Sv. 81 - zlom
19.12.1956 23:11
Stránka 97
Cesta Rudé tanečnice
krátkou úvahu. Ne. Torrenti by nikdy nic nesvěřil ženské. Navíc by mohla mít alespoň nějakou krycí historku. Spíš si na mě starouš vzpomněl, když hledal někoho, komu by hodil nějaký nepříjemný problém na krk. „Víte, slečno Fortunato, já jsem především námořník. Můj svět je moře. Nemůžu vás vozit s sebou,“ začal s náznakem omluvy v hlase. „Pošlete mě pryč? Za někým jiným?“ zeptala se trpce. V očích se jí zaleskly slzy. Chudák holka. Postihne ji životní tragédie a její rádoby blízcí si ji přehazují jak horkou bramboru. Třeba by to šlo nějak vymyslet… „Ještě nějaký čas nebudeme vyplouvat. Mohl bych si vás vzít na starost po tu dobu. A třeba mezitím najdeme nějaké řešení.“ Vděčně zvedla hlavu. „Děkuji vám. Jste šlechetný muž,“ šeptla rozechvěle. Bylo jí špatně z ní samé.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203006
Sv. 81 - zlom
19.12.1956 23:11
Stránka 98
3. kapitola
Dítě Rudé tanečnice Hnědoočko dorazil do hospody U Tetřívka dřív, než bylo smluveno. Upozornil hostinského, který mu dlužil službu, že si do odlehlého salonku bere soudek vína a nechce, aby tam kdokoli z personálu vstupoval. Zdálo se, že to hostinský pochopil. Když do místnosti vešla Rhianna, přesná jako vždy, stačil už Hnědoočko vypít dva a půl poháru. „Dobré místo,“ poznamenala namísto pozdravu. „Taková fajn zašívárna. Je skvělý, že se sem nemusí přes výčep,“ přikývl zjizvený muž. Rhianna pověsila na skobu ve zdi cestovní plášť s kapucí. Pod ním byla oblečena do neurčitého chlapeckého oděvu, který se výborně shodoval s jejím neženským způsobem pohybu. Hnědoočko se už neobtěžoval vyjádřit pochvalu nad tímto převlekem. Nejspíš by se dočkal pokárání, že to říká už posedmnácté. Místo toho nalil své společnici víno. „Tak co jsi zjistila?“ zeptal se po chvíli mlčení. „Počkáme, až přijde Elevado. Je neúčelné to opakovat dvakrát.“ Hnědoočko obrátil oči v sloup. Taky mě to mohlo napadnout. Ale zkusit jsem to musel. Dál setrvali v tichu, oba svým tempem upíjeli víno. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203006
Sv. 81 - zlom
19.12.1956 23:11
Stránka 99
Cesta Rudé tanečnice
Elevado měl dvacetiminutové zpoždění. Nikdo to nekomentoval. Všechny zajímaly novinky. „Abych nezapomněl,“ ozval se Hnědoočko jako první, „Calidorova dcera už se vetřela k našemu kapitánovi a zdatně špicluje. Řekl jsem jí, ať se zaměří na ty záhadný truhly, co Tiffany vezla.“ „Dobrá práce,“ pronesl pochvalně poradce. Rhianna do této výměny nijak nevstoupila, místo toho vyložila na stůl listiny odnesené z domu hodináře. „Tak s kým Calidor peče?“ vyptával se Elevado. „Opravdu tě zajímají jména Fortunatových obchodních partnerů? Má sice zajímavou klientelu, ale vzhledem k jeho schopnostem je poptávka po jeho hodinách pochopitelná.“ „Aniž bys musela takhle dlouze rozprávět, musí ti být jasné, na co se ptám.“ „Jen jsem se ujišťovala. Ne, žádné spiknutí proti nám nepřipravoval, ani podle toho, co se dalo vyčíst mezi řádky.“ „Říkal jsem, že je Calidor čistej,“ vložil se do rozmluvy Hnědoočko. „Neměl bys tolik pít,“ poznamenala s nezájmem Rhianna. „Jasně, matko,“ ušklíbl se napomenutý. „Zato já bych si nalil, když dovolíte,“ prohlásil Elevado. Nikdo samozřejmě nic nenamítal. „Co jsme ještě našli kromě smluv a jiných obchodních písemností?“ zeptal se a upil víno. Vzápětí semkl rty. Opravdu nechápal, proč se Hnědoočko opíjí tímhle patokem. Zřejmě si liboval v příšerných kocovinách. „Zaprvé tohle,“ postrčila Rhianna doprostřed stolu několik listů papíru. Zatímco Elevado si je začal prohlížet, Hnědoočko ani nepředstíral pochopení. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203006