prohledávali cestičku, po které šli, i její okolí, ale po podrážce ani památky. Když došli zpátky na chatu a táta ukázal mamince své boty, maminka se začala smát. To máš z toho, že si nekoupíš pořádné boty. Zajedeme do města, koupíme nové boty a zítra můžete vyrazit znovu. Druhého dne se Vojta s tátou vydali opět na cestu. Věděli už kudy, a tak jim to šlo ještě rychleji než včera. Když už měli v nohách nějaký ten kilometr, tatínek se opět ozval: „Obávám se, že mám stejný pocit jako včera.“ Když se podíval na své boty, zjistil, že jedna podrážka je zase fuč.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201620