4
Mikrobiologie Obr. 4.14 Porovnání elektronoptického snímku Clostridium tetani a buňky obarvené podle Grama s vyvinutou terminální sporou v op tickém mikroskopu
Obr. 4.15 Vysporulované Clostridium tetani. Typická morfologie buněk přirovnávaná k paličkám na buben oděrkou, a zůstávají na místě znečištěné rány. Spory mohou vyklíčit i za velmi dlouhou dobu, podmínkou je anaerobní mikroprostředí, např. snížené prokrvení, infekce a růst jiných bakterií, přičemž se sníží oxidoredukční potenciál. Vegetativní buňky pak začnou produkovat toxin, který difunduje a šíří se po motorických vláknech do míchy. Krevním oběhem je zanesen k dalším nervovým motorickým centrům, nejdříve hlavy a šíje. Generalizovaný tetanus se proto projeví trizmem a tzv. spazmem šíjových svalů – ztrnutím šíje. Spastické ochrnutí pak pokračuje a jeho intenzita se stupňuje za velkých bolestí. Toxin zasahuje na synapsích, blokuje tlumení excitace a způsobuje typické tonicko-klonické křeče. Specifická léčba onemocnění je obtížná, vysoká dávka imunoglobulinu účinkuje, pokud není toxin vázán na nervový systém. Při poranění se provede toaleta rány, i u očkovaných se při zvlášť znečištěné ráně může podat antitoxin. Povinná imunoprevence je imunizační cyklus toxoidem. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202856
Speciální bakteriologie
4
4.10.7 Clostridium botulinum Toto klostridium je štíhlá pohyblivá tyčka, žijící v půdě, na zelenině, ovoci a rostlinných produktech. Spory odolávají varu po několik hodin. Clostridium botulinum produkuje jednu z vůbec nejvíce toxických látek – botulotoxin. Působí jako neurotoxin způsobující chabé parézy a paralýzy nervového systému a gastrointestinálního traktu. Počínající příznaky jsou proto velmi různorodé. Toxin se váže na receptory neuromuskulárních plotének parasympatiku a zabraňuje uvolňování acetylcholinu ze synapsí. Nejprve jsou postiženy kraniální nervy s příznaky diplopie a chabé svalové paralýzy pak postupují směrem dolů. Toxiny s jednotným farmakologickým účinkem se liší antigenně. Produkují je klostridia typů A až G, jež se podle fenotypu rozdělují na skupinu proteolytickou, sacharolytickou a další dvě. Typy A, B, G jsou nejčastějšími původci botulizmu. Specifická léčba spočívá v podávání polyvalentního antitoxinu, který působí ovšem jen na volný toxin. Podává se také profylakticky osobám, které konzumovaly podezřelou potravu.
4.10.8 Clostridium perfringens Jedná se o relativně silnou (1 µ) a dlouhou (5–12 µ) tyčku s tupými konci se subterminálními sporami, které se za laboratorních podmínek tvoří zřídka a za velmi dlouhou dobu. Množí se velmi rychle, na běžných laboratorních půdách, při teplotě 42 °C roste nejrychleji (obr. P46). Za těchto podmínek je generační doba 10 minut. Je aerotolerantní, má typické kolonie s hemolýzou. Produkuje řadu toxinů, hlavním toxinem je lecitináza (obr. P47). Má hemolytický a myonekrotický účinek. Její aktivitu lze prokázat na vaječném žloutku přidaném do půdy. Kolem kolonií se utvoří zóny opalescence, jejichž tvorbu inhibuje specifické antisérum. U člověka je příčinou otravy alimentární intoxikací enterotoxin. Leukotoxin, kolagenáza, hyaluronidáza a další toxické enzymy působí také při infekci domácích zvířat. Clostridium perfringens se vyskytuje ve stolici a v exkrementech zvířat, v půdě i v potravinách. Je nejčastější příčinou anaerobní myonekrózy či anaerobní traumatózy (nesprávně hovorově „plynatá sněť“, či dokonce hantýrkou „gasflegmóna“; tato označení mají příčinu v častém výskytu při válečných poraněních v obou minulých válkách). Myonekróza je vždy polymikrobní, vyskytují se při ní a spolupůsobí svými toxiny Clostridium septicum, Clostridium novyi typu A, Clostridium 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202856
4
Mikrobiologie histolyticum a Clostridium sordellii. Po poranění a znečištění rány začíná edémem, myozitidou, nekrózou tkání, vývinem plynu ve tkáni, který způsobuje krepitaci – třaskání. Posléze se vyvíjí toxemie. Podobná, méně intenzivní, je celulitida, která se šíří subkutánně a svalovou tkáň nenapadá. Původcem je méně toxický kmen klostridia. Laboratorní diagnostika spočívá v mikroskopickém vyšetření, ale hlavně ve vyšetření kultivačním. Terapie musí být intenzivní, naštěstí jsou k dispozici antibiotika penicilinové řady, ostatní β-laktamy, metronidazol, makrolidy, aminoglykosidy, případně vhodná kombinace a antitoxin proti toxinům C. perfringens, C. septicum a C. novyi. Clostridium perfringens bývá také původcem alimentární intoxikace z působení enterotoxinu, charakterizované profuzními průjmy a kolikovými bolestmi. Pokud není pacient rizikový a je normálně odolný, překoná pitným režimem dehydrataci a ztrátu iontů a příznaky vymizí během 24 hodin. Při poklesu tlaku a kolapsu a u rizikových pacientů je třeba nemocniční ošetření. Zdrojem nákazy jsou potraviny.
4.10.9 Clostridium difficile Jedná se o pohyblivou tyčku produkující enterotoxin, označovaný jako toxin A, a cytotoxin (toxin B). Způsobuje průjmové onemocnění, nebo dokonce i sepsi. Infekcí zejména v nemocnicích rychle přibývá. Přenos je fekálně-orální cestou od pacientů i personálu. Z USA a Kanady se do Evropy rozšířil jeden nebo několik kmenů, jež způsobují častější onemocnění s velmi těžkým průběhem. Tyto kmeny jsou většinou multirezistentní. Podávání širokospektrých antibiotik, zejména klindamycinu a linkomycinu, vyvolává pseudomembranózní kolitidu, která může skončit letálně. Lékem volby je vankomycin. Clostridium difficile se izoluje ze stolice. Oba toxiny lze prokázat testem ELISA. Toxin B, cytotoxin, se v extraktu stolice prokazuje na buněčné kultuře citlivých buněk.
4.11 Grampozitivní tyčky Tato skupina bakterií je taxonomicky různorodá, je v ní zastoupeno více než pět rodů, spojuje je tyčinkovitý tvar a složení stěny, které je vyjádřeno barvitelností podle Grama. Jsou to bakterie, které jsou přítomny na kůži, na sliznicích, v prostředí na rostlinách a živočiších. Dále 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202856