„To bude určitě tím,“ přitakala jsem a snažila se, aby to neznělo moc ironicky. Čahoun Zach byl nepochybně krasavec, ale hrozný moula. „Co vlastně hledám?“ nadhodila s kelímkem zakysané smetany v jedné ruce a se salátovou okurkou v druhé. „Mě se neptej,“ odpověděla jsem. Vtom jsem si všimla, že se k nám blíží Neil. „Ale dík za úklid lednice.“ Sophia strčila hlavu opět dovnitř právě v okamžiku, kdy Neil vstoupil do kuchyně. „To je vážně legrace, že jsem věděl, co ses snažila nakreslit, co, Soph?“ začal a Sophia ztuhla. To jsem poznala podle smetany, která jí upadla na zem. Radši jsem od ní popošla o něco dál. S bouchnutím zavřela lednici a pohrozila Neilovi okurkou. „S tím, že jsi věděl, co jsem se snažila nakreslit, běž do háje. Určitě jsi viděl mou kartičku.“ „Jak bych ji asi mohl vidět? Držela jsi ji celou dobu v ruce.“ „Možná ses na moment odtrhl od Prsatky McCeckový a koukl ses.“ „Ale prosím tě, snad si nemyslíš…“ Dala jsem se z kuchyně na odchod a narazila do Simona. Okamžitě jsem ho otočila čelem vzad a vytlačila ho ven. „Teď bych tam nechodila. Sophia má v ruce okurku a nebojí se ji použít.“ Zasmál se. „Počkej, něco se děje. Oni si spolu povídají,“ vyhrkla jsem a zatáhla ho malinko zpátky. Když se v kuchyni zvýšily hlasy, oba jsme sebou trhli. „No, sice trochu nahlas, ale povídají si,“ povzdychla jsem si.
* * * Herní večírek nakonec nestál za nic. Mimi, která stále reptala, že hádanka s ptačí rukou v černé díře byla podvod, usnula málem vsedě. Ryan se po zbytek večera učil nazpaměť pravidla hry, prý pro příště, kdežto Simon a já jsme umývali zakysanou smetanu z kuchyňské podlahy a ze spár mezi dlaždicemi sbírali okurková semínka. „Ona ty semínka fakt vymáčkla jednou rukou! A to ta okurka nebyla ani oloupaná!“ opakoval Simon užasle a dost vyděšeně. A naše dvojička? Plazili se po sobě s Čahounem a Prsatkou. Teda každý zvlášť a tomu druhému schválně na očích. Nic podobného jsem nikdy neviděla. Vážně jsem se od nich chtěla odtrhnout, něco mi říkalo, že bych měla, ale nedokázala jsem to. Pokrytí semínky z okurky jsme
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201565