A pak už bylo pozdě: holčička, která v černém trikotu skákávala radostně jako luční kobylka po nábytku a na každý klín v dosahu, se jako nějaká nevinná bytůstka z pohádky, které někdo podstrčil škodlivý nápoj, z ničeho nic vytáhla do výšky, zuhrovatěla, zbachratěla – ztloustl jí zadek i krk, přestala si čistit zuby a česat se; z toho, co jí předložili doma, nejedla skoro nic, zato ve škole a venku, když u toho nikdo nebyl, se doslova ládovala cheeseburgery s hranolky, pizzou, sendviči s rajčaty, salátem a slaninou, kolečky smažené cibule, vanilkovými koktejly, limonádou, poháry se šlehačkou, zmrzlinou s karamelem a všelijakými dorty, takže takřka přes noc nakynula a stala se z ní nakynutá, klátivá šestnáctiletá skoro šest stop vysoká neupravená cuchta, které její spolužáci a spolužačky přezdívaly Hoči-Levovová. Ze své vady si udělala mačetu, kterou stínala všechny proklaté lháře. „Ty cvoku p-p posranej! Ty jedna m-m-mizerná b-b-bezcitná zrůdo!“ zasyčela na Lyndona Johnsona, kdykoli se jeho obličej objevil v sedmihodinových zprávách. Víceprezidentu Humphreymu na obrazovce vykřikovala do obličeje: „T-t-ty hajzle, z-z-zavři tu svou p-p-prolhanou hubu, t-t-ty z-z-zbabělče, t-t-ty k-k-kolaborante hnusná, p-p-posraná!“ Když její otec jakožto člen zvlášť k tomu ustavené skupiny, která si říkala Newjerseyští podnikatelé proti válce, jel do Washingtonu s programovým výborem navštívit jejich senátora, odmítla jeho pozvání, aby jela s nimi. „Ale je to pro tebe příležitost,“ řekl Švéd – který ještě nikdy nebyl v žádné politické skupině, a kdyby nedoufal, že jeho okázalá účast třeba poněkud zmírní Merryin vztek na vlastního otce, byl by se nepřipojil ani k téhle, nepřihlásil se do programového výboru a nepřispěl tisícovkou dolarů na uveřejnění jejího protestu v Newark News –, „říct senátorovi Caseovi, co si myslíš. Můžeš mu to říct do obličeje. To přece chceš, ne?“ „Merry,“ řekla petite matka své mohutné nasupené dceři, „mohla bys možná senátora Casea ovlivnit –“ „S-s-senátora Casea!“ skočila jí do řeči Merry a k údivu rodičů si odplivla na dlážky kuchyňské podlahy. Ta holčička, která si dřív vždycky musela projít svou telefonní „strategii“, aby se ujistila, že když zvedne sluchátko, vypraví ze sebe „haló!“ za méně než za třicet sekund, byla teď věčně u telefonu. Ten
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201563