (hotely, kempy a další) a jejich využití a o aktivním, pasivním a domácím turismu. Směrnice byla upravena v roce 2004 a 2006 v souvislosti s rozšířením. Významným evropským aktem ovlivňujícím i statistiku v turismu se stalo nařízení Evropského parlamentu a Rady z 11. března 2009 č. 223/2009 o evropské statistice mající obecnou platnost. Pro statistické sledování turismu však znamenalo podstatnou změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 o evropské statistice turismu, pokud jde o strukturu zpráv, a o kvalitě a předávání údajů, které zrušilo směrnici 95/57/ES. Cílem nařízení je „… stanovení společného rámce pro systematický rozvoj, tvorbu a šíření evropské statistiky cestovního ruchu“ [12] v návaznosti na politiku turismu Evropské unie. Posledním právním aktem zabývajícím se výhradně statistikou turismu je Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1051/2011 ze dne 20. října 2011, kterým se nařízení 692/2011 provádí. Nařízení 692/2011 bylo aplikováno od roku 2012. Sledování mezinárodního turismu v platební bilanci bylo ovlivněno v roce 2012 nařízením Komise č. 555/2012 ze dne 22. června 2012, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, pokud jde o aktualizaci požadavků na údaje a definic [11]. Nařízení 555/2012 navazuje na mezinárodní změnu metodiky sledování platební bilance (MMF) a zavádění nového, šestého manuálu pro sestavování platební bilance (Balance of Payment Manual – BPM6). Statistický monitoring turismu České republiky prošel od začátku 90. let zásadními změnami v oblasti metodiky i legislativy. Za hlavní problémy statistického sledování turismu České republiky je možno dlouhodobě považovat existenci nesouvislých časových řad sledovaných ukazatelů z důvodů poměrně časté změny metodiky sledování, vysoké nároky časové, metodické i finanční, problematické praktické využití některých statistických řad1, absenci a nedostatečné sledování turismu na regionální a místní úrovni (zejména údaje o poptávce a ekonomických přínosech turismu), záměrné neodpovídání či špatně uváděné údaje ze strany dotazovaných subjektů, obtížnou srovnatelnost, nízkou věrohodnost některých dat a další. K hlavním institucím, které se statistickým monitoringem turismu České republiky zabývají, patří kromě ČSÚ i ČNB, MMR a CzechTourism. Kromě uvedených se sledováním turismu zabývají i další instituce, např. Ministerstvo kultury (Národní informační a poradenské středisko pro místní kulturu) ve statistice kultury, Letiště Praha, národní parky, Pražská informační služba, profesní organizace, na regionální a místní úrovni pak kraje, obce, destinační managementy a další. Ze zahraničních zdrojů lze pak využít statistické řady WTTC (neoficiální satelitní účet), UNWTO (statistiky zahraničních destinací a zdrojových trhů), údaje 1 Např. řada cestování obyvatelstva České republiky, kde jsou od roku 2008 sloučeny všechny údaje za domácí a pasivní turismus do jednoho nevypovídajícího ukazatele.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203485
Statistický monitoring turismu České republiky / 99
Světového ekonomického fóra (monitoring konkurenceschopnosti destinací turismu), reciproční statistiky národních turistických organizací a národních administrativ pro turismus, statistických úřadů a dalších. Statistický monitoring turismu realizuje i řada soukromých firem, a to většinou na zakázku subjektů veřejného či soukromého sektoru (např. GfK, Incoma Research, Factum Invenio).
8.1.3 Český statistický úřad (ČSÚ) Český statistický úřad (ČSÚ) byl zřízen v roce 1969 a je ústředním orgánem státní správy České republiky na základě zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. ČSÚ vykonává státní statistickou službu na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, a využívá svých dislokovaných pracovišť v krajích České republiky. Součástí organizační struktury ČSÚ je Sekce produkčních statistik, v jejímž rámci funguje Odbor statistiky služeb zahrnující kromě jiného Oddělení statistiky cestovního ruchu, Oddělení statistiky obchodu, pohostinství a ubytování či Oddělení statistiky dopravy, informačních a komunikačních činností. Cílem statistického monitoringu turismu ČSÚ je poskytování objektivních informací ekonomického, sociálního, demografického, příp. ekologického vývoje turismu v České republice a zajištění jejich vnitrostátní i mezinárodní srovnatelnosti. Činnost ČSÚ se v oblasti statistického monitoringu turismu řídí i metodikou dalších organizací, OSN, OECD, Eurostat (European Implementation Manual on Tourism Satellite Account) a zejména UNWTO. K hlavním metodickým dokumentům UNWTO, přestože doposud ne plně využívaným ve statistických sledováních, patří revidovaná Doporučení ke statistice turismu (International Recommendations for Tourism Statistics, IRTS 2008) a v oblasti satelitního účtu pak nové Metodické doporučení pro tvorbu satelitního účtu (Tourism Satellite Account: Recommended Methodological Framework, TSA: RMF 2008).
Statistické řady turismu ČSÚ se věnuje od 90. let sledování nabídky i poptávky v turismu a od roku 2003 sestavuje i oficiální satelitní účet turismu na národní úrovni. K hlavním statistickým řadám monitorujícím turismus České republiky patří následující: – kapacity ubytovacích zařízení; – návštěvnost ubytovacích zařízení; – domácí a výjezdový turismus2; – činnost kulturních zařízení (původní statistické sledování provádí NIPOS)3; – obchod, pohostinství a ubytování; – vedlejší a pomocné služby v dopravě; – služby cestovních kanceláří a agentur. Sledování kapacit hromadných ubytovacích zařízení4 vycházelo do roku 2007 z ročního šetření zařízení v Registru ubytovacích zařízení. Od roku 2008 jsou kapacity sledovány společně se sledováním návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních, výsledky jsou zveřejňovány jednou ročně (stav k 31. 12.). Kapacity jsou tříděny regionálně (kraje a turistické regiony), podle kategorie a třídy, doplňovány jsou i údaje o poskytovaných službách (včetně konferenčních). Statistická řada návštěvnost ubytovacích zařízení sleduje počet příjezdů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních podle národnosti, regionu (kraj nebo turistický region), podle kategorie a třídy ubytovacího zařízení a součástí sledování je i návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení. Hostem v ubytovacím zařízení je každá osoba (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování, avšak nejsou započteni domácí ani cizinci, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání. Statistická řada sleduje i tzv. čisté a hrubé využití lůžek, tedy využití počtu lůžek, která byla skutečně k dispozici, a využití celkového počtu stálých lůžek v ubytovacím zařízení. 2 Na konci 90. let sledoval ČSÚ rovněž činnost cestovních kanceláří (do roku 2001) a tzv. hraniční statistiku (do roku 2005). 3 Statistickou řadu kultury zajišťuje Sekce demografie a sociálních statistik, Odbor statistik rozvoje společnosti, Oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení. 4 Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení s min. pěti pokoji nebo deseti lůžky poskytující ubytovací služby pro účastníky turismu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203485
100 / Ekonomika turismu
Domácí a výjezdový turismus sleduje ČSÚ na základě měsíčního šetření v náhodně vybraném vzorku domácností, kde jsou dotazovány všechny osoby ve věku min. 15 let. Výsledky výběrového šetření jsou přepočteny na celou populaci ve věku 15 let a starší a jsou publikovány čtvrtletně. Výsledkem je kvantitativní přehled domácího a výjezdového turismu v členění na delší, kratší a služební cesty a přehled spotřebního chování účastníků domácího a výjezdového turismu. Delší cesty jsou členěny podle pohlaví, hlavního účelu, typu ubytování, použitého dopravního prostředku, organizace cesty a délky cesty (podrobněji kap. 10 a 11). Činnost kulturních zařízení je sledována ve statistice kultury a přebírá statistiku prováděnou organizací NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro místní kulturu). Zaměřuje se na sledování počtu, kapacit, organizovaných akcí v zařízeních jako galerie, muzea, divadla, hvězdárny, památkové objekty a další (údaje o nabídce). Statistická řada sleduje i poptávkové ukazatele (návštěvnost), avšak pouze jako celek, bez rozdělení na domácí a zahraniční či návštěvnost návštěvníků destinace a rezidentů. Šetření zabývající se obchodem, pohostinstvím a ubytováním se zaměřuje na průzkum sítě pohostinských a ubytovacích provozoven a maloobchod. Výsledkem jsou údaje o ekonomických výkonech zařízení, zejména tržby, náklady, výnosy, aktiva, pasiva, osobní náklady či přidaná hodnota. V segmentu ubytování a stravování jsou sledovány např. tržby v motoristickém segmentu (prodej a opravy motorových vozidel), prodej zboží přes internet či prostřednictvím zásilkové služby, tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci a další. V rámci skupiny 63.30 sleduje ČSÚ služby cestovních kanceláří, průvodcovskou činnost a služby s tím spojené. Součástí sledování jsou cestovní kanceláře, průvodcovská činnost, služby spojené s organizací zájezdů, prodej jízdenek zájezdů či ubytování, informační služby a průvodcovské služby.
Oficiální satelitní účet turismu Satelitní účet turismu České republiky sestavuje ČSÚ od roku 2003 s cílem podchytit ekonomický význam turismu v národním hospodářství, avšak teprve od roku 2006 lze považovat satelitní účet za lépe vypovídající zejména na straně poptávky. V roce 2008 zveřejnil ČSÚ první šetření zaměstnanosti v turismu. Uplatňovaná metodika se řídí metodickými materiály Statistické komise OSN, OECD, Eurostat a UNWTO.
8.2 Statistický monitoring vybraných institucí 8.2.1 Česká národní banka (ČNB) ČNB je centrální bankou České republiky, má postavení veřejnoprávního subjektu s kompetencemi správního úřadu. ČNB je zřízena Ústavou, a to s hlavním cílem péče o cenovou stabilitu. ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank a dalších institucí a vykonává dohled nad subjekty finančního trhu. Do činnosti ČNB je možné zasahovat pouze na základě zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. ČNB ze zákona provádí analýzu vývoje finančního systému. Od 1. 5. 2004 je ČNB součástí Evropského systému centrálních bank dle Smlouvy o založení Evropského společenství a dle Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Podle § 41 zákona o ČNB vyžaduje ČNB k zajištění svých úkolů potřebné informace a podklady od bank, poboček zahraničních bank a dalších institucí, které „náleží do sektoru finančních institucí podle práva Evropské unie nebo osob, které disponují informacemi potřebnými pro sestavení platební bilance České republiky“. V platební bilanci sleduje ČNB položku turismus – příjmy a turismus – výdaje. Metodicky se řídí Manuálem pro sestavení platební bilance Mezinárodního měnového fondu (od roku 2014 verze 6) a metodikou Evropské centrální banky. Metodika sledování turismu v platební bilanci je podrobněji popsána v podkap. 9.2. Manuál pro sestavení platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí (BPM6) znamená reakci na změny ve světové ekonomice od začátku 90. let 20. století, kdy byla publikována předchozí verze manuálu (BPM5 v roce 1993). Revize manuálu má sice obecnou platnost, ale dotýká se i položky turismus-příjmy a turismus-výdaje. K revizi manuálu došlo v reakci na globalizační tendence (nárůst podílu příhraničních výrobních procesů, rostoucí mobilita výrobních faktorů a rostoucí majetkové propojování mezinárodních společností), na požadavek na podrobnější zpracování rozvah (investiční pozice) a v reakci na finanční
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203485