Já jsem byla šťastná, že paní našla v sobě sílu manželovi odpustit. Představ si, že za týden její děti a manžel si pro ni přišli. S úsměvem na rtech zemřela.“ Naše hrníčky mátového čaje zatím zcela vychladly. Měkké šero se snášelo na krajinu, stíny odešly spát. Najednou jsem si vzpomněla na jednu událost, která se odehrála před několika lety. „Víš, Aničko, i já jsem poznala obrovskou sílu odpuštění, i když můj příběh je mnohem prostší.“ „Vyprávěj,“ pobídla mě. „Měla jsem tetu, kterou jsem milovala. Bydlela v nedalekém městě, jezdila jsem ji občas navštěvovat, ale to víš, měla jsem svou rodinu, své zaměstnání, nedostala jsem se k ní tak často, jak bych si přála. Jednou jsem se doslechla od známé, že je s tetou zle, že leží v nemocnici na interně. Lekla jsem se. Nakoupila jsem ovocné džusy a na druhý den jsem ji jela do nemocnice navštívit. Od autobusového nádraží to bylo dost daleko, slunce pálilo, taška s džusy byla těžká, ale já jsem spěchala, co jsem mohla. Tenkrát se chodilo na návštěvy jen v určenou dobu, chtěla jsem stihnout začátek návštěv, což se mi podařilo. Přišla jsem na internu a řekla tetino příjmení. „Ano, leží u nás, je hned vedle sesterny na pokoji.“ S úlevou jsem zaklepala na bílé dveře a vešla dovnitř. Spatřila jsem čtyři ležící pacientky, tři z nich měly návštěvu, čtvrtá ne, ale teta mezi nimi nebyla. Roztrpčeně jsem znovu vešla do sesterny a žádala informaci, kde leží paní, na kterou jsem se ptala. Sestra si mě změřila a řekla: „Přece jsem vám sdělila před chvílí, že leží na vedlejším pokoji.“ „Tam není“, oponovala jsem. Sestra vstala a vyběhla do sousedního pokoje. Já za ní. Zůstala stát u lůžka pacientky, která neměla žádnou návštěvu. „Tady ji máte,“ otočila se a odešla. Podlomily se mi nohy, toto že je moje teta, krásná, sebevědomá žena? Zubožené tělo, bezzubá ústa, každou chvíli jí vystřelila ruka nahoru a prudce dopadla zpět na její tvář, která se pokaždé zkřivila bolestí. Jen stěží jsem ji poznávala, ale ona mě poznala hned: „Irko, oni mě tu bijí.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202582