Na což by otec mohl odpovědět: • Dobře, tak si ještě pohraj, než se unavíš. • Podle mě jsi ospalý, ale pochopitelně půjdeš spát, až si na to přijdeš sám. • Jo, koukám, že se autíčka nemůžou dočkat. Taky vím, co bych potřeboval – v klidu si sednout a přečíst si noviny. Ale co když bude Jacob k večeru protivný a bude zlobit? Otci nezbude než konstatovat: „Už to nemůžu s Jacobem vydržet. Možná si měl opravdu radši zdřímnout.“ Snášet rozmrzelé dítě ve svém okolí však rodiče nemusejí dlouho. Rozhodně je to stojí méně sil a pro obě strany je to méně destruktivní než se vysilovat věčnými konflikty. Kdyby se tak chovali od Jacobova kojeneckého věku, nejpozději v chlapcových dvou letech by zažili privilegium, že by je synek z vlastní iniciativy informoval, kdy se mu chce spát. Po většinu dní by se mu dařilo potřebu spánku uspokojit a po zbývající dobu by spal méně, přesně jako rodiče. Ba co víc: plnou měrou by se podílel na rozvíjení svého já a odpo vědného přístupu k sobě samému. V dospělosti by pak mohl založit rodinu na základě hodnotných zkušeností: osobní potřeby druhých mě nemohou vyvést z míry a nejsem špatný proto, že mám jiné potřeby, než by si druzí představovali. Ventilovat své potřeby je v pořádku a šlápnout čas od času vedle není nic špatného. Není to malá zátěž, se kterou vysíláme naše děti do světa. Výše nastíněná výměna názorů mezi Jacobem a jeho otcem je i v dalším plánu něčím víc než jen akutním řešením konfliktní situace. Je to drobný praktický příklad vzájemného učebního procesu, kdy je Jacobovu otci umožněno si uvědomit a určit vlastní hranice a tím praktikovat osobní odpovědnost. O tuto možnost přijde, používá-li svou moc, jen aby rozkazoval: „Půjdeš v poledne spát, protože jsi unavený – a hotovo!“ Nebo určoval pravidla: „Chodíš spát každý den, jako bys to nevěděl!“ Pokud otec využije své moci, naučí se jí Jacob jen podvolit, nebo se proti ní vzepřít, a co je ještě důležitější, nezíská žádný model dospělé role, jak v rodině formulovat a prosazovat své potřeby a přijímat za sebe odpovědnost – a nebude se mu rozvíjet osobní jazyk. Místo aby se navzájem obohatili a přispěli k rozvoji v životě toho druhého, vrátí se Jacob se svým otcem – jako ve hře Monopoly – znovu na políčko start.
4. Odpovědnost, odpovědné jednání a moc /
103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202402