Když se přiblíží okamžik bitvy, bojovník světla je připraven na všechny možnosti. Zkoumá každou strategii a táže se: „Co bych udělal, kdybych měl zápasit sám se sebou?“ Tak si uvědomí své slabiny. V tu chvíli už se protivník blíží a přináší plno slibů, úmluv a vyjednávání. Má lákavé návrhy a snadné volby. Bojovník každý návrh prozkoumá; i on usiluje o dohodu, ale hodlá si zachovat důstojnost. Vyhne-li se bitvě, neudělá to proto, že se nechal zlákat – shledal však, že je to nejlepší strategie. Žádný bojovník světla nepřijímá dary od svého nepřítele.
[103]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200514
Opakuji tedy: Bojovníci světla se poznají podle pohledu. Existují na světě, jsou jeho částí a na svět byli vysláni bez mošny a bez obuvi. Často bývají zbabělí. Nejednají vždy správně. Bojovníci světla se trápí kvůli hloupostem, zabývají se malichernostmi, myslí si, že nejsou schopni růst. Bojovníci světla se občas považují za nehodné jakéhokoli požehnání nebo zázraku. Bojovníci světla se často ptají, co tu vlastně dělají. Mnohokrát shledávají, že jejich život nemá smysl. Proto jsou bojovníky světla. Protože chybují. Protože se ptají. Protože dál hledají nějaký smysl. A nakonec jej naleznou.
[104]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200514
Bojovník světla se nyní probouzí ze spánku. Pomyslí si: „Neumím si poradit s tím světlem, jímž rostu.“ Světlo však nemizí. Bojovník uvažuje: „Bude to vyžadovat změny, do kterých se mi nechce.“ Světlo září dál – protože chtění je záludné. Pak si bojovníkův zrak i srdce na světlo zvyknou. Bojovník už se ho neleká a postupně přijímá svůj Příběh, přestože to může být riskantní. Bojovník dlouho spal. Je přirozené, že se probouzí pomalu.
[105]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200514