102
ČESKÁ HUDEBNÍ AVANTGARDA
Obrázek 6.2: Zleva: Wilhelm Grosz, Ernst Křenek, Phillip Jarnach, Alois Hába. V Donaueschingen 1921. (21)
Dvacátá léta Alois Hába zcela zaplnil teoretickým zdůvodňováním tvůrčích pravidel, promýšlením notace, komponováním neprogramní hudby (klavírní suity, 1924–1928) a realizací nových nástrojů a hry na ně (4x principem čtvrttónového klavíru, 2x čtvrttónového harmonia, čtvrttónového klarinetu, trubky atd.) Než byl nezbytný nový klavír postaven, reprodukovala se čtvrttónová klavírní literatura na dvou klavírech s laděním rozdílným o čtvrttón. Počátkem třicátých let byl Alois Hába v české hudbě zjevem už zcela vyzrálým, s vítězstvím v mnoha sporech, a ovšem s nezmenšenou vitalitou. Pokrok je patrný v jeho původní antroposofické filozofii, hledající sociální spravedlnost, v nejzazší formě i v mystické představě možností křesťanského humanismu. V symfonické tvorbě je to nejpřesněji formulováno v půltónové Cestě života. Prohloubení sociální krize přivedlo Hábu nejednou na krajně levá stanoviska, vyjádřená spoluúčastí na akcích komunistické strany a v proklamacích uveřejněných v tisku této strany. Z té doby je i půltónová opera Nová země
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202029
ALOIS HÁBA
103
Obrázek 6.3: Čtvrttónový klavír (22)
na libreto Ferdinanda Pujmana podle sovětského spisovatele F. Gladkova o kolektivizaci v SSSR. Z ní se praxí osamostatnila předehra s citací Internacionály. Talichem započaté přípravy k provedení na Národním divadle v Praze byly pochopitelně z moci úřední zastaveny jako společenskému řádu nepřátelské. Jeho Klavírní suita č. 1 (čtvrttónová) z roku 1932 se inspirovala duchcovskými událostmi (střelba do stávkujících dělníků). V prvních letech druhé světové války napsal s pomocí Ferdinanda Pujmana na vlastní libreto další sociální operu v šestinotónovém systému „Nezaměstnaní“, později nazvanou „Přijď království Tvé“. Jak jsme už nejednou upozornili, měl v Hábově tvorbě značný význam folklor. Ve změněných sociálních podmínkách po 1945 je tento rys ještě podstatnější. Celá jeho komorní tvorba je jím prosycena, symfonická hudba půltónová potvrzuje tuto kvalitativní proměnu (Valašská suita, houslový a violový koncert). Těmito posledními velkými díly jako by se celý Hábův umělecký život v kruhu uzavíral. První skladby, v nichž rovněž převládala melodie, se proměňují do harmonicky komplikovaných experimentálních typů Symfonické fantasie op. 8 a Symfonické hudby pro orchestr op. 10, z nichž druhou, pro její nadměrnou
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202029
104
ČESKÁ HUDEBNÍ AVANTGARDA
Obrázek 6.4: V přátelském rozhovoru (tentokrát s Karlem Reinerem) (23)
strukturální složitost, nakonec sám neuznal. Byl to názorový vývoj od počáteční antroposofické reformní ideologie křesťanského humanismu až po tři opery s revolučně vyhraněným obsahem. Až posléze rozměrná díla koncertantní až po veliké vyznání vroucího vztahu k rodnému Valašsku v orchestrální suitě, v níž se dílo navrací, odkud vzešlo, a jíž se uzavírá. Snad se tím i dokládají pozdější zjištění, že největší osobnosti avantgardy a experimentu se postupně vracely blíže posluchači. Po osvojení si nových kompozičních technik je jako výrazový prostředek uplatňují v základu klasické diatoniky. Takový prací a odhodláním naplněný život by mohl mnohý umělec Hábovi závidět. K tomu přičtěme ještě všechny závazky pedagogické, které Hábovy žáky poznamenaly, a všechny funkční závazky v domácích i světových hudebních organizacích (Mezinárodní společnost pro soudobou hudbu, Přítomnost, člen ČAVU, člen Německé akademie umění v Berlíně, zakládající člen Svazu skladatelů, šéf Opery
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202029