„Co bysme měli jako dělat?“ zeptal se matky, která opět kýchla. Vzpomněl si, jak mu v létě navrhla, aby si hrál na ztroskotance na pustém ostrově a jak se pak v potu tváře plahočil s ruční sekačkou, aby si na zahradě před domem nasekal trávu, ze které by si popřípadě mohl vyrobit prosté lůžko. „Já vím co,“ řekla Jill, „budeme dělat, že strašně sněží, takže musíme zůstat zalezlí v roubené chýši, udělat si pořádný oheň a číst si knížku.“ „A jíst bonbony,“ dodal Tibby, kterému se ten nápad zalíbil. „A jíst bonbony,“ souhlasila Jill. „Myslela jsem, že byste mohli odhrabat sníh ze schodů před domem,“ řekla paní Marinerová a zamračila se. „Ovšem,“ řekla Jill, „ale napřed si potřebuji zajít do vesnice.“ „Nu dobrá, udělej to, až se vrátíš, času dost.“ „Jasně, udělám to, až se vrátím.“ Za čtvrt hodiny už byla na vesnické poště. „Můžete mi říct, kdy jede příští vlak do New Yorku?“ „V 10:10,“ řekla žena za okénkem, „když přidáte do kroku, můžete to stihnout.“ „Přidám do kroku,“ slíbila Jill.
(101 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201352
K A P I T OL A
O S M Á
Pokořený Derek přiznává chybu
(1) Lékařská věda se snaží nám namluvit, že lidské tělo je na tom nejhůř kolem druhé hodiny ranní, pokud jde o životní síly a schopnost podívat se přítomnosti do očí spravedlivě a s myslí vyrovnanou, budoucnosti s odvahou a minulosti zahanbeně a s omluvou. Ale normálně myslící člověk ví, že tomu tak není, že ta kritická chvíle plná obav a zoufalství nastává těsně před večeří, když ještě čekáme na drink. Tehdy jsme zbaveni ochranného krunýře společenských konvencí a sebedůvěry a vidíme sami sebe v pravém světle, jako nebožáky, bytosti nahodile zmítané ve světě, kde pořád v něco doufáme a nakonec vždy ostrouháme; vždy se snažíme prospět svým bližním, a dopouštíme se přitom nejhorších chyb, takže bližním se naší vinou ještě přitíží. Tak uvažoval Freddie Rooke, nedoceněný mladý filozof, když zhrouceně seděl v klubovním baru u Trubců a čekal na Algyho Martyna, který ho pozval na večeři. Bylo to asi dva týdny poté, co Jill odjela do Ameriky. Lepší spisovatel, třeba takový Zola, Gorkij nebo Dostojevskij, ti by dovedli popsat jeho duševní stav do nejniternějších zákrutů a nejhlubších hlubin. Našinec není toho práv, je to nad jeho síly. Nehledě k tomu, že Algy Martyn měl zpoždění, což bylo u něho normální, takže Freddie, který byl pozván a nebyl členem Klubu trubců, si bez hostitele nemohl ani objednat nápoj. Všude kolem něho seděli rozveselení mladíci, třímajíce sklenice svých oblíbených koktejlů, a on mezi nimi tvrdnul jako kůl v plotě. Někteří z nich ho povrchně znali a zdravili ho posunky, pokynuli mu a pak si zavdali, a Freddie trpěl, jako (102 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201352
by trpěl onen raněný voják, kdyby mu legendární sir Philip Sidney nepodal doušek vody, nýbrž by si sám sobecky cvaknul se soucitným „Na zdraví!“ Nebylo divu, že se Freddie cítil jako jeden z mužiků hraběte Lva Nikolajeviče, který byl dokončil namáhavý svůj úkol, to jest uškrtil otce, zbil manželku a vhodil nemluvně do obecního rybníka, a pak nahlédl do kredence a zjistil, že jeho láhev vodky je úplně prázdná. Freddie se oddal zoufalství; jako vždy, když se mu tohle přihodilo, si vzpomněl na Jill. Její smutný příběh byl pro něho stálým zdrojem úzkosti a trápení. Především si kladl za vinu, že se rozešla s Derekem. Kdyby ho nebyl požádal o pomoc při onom incidentu s policií, Derek by se o tom nikdy nedozvěděl a všechno by bylo v nejlepším pořádku. A teď nedávno se k tomu ještě přidala zpráva o její finanční pohromě, se všemi následky. Řekl mu o tom Ronny Devereux. „Co tomu říkáš, že ten tvůj Underhill zrušil zasnoubení s Jill Marinerovou?“ zeptal se ho Ronny. „Já vím, to je zatracená nepříjemnost…“ „Nepříjemnost? Svinstvo je to, copak to se dělá, zrušit zasnoubení jen proto, že přišla o majetek? To je neslýchaná lumpárna, člověče!“ „Co? Přišla o majetek?“ Ronny užasl. Což o tom Freddie neslyšel? Ronny to má ze spolehlivého pramene. Neví, jak se to sběhlo, ale Jill je na mizině, Underhill jí dal kvinde a ona někam zmizela, neví se ani kam. Freddie řekl, že ji potkal a že se mu svěřila, že pojede do Ameriky. Nu, tak zmizela do Ameriky. Ale že jí ten mizera Underhill dal kopačky, to je skandál. Jen proto, že je najednou bez peněz. Čím je snoubenka nemajetnější, tím víc ji má člověk milovat a podporovat, to byl Ronnyho názor na věc. „Ale to bylo jinak,“ Freddie se chtěl zastat svého přítele, „to zrušené zasnoubení bylo z jiného důvodu, Derek ani nevěděl, že je Jill na mizině…“ Ale zas nechtěl říct Ronnymu o té věci s policajtem, protože pak by se to hned rozneslo a všichni by to dávali za vinu jemu. „To se stalo z úplně jiného důvodu.“ „Povídali, že mu hráli,“ zapochyboval Ronny. „Tomu nevěř, kamaráde. To dá rozum, že to udělal kvůli prachům. Ty bys to neudělal a já taky ne, ale on to udělal a tím to hasne, nemá smysl se o tom bavit. Já vím, je to tvůj přítel a vůbec, ale až (103 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201352