Dech tužeb mých nemůže v hluku ulic žít měla bych přes moře jít na obzoru přidržet oheň pod svým životem aby spálil noc. Slunce hledá duši mou prsty paprsků ji obejmou a pozvednou marné je z krve vzpomínání. Směju se slzám svým. Cesta končí krajinou chlap grand ve mně pluje tmou snad jednou potkám i sílu svou. Život jak koráb v mlze klam ve mně chlap grand pluje sám s tváří dívky, co směje se skrz déšť s tváří dívky, co směje se skrz déšť s tváří dívky, co směje se skrz déšť.
97
DOPISY VE VERŠÍCH
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202516
U KO L É B AV K A
(k narozeninám Jitky Zelenkové) Krásná dáma, co je sama, prý je úděl můj. Z tónů celá poskládaná, pyšná, hrdý kůň. Zpovídám se sobě sama, zpívám smutným dnům, ubírají jas mých světel, novým začátkům. Narozená, rozpolcená mezi smích a pláč, matka píseň dozpívaná, marných snů jen rváč. Otec v roli kapelníka chtěl mi štěstí dát, jen když zpívám, jen když hraju, nemusím jít spát. Hudbou kojená, propadlá i zblázněná, jen ukolébavka chyběla. Předčasně dospělá, málo hýčkaná, tělo milované, duše nezralá. Jak noční motýl muži vábená, s úsvitem starostí opouštěná. Nevím, jestli uměla bych zpívat před spaním, chvílí, co jsem nepoznala, dítěti s trápením. Slunce by ho opálilo, zvlnilo mu vlas, znaveně by usínalo, slyšelo můj hlas. Bála jsem se o své písně, o svou svobodu, bez muže do nepohody, bez věčnosti dnů. Nechtěla jsem, netoužila, prostě jsem šla dál, a tak jsem tě opustila dřív než dotek sám. Kudrnaté, snědé dítě jsem však stále já, sobě zpívám v prázdnu ulic, domov nalézám. Je tak krásné spatřit světlo svého pokoje, otevřít v něm velké okno, vyházet rozbroje.
9 8
DOPISY VE VERŠÍCH
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202516
Chodit zpříma, bez zátěže vlastních bolestí, moc jsem toho odpustila, mé srdce to ví. Má kůže je plná jizev mnoha zklamání, jít však věrně za svým stínem nic mi nebrání. Usměvavá, kudrnatá, sluncem zbarvená, zazpívám svou uspávanku dětem bez jména. Ženám, co vždy tančí samy v šeru všedních dní, lásce v taktu mého pulsu v písni poslední. Krásná dáma, co je sama, je prý úděl můj, z tónů celá poskládaná, pyšná, hrdý kůň.
9 9 D O P I S Y V E V E R Š Í C H
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202516