Základní pojmy praktického a posudkového lékařství (Ukázka, strana 99)

98

s odvoláním zpět na KPÚP, která předá odvolání se stanoviskem odvolacímu orgánu (MPSV).

Stupeň závislosti pro účely odvolacího řízení posuzují posudkové komise MPSV. Spisová dokumentace referátu LPS se pro posouzení zdravotního stavu v rámci odvolacího řízení zasílá na vyžádání přímo posudkové komisi MPSV. O zaslané dokumentaci musí vést referát LPS evidenci.

Pravidla posuzování Pro posuzování zdravotního stavu a stupně závislosti platí obecné principy posudkové činnosti vycházející z přesně a úplně zjištěného skutečného stavu věci. Lékař LPS vychází ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření. Posudkový lékař si může zapůjčit zdravotnickou dokumentaci ošetřujícího lékaře nebo vyžádat provedení odborného lékařského vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení. Může též sám vyšetřit zdravotní stav posuzované osoby (základní fyzikální vyšetření, orientační vyšetření psychických a mentálních schopností), včetně ověření její schopnosti provádět jednotlivé aktivity základních životních potřeb. Pokud je však žadatel o příspěvek hospitalizován, KPÚP přeruší řízení a pokračuje v něm až po propuštění, aby mohl provést sociální šetření v přirozeném prostředí.

Pro hodnocení osob do 18 let věku platí odlišná pravidla. Jde zejména o to, že při posuzování zdravotního stavu dětí je nutno vzít v úvahu jejich věk a tomu odpovídající stupeň bio-psycho-sociálního vývoje a funkčních schopností (zejména v oblasti orientace, pohyblivosti, rozvoje jemné motoriky, komunikace, osvojování si návyků a další) – věkové milníky vývoje. Je také potřebné přihlédnout k určité variabilitě vývoje schopností dítěte, která je podmíněna sociálním prostředím, ve kterém dítě žije. Jestliže zdravé dítě až ve třech letech věku zvládá samostatně výkon fyziologické potřeby (zachovává čistotu), nelze zpravidla ani u dítěte ve věku dvou let s disabilitou (se zdravotním postižením) konstatovat, že potřebuje pomoc, dohled nebo mimořádnou péči při výkonu fyziologické potřeby. Potřebu mimořádné péče a tím i závislost v životní potřebě výkon fyziologické potřeby lze uznat jen za situace, kdy bude dítěti z důvodu neurologické poruchy nutno vybavovat manuálně stolici.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201972

99

Základní pojmy Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely zákona o sociálních službách považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.

Zdravotní postižení

Za zdravotní postižení se považuje tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby.

Závislost

Závislost na pomoci jiné fyzické osoby je definována jako stav, kdy osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled nebo mimořádnou péči při zákonem předepsaném počtu základních životních potřeb.

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné osoby za podmínek uvedených v zákonu o sociálních službách. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.

Sociální šetření

Sociální šetření je předepsaným podkladem při posuzování stupně závislosti osoby pro účely příspěvku na péči, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti, přičemž je respektován stupeň bio-psycho-sociálního vývoje osoby do 18 let věku. Cílem sociálního šetření není určování stupně závislosti, ale poskytnutí ucelené informace lékaři LPS o potřebách posuzované osoby tak, jak se jeví v jejím přirozeném sociálním prostředí. Zároveň má umožnit lékaři LPS zaměřit se při posouzení zdravotního stavu na ty skutečnosti, které se jeví ze sociálního šetření jako významné pro uznání stupně závislosti.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201972

100

Základní životní potřeby

Stěžejní každodenní skutečnosti nezbytné pro schopnost nezávislého života. Jde o domény z kapitoly Aktivity a participace Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví.

Aktivity základních životních potřeb

Každodenní činnosti, prostřednictvím kterých se charakterizuje a vymezuje schopnost zvládat základní životní potřebu.

4.7 Posuzování zdravotního stavu pro účely pomoci v hmotné nouzi Právní úprava Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi.

Dávky systému pomoci v hmotné nouzi jsou: • příspěvek na živobytí, • doplatek na bydlení, • mimořádná okamžitá pomoc.

Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se opakující. Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou.

Posouzení schopnosti osoby zvýšit si příjem vlastní prací vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu zahrnuje posouzení zdravotního stavu ve vztahu ke schopnosti: • započetí výdělečné činnosti u osoby nepracující, • zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti, • vykonávat zaměstnání odpovídající kvalifikaci.

Základní principy posuzování jsou: • zjištění zdravotního stavu; • zjištění fyzického potenciálu (fyzické, smyslové a duševní schopnosti, zachované i ztracené schopnosti); • zjištění kvalifikačního potenciálu (vzdělání, zkušenosti, znalosti, dovednosti);

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201972