Jack Nicholson (Ukázka, strana 99)

LET PŘES ČÍNSKOU ČTVRŤ PŘÍMO DO KUKAČČÍHO HNÍZDA

103

kořenům. Jeď, řekl se zaměřuje na vztah mezi dvěma spolubydlícími z koleje a Marvin Gardens je o nejasném poutu mezi dvěma bratry. Dokonce i základem Bogdanovichova Posledního filmového představení jsou dva kamarádi, kteří se nakonec utkají o jednu dívku. Do jisté míry tato struktura odráží úspěšný, i když složitý vztah mezi Bertem a Bobem. Bert se vždycky víc soustředil na podnikání než Bob a Bob byl samozvaný výtvarný umělec.

A tak v době Marvin Gardens už Schneider neměl o Boba zájem, alespoň ne jako o filmaře, a nebavilo ho točení filmů, když podle něj byla Amerika na pokraji zkázy. Tento film znamenal začátek úpadku BBS, kdy jí zbývalo natočit jediný významnější film. Jack zuřil nad neúspěchem filmu u kritiků i co se týče financí. „Obvykle si nemyslím, že kritici můžou filmu ublížit, ale tomuhle ublížili…“ Král z Marvin Gardens znamenal pro Jacka tvůrčí i komerční neúspěch.

V LÉTĚ 1972 JACK KÝVL Halu Ashbymu na roli v remakeu Taye Garnetta z roku 1946, natočeného podle klasického noir románu Jamese M. Caina Pošťák zvoní vždy dvakrát (The Postman Always Rings Twice), který se měl jmenovat Trojstranný kruh (Three­‑Cornered Circle). Šlo o hlavní roli Franka Chamberse, kterého v Garnettově verzi proslavil John Garfield. Garfieldovým protihráčem byla silná kuřačka Lana Turnerová, nezapomenutelná ve skvělém turbanu a provokativních bílých šortkách. Garfield i všichni diváci po ní šíleli, když vyzývavě hrála Coru, sexuálně neuspokojenou manželku staršího muže, který vlastnil špinavé bistro u silnice.

Jack trval na tom, aby v nové verzi hrála Coru Michelle Phillipsová.

Vzhledem k tomu, že věděl, jaké má sexuální touhy a jak je náročná, myslel, že když jí tu roli nabídne a budou spolu pracovat, mohli by si spolu zase začít. Ashby souhlasil, protože mu bylo jasné, že pokud chce Jacka, musí přibrat Michelle. Jenže Jim Aubrey, tehdejší šéf společnosti MGM, která film platila, Michelle ihned zamítl. Jack ze vzteku z projektu odešel a Ashby ho poslušně následoval. Jack se potom pokusil přehrát tento projekt na Petera Gubera a Columbii. Ten Pošťáka odmítl, ale nabídl Jackovi, aby si zahrál v jiném filmu, který by režíroval Ashby. Šlo o vojensko­‑policejní drama Poslední eskorta (The Last Detail). Scénář k němu napsal Jackův dobrý kamarád Robert Towne podle románu Darryla Ponicsana. Jack i Ashby souhlasili, čímž Trojstranný kruh skončil.

Producent Gerald Ayres zaplatil Ponicsanovi 100 000 dolarů za práva k jeho románu a najal Towneho, aby napsal scénář. Ačkoli Columbia a Guber, tehdejší šéf americké produkce, byl tím projektem od samého

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201360

104

LET PŘES ČÍNSKOU ČTVRŤ PŘÍMO DO KUKAČČÍHO HNÍZDA

počátku nadšený, mohl mu dát pouze oranžovou – půl cesty mezi červenou, která znamená stop, a zelenou, která znamená začít točit. Důvodem bylo hlavně to, že se scénář hemžil sprostými slovy, která byla podle Towneho nutná, neboť film byl o partě drsných mariňáků a oni takhle mluví. Jack odmítl podepsat smlouvu, dokud nebude film oficiálně schválený.

Podle Petera Gubera: „Měl jsem na tom filmu zájem, ale v prvních sedmi minutách se tam objevilo 342 fuck.“ V původním románu se toto slovo objevilo bezpočtukrát a v nejrůznějších variantách a dodalo mu vojenskou autentičnost, ale Guber se domníval, že psané je to lepší než na plátně.

Tehdy byla Nixonova éra a všichni v Hollywoodu si byli vědomi toho, že pohrdá filmovým průmyslem, že má „seznamy nepřátel“ a je spoluzodpovědný za černou listinu, a tak Guber váhal, jestli má vládu takhle provokovat. Film, který ukazoval poslance jako sprosté hulváty, by nemusela být pro Columbii zrovna nejlepší cesta. „Ten projekt se několikrát zhroutil,“ vzpomínal Guber. „Mohl ho zachránit jedině Jack.“ Guber věřil, že velká hvězda by mohla výrobu zachránit, a jestli Jack nepodepíše smlouvu, chtěl tehdy slavného Burta Reynoldse. Ten by mohl roli Billyho „Bada Asse“ Budduského dodat autenticitu hodného chlapce.

Dále tam měli hrát Jim Brown, bývalé fotbalové eso v roli „Mule“ Mulhalla a David Cassidy coby odsouzenec Larry Meadows, kterého musí dopravit do vojenského vězení. Guber také koketoval s myšlenkou, že vyhodí Towneho a přivede nového scenáristu, který by nebyl proti uhlazení slovníku ani proti zjednodušení děje, aby byl přístupnější širší divácké veřejnosti, neobeznámené s poměry v armádě.

Zatímco se studio pokoušelo omezit počet inkriminovaných slov v naději, že maximum bude dvacet, Ashbyho zatkli v Kanadě, když se pokusil převézt přes hranice do Ameriky značné množství marihuany. Cestoval tam, aby vyhledal levné exteriéry a přitom obstaral nějaké „zásoby“.

Guber o tom řekl následující: „Musel jsem odletět do Kanady a dostat ho z lapáku. Bylo to jak zlej sen.“ Po Ashbyho zatčení byl film u ledu, dokud se Ayresovi nepodařilo přimět Jacka, aby podepsal smlouvu. Poté dala Columbia filmu zelenou a dva miliony dolarů. Byla to malá částka, ale stačila, aby se začalo točit.

Ostatní věci, včetně otázky jazyka, se vyřešily a rozhovor jako „Jsem zasranej námořník, zasranec!“ studio neochotně schválilo.

Ve filmu mladičkého námořníka Larryho Meadowse (Randy Quaid), odsouzeného za drobnou krádež, odvážejí ze základny v Norfolku ve Virginii do vězení v Portsmouthu, v New Hampshiru dva námořníci z povolání, členové pobřežní hlídky Billy „Bad Ass“ Buddusky (Jack) a „Mule“

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201360

LET PŘES ČÍNSKOU ČTVRŤ PŘÍMO DO KUKAČČÍHO HNÍZDA

105

Mulhall (Otis Young).3 Brzy zjistí, že chlapec měl smůlu. Chytili ho při pokusu vykrást pokladničku z charitativní akce manželky velícího důstojníka, obvinili a odsoudili k osmi letům vězení. Billy a Mule se rozhodnou, že mu během pětidenní cesty dopřejí poslední zdravou dávku svobody – spoustu piva, rvačku na Penn Station s dvojicí mariňáků, a když odhalí, že je Meadows ještě panic, odvedou ho do jednoho z nejodpornějších (a proto podle Billyho nejlepšího) nevěstince v Bostonu.

Potom se stane něco nečekaného. Poté co Meadows okusí, jak chutná skutečný život, usoudí, že nevydrží osm let ve vězení, a navzdory tomu, že Billy a Mule k němu přistupují spíš kamarádsky než jako k vězni, rozhodne se utéct. Billy a Mule ho rychle znovu chytí, projeví pochopení a uvažují o tom, že ho nechají jít, ale vědí, že když to udělají, zavřou je do vězení.

Towneho scénář skvěle ztvárnil Ashby, jehož ostrá nervózní režie dokazuje napětí mezi autoritou a odbojností, zodpovědností a láskou ke kolegovi. A co se týče Gubera, řekl následující: „Jack byl v tomhle filmu jako živel.“ Vzhledem k peprnému slovníku a chování všech tří námořníků film nedostal žádnou podporu od armády. Většina hollywoodských filmů o ozbrojených silách se těšila alespoň minimální podpoře, včetně toho, že se mohly točit na základnách a v komparsu vystoupili vojáci a námořníci, v pozadí bylo skutečné vybavení a lodě a dostalo se jim odborné pomoci na scénáři. Poslední eskorta se točila v Torontu od listopadu 1972 do března 1973, během tuhé kanadské zimy, kdy byl takový mráz, že jim málem během přestávek zmrzla káva.

Aby se Jack zahřál a zůstal v pohodě, což bylo většinu času, zůstával blízko Ashbyho. Po celou dobu si oba dávali jednoho jointa za druhým, jako kdyby to byla jen marlbora. Možná kvůli tomu se mimo scénu vytahoval před několika ženami, které ve filmu hrály, že mu námořnickou uniformu ušili tak, aby byl líp vidět jeho úd. Řekl, že se mu to líbí, protože to pomáhá jeho postavě.

Jeho kolegové Quaid a Young se nad ním tyčili, čímž se zdůraznila jeho výška pouhých 177 centimetrů, ale ve všech ostatních ohledech je Jack převyšoval. Jeho charisma sloužilo jako tmel, který držel tohle nesourodé

Když Jack přijal roli v Poslední eskortě, chtěl, aby Larryho Meadowse hrál buď pěvecká hvězda John Denver, který působil velice naivně, což mu připadalo pro tuto roli skvělé, nebo John Travolta, další mladý televizní herec, který by tento požadavek také dokázal naplnit. Ani jeden z nich netočil v té době hraný film. Nakonec Jack neochotně souhlasil s Quaidem, i když měl obavy, jestli má dost zkušeností nebo „naivity“, aby to zvládl.

3

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201360