znovu objevit, protože vědomí toho, že se sám nějak svým jednáním podílím na vzniku svých nemocí, nebo dokonce na nemoci svých dětí, je nesnesitelné. Většina lidí raději bere léky po celý život, než by snesla takový pohled. L.: Co kdybychom zase sáhli po metafoře „sociální dělohy“, abychom se pokusili odpovědět na otázku viny? Jestliže se nepleteme a na psychosociální rovině se opravdu opakují zákonitosti růstu a zrání dítěte v mateřské děloze, pojďme se podívat, jakou situaci v děloze by rozchod rodičů mohl připomínat. V určité fázi našeho hledání jsme pochopili, že partnerský vztah mezi rodiči, jejich autentická výměna veškerých projevů, duševní a duchovní porozumění, spolupráce v praktických úkolech, všechno to neverbální i verbální pobývání ve vzájemnosti, to vše, co tak dobře cítíme, když se páru daří, je pro děti „vyživující“ sociální placentou. V atmosféře samozřejmosti se dítě doslova blaženě vznáší jako v plodové vodě, s rodiči je spojeno dvojjedinou sociální vazbou jako pupeční šňůrou, ze které se postupně a během sociálního porodu s konečnou platností odděluje. Kromě vztahu s každým rodičem zvlášť dítě vnímá to proudění mezi nimi – a ta zkušenost ho vybavuje k tomu, aby v dospělosti dokázalo vyjít vstříc podobnému vztahu. Co když něco z toho nevyjde? L.: Myslíš, co se děje, když tělesná placenta nepracuje, jak má? Jaké to má důsledky v těle matky pro plod? V.: Já jsem už z porodního sálu více než 25 let pryč. Určitě se za tu dobu zjistilo mnoho nového. Základní zákonitosti fyziologie ale jistě stále platí. Biologická placenta postupně vzniká především z prvních buněk, které se bouřlivě množí z oplozeného vajíčka, jakoby z prvního dialogu mezi zárodečnou buňkou mužskou a ženskou. V těsné spolupráci s mateřským organismem zajišťuje veškerou výživu dítěte. Přísun energie, kyslíku, všech živin. Dokáže si brát, co potřebuje, i na úkor matky. Funguje jako aktivní výměník, matčina krev neprochází přímo do plodu, ale živiny ano. Může se stát, že je placenta založena jako malá, s nedostatečnou výměnnou plochou, a pak ( 102 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201358
se i dítě rodí jako malé a podvyživené, hubené, nebo dokonce zahyne. Někdy se placenta usadí na špatném místě, kde není bezpečný terén, třeba v dolním segmentu, a sama se pak jako tzv. vcestné lůžko stává překážkou porodu. Jindy naopak placenta vrůstá hlouběji nejen do sliznice dělohy, ale až do její svalové stěny, a pak není odlučitelná, což může ohrozit matčin život. Známe ale i situace, kdy se rozvíjí jen placentární tkáň, chorion, a plod vůbec nevznikne. Tato tkáň se pak může zvrhnout v zhoubný nádor, choriokarcinom. Zajímavá je funkce placenty krátce před porodem a během porodu. Porodníci na placentě běžně vídají infarkty, tedy celé kotyledony (cévní celky) vyřazené z funkce. Nevím, zda se to dnes už nějak vysvětluje, ale v každém případě je to výsledek aktivní (asi nikoli patologické) redukce výměnné plochy, která vede k strádání dítěte v děloze, popřípadě ke komplikacím při zahájení porodu. Jak vidím, čistě biologických nástrah na člověka už před narozením číhá dost – a to nejspíš zdaleka nejsou všechny. L.: Jednou jsem odcházela z přednášky neonataložky a říkala jsem si, jaký je to zázrak, že se vůbec nějaké dítě narodí zdravé. Se zráním a výchovou dítěte po narození je to podobné. Možností poruch ve vztahu partnerů, kteří jsou zároveň rodiči (poruch „sociální placenty“), je také nespočetně. Dítě pak neprospívá, podobně jako neprospívá plod v matčině těle, když placenta není plně funkční. Zatímco rodičovství je do značné míry věcí rozhodnutí a dnes i racionálního plánování, citově plný trvalý vztah, který rodičovské plnění povinností zahřívá, je věcí spontánní, nelze si ho jen tak nakázat a vyžaduje stálé vylaďování. Jakmile společné sdílení událostí klesne pod určitou minimální mez, vztah slábne a rodinné hnízdo vychládá. Už v povídání o sexualitě jsme zmiňovali, jak křehký je úkol udržovat pro dlouhodobý vztah dobré podmínky. Snad už je tedy lépe vidět, že v tak složitém emočním poli není snadné rozlišit vinu. Matka může být jen tak dobrou matkou, jak dobrý je otec, protože ho ke svému mateřství potřebuje. A podobně otec může být jen tak dobrý, jak dobrá je matka, protože ji ( 103 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201358
potřebuje k svému otcovství. Oběma dohromady se snadněji vylaďuje, když mají dítě, které přišlo na svět zdravé a s vlastnostmi, které jsou rodičům blízké. Horší to mají ti, kteří mají dítě jako v pohádce „O ošklivém kačátku“, kde kačena vyseděla labuť. Kdo je pak vinen, když jim to spolu nejde? Udržet dítě v „sociální děloze“ je tedy právě tak obtížné? V.: Myslím, že to není snazší než udržovat ho v biologické děloze, kde je pro matčin imunitní systém z poloviny cizí organismus, vlastně nepřítel. L.: Vzpomeňme, jak bedlivě se v rodinách sleduje, kdo je po kom, a jak nepříjemný to je pocit, když zjišťujeme, že se naše jediné a úžasné dítě vyvíjí do podoby příbuzného z druhé strany, kterého nemáme zrovna v lásce. I naše děti jsou jen z poloviny vlastní, protože z té druhé poloviny jsou „cizí“. Jestliže mám příbuzné z druhé strany v lásce a úctě, bude to přinášet obohacení a vítané vyrovnávání vlastních nevýhod, na které nemusím být vůbec pyšná, ale co když se náklonnost, nebo dokonce i úcta vytratily? Otec se ze zodpovědnosti o děti vyvlékl, matka dítě dusí a svírá, protože se bojí samoty. Podobně jako se v děloze nejdřív setkají mužská a ženská zárodečná buňka, a pak z nich postupně vzniká placenta, mají výhodu ti partneři, kteří se před rodičovstvím nejdříve dostatečně dlouho poznávají a vytvoří živoucí vztah předtím, než je zavalí každodenní povinnosti kolem dětí. Je-li vztah založen mělce, dítě, podobně jako plod v děloze, bude ohroženo „nedostatečnou výměnnou plochou“. Takový vztah se snadno rozpadá. Podobně jako „krev matky neprochází přímo do plodu, ale živiny ano“, mají svůj vlastní „krevní oběh“ jak partneři, tak dítě. Například dítěti je jedno, jaký mají rodiče sex, není mu však jedno, když je kvůli sexuální nespokojenosti ve vzduchu napětí a nervozita. To pak dítě strádá „podvýživou“. V.: Zvlášť když se stává častým hromosvodem pro nahromaděnou zlost… L.: Nabízí se i další analogie: Někdy se také partnerství rodičů „usadí na špatném místě“ a hrozí „vcestná placenta“ během sociálního porodu. To když se například manželé usadí v domácnosti rodičů toho z nich, který zůstal od rodi( 104 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201358