„To je, co!“ řekl Emil. „A teď se můžu v klidu dívat na ten fotbal a ani k tomu nemusím vstávat.“ Nepamatuji si už přesně, jak ten večer skončil, ale dílo, které nám Emil předvedl, zůstalo pro mě navždy šokující apoteózou amatérského všeuměla. Uplynul dlouhý čas, kdy jsme o Emilovi a Magdě neslyšeli. Jednoho večera, když jsem se vrátil z práce, řekla má žena: „Víš, koho jsem dneska potkala? Magdu. Je šťastně rozvedená a má chlapečka. S Emilem prý měla velkou trpělivost, ale nakonec... Už holt to dál nešlo.“ To bylo také naposled, kdy jsem slyšel o Emilovi, muži mnoha dovedností a překvapivých nápadů. Tak jako my všichni, i on žil v době nepopřávající příležitosti a porozumění pro jeho divoce tryskající invenci. Do manželství se vskutku nehodil, ale v mé paměti zůstal navždy usazen jako člověk, čelící svým vlastním, nevšedním způsobem drobným i větším překážkám, které mu stavěl do cesty všední život. No prostě Emil – práce všeho druhu.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203299
NEPROJDOU! Mlhavým ránem jsme se vlekli v koloně vozidel a přeplněných autobusů ven z města. Podle předpovědi měl být pěkný letní den, ale v té chvíli bylo těžké uvěřit, že těch několik volných dnů, které jsme měli před sebou, strávíme pod modrou oblohou. „Říkám ti, vybere se to, tohle je jen taková ranní mlha. Než tam dorazíme, bude krásně,“ řekl můj bratr a nezbylo než doufat, že se počasí zachová dle předpovědi, a důvěřovat jeho plánu na tenhle výlet do kraje, kde jsem předtím nikdy nebyl. „Je to tam úplná pohádka, budeš jen koukat na tu nádheru,“ přesvědčoval mě celý předchozí týden. „Objevil jsem to docela náhodou. Koupání v hradním rybníku je zážitek, i když... no... Voda tam bývá chladnější, protože je to trochu ve stínu dole v údolí. Ale zřícenina hradu je zajímavá a místo na stanování na louce u potůčku pod lesem, jedním slovem, ideální.“ Můj bratr měl na objevy takových zákoutí v přírodě vždycky štěstí, a tak jsem se docela rád nechal přesvědčit. Oblast jihovýchodního pohraničí byla pro mne krajinou vcelku neznámou a název hradu Landštejn mi nic neříkal. Pro jistotu – abych tam nejel tak úplně nepřipraven – našel jsem si v seznamu českých historických památek několik stěžejních údajů z historie té staré pohraniční pevnosti. „Doufám, že máš s sebou občanku,“ řekl můj bratr, když jsme kolem desáté dopoledne projížděli Jindřichovým Hradcem. „Proč? To víš, že mám, bez občanky autem nejezdím,“ řekl jsem a byl zvědav, proč se najednou o tenhle dokument zajímá. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203299
„No, ono je to vlastně dost blízko hraničního pásma, a tak tam někdy chodí hlídka pohraniční stráže na kontrolu. Většinou nebývají moc dotěrní, ale občanku chtějí vidět vždycky. Zapíšou si jména a zase jdou po svých. Zapomněl jsem ti o tom říct předem, ale ono stejně o nic nejde. Tedy... Když máš s sebou občanku,“ odvětil bratr. „Zřejmě jen chtějí mít přehled o každém, kdo se tam kolem poblíž toho jejich pásma motá,“ dodal, když viděl, že mne tahle nejnovější informace zrovna moc nepovzbudila. „No právě,“ řekl jsem. Nelíbilo se mi to, ale na druhou stranu jsem byl rozhodnut nenechat si touhle nepříjemností zkazit těch pár dnů dovolené. Tím spíš, že mezitím se opravdu vyčasilo, mlha se zvedla a projížděli jsme krásnou, sluncem zalitou krajinou směrem k hranicím s Rakouskem. Kolem půl jedenácté jsme byli u cíle. Zborcený vrchol kdysi pyšné hradní věže čněl nedaleko před námi nad vrcholky smrkového lesa. „Tady sjedeme ze silnice dolů na vozovou cestu. Je mizerná, ale vede rovnou na místo kolem rybníka, nikde se nemusíme otáčet. Z druhé strany tam vede lepší cesta, ale dole v údolí je tam zatáčka úplně do protisměru,“ řekl můj bratr. „Místa je tam málo, autem to jen stěží vytočíš, takže posledních sto metrů bys musel couvat.“ A bylo to právě tak, jak řekl. Kousek od hradního rybníku jsme minuli tu ostrou zatáčku a v příštích okamžicích jsem uviděl ohlášenou idylu. Nevelkou, plochou loučku pod zalesněným svahem protínalo koryto malého potůčku. Louka, ze všech stran krytá vzrostlým lesem, byla jako zhmotnělý táborníkův sen. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203299