„Budu všechny příšerně buzerovat, to ti je doufám jasné?“ Zabručela. „Tohle bude bolet ještě víc než Mayina svatba, že jo?“ „Bude to sice víc bolet, ale nebude to tak nevkusné,“ po dotkl. „Mám pro tebe i dobrou zprávu: nebudeme mít družičky — na to už jsme trochu staří, no ne? Ale chceme, aby nám Ava házela květiny. Panebože, jestli si nemůžu oblíct načechrané bílé šaty já, tak si je místo mě oblíkne ona. A chceme to udělat tady na venkově. Takže mi budeš muset pomoct zajistit pohoštění a květiny a tak dále. Místo už máme zamluvené.“ „Kde?“ zeptal se Dan. „Ve Fairmountu,“ řekli oba a chytili se za ruce. „Ježiš, těm už není pomoci. Dokonce teď mluví jako jeden muž,“ podotkl Dan. Zvedl se ze židle. „Myslím, že nám od silvestra snad ještě zbyla láhev šampaňského. Hned jsem tu.“ Dan zašel dovnitř a Jeff pokračoval: „Zamluvili jsme si zahradu, tam bude při západu slunce obřad a přípitek. Ze všech stran je výhled na hory a na Hudson.“ Toby zářil. „Je to úžasné, Kate. Pokud nebude pršet, bude to skvělé.“ „Matka příroda by si v ten den radši neměla zahrávat, to vám povím,“ vyhrožoval Jeff. „Čekal jsem na to deset let.“ Kate se usmála. „Určitě si netroufne ti zkřížit plány.“ „No a hostina bude v sále s výhledem na řeku. Získat tenhle sál na dubnovou sobotu je hotový zázrak, ale my jsme to dokázali,“ vykládal Jeff. Zdálo se, že je na sebe pyšný víc, než když složil advokátní zkoušky nebo když vyhrál svůj první velký případ. „Představ si to: okna od stropu až k podlaze. Neutrální barevné schéma: krémová, kávová a šalvějová, ty vypadají bezchybně s jakoukoli svatební výzdobou.“ V tu chvíli se vrátil Dan se šampaňským a čtyřmi skleničkami. Kate ho popadla za košili, jako by se potřebovala zachytit, aby nespadla, i když seděla na židli. „Lásko, přestaň. Strašíme ji,“ řekl Toby.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201281