Příjmy osvobozené podle § 4, 4a
Odpověď: Zákon o daních z příjmů stanoví, že od daně z příjmů je osvobozeno plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody. Vzhledem k tomu, že škoda vznikla v době, kdy již poplatník ukončil podnikání, nebo bylo poškozené vozidlo v době škody v obchodním majetku poplatníka, z tohoto důvodu je uvedená náhrada od pojišťovny od daně z příjmů osvobozena. Související právní předpisy: – § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200349
11
Příjmy ze závislé činnosti podle § 6
Zdaňovacím obdobím všech fyzických osob – včetně zaměstnanců – je kalendářní rok. Ovšem z důvodu průběžného plnění veřejných rozpočtů jsou příjmy zaměstnanců ze závislé činnosti (dále také jen „mzdy“) zdaňovány pravidelně každý měsíc, protože roční interval mezi daňovými přiznáními by byl příliš neprakticky dlouhý. A navíc kvůli tomu nemusejí ani zaměstnanci houfně spěchat s „měsíčním daňovým přiznáním“ na finanční úřad, protože vše ohledně zdanění mezd za ně komfortně, bez starostí a na vlastní odpovědnost musí zařídit jejich zaměstnavatel. To má značnou výhodu i pro správce daně (zejména finanční úřady), protože zaměstnavatelů (plátců daně) je podstatně méně než zaměstnanců (poplatníků daně). Navíc se zaměstnavatelé v daních zpravidla lépe orientují než povětšinou laičtí zaměstnanci a je rovněž snazší je zkontrolovat a případně postihnout nějakou tou „výchovnou“ daňovou sankcí. Samozřejmě, že zaměstnavatelé mají na věc jiný názor… Pro zdanění mezd je – s výjimkou dohod o provedení práce (DPP) – určující, zda zaměstnanec u daného zaměstnavatele podepsal Prohlášení k dani nebo ne. Obecně lze říci, že podepsání Prohlášení k dani je pro zaměstnance vždy výhodné a nemůže na něm nikdy prodělat. Pozor ale na to, že na stejné období kalendářního roku (na kalendářní měsíc) jej lze podepsat nejvýše pouze u jednoho zaměstnavatele! Podepsané prohlášení k dani zaměstnanci umožňuje, aby již během zdaňovacího období (kalendářního roku) uplatňoval pro snížení daňového zatížení osobní slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů a daňové zvýhodnění na vyživované děti dle § 35c a 35d zákona o daních z příjmů. Samozřejmě za předpokladu, že splňuje stanovené věcné podmínky. Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec podepíše prohlášení k dani, se v praxi označuje jako tzv. hlavní zaměstnavatel, přičemž jej může v průběhu kalendářního roku změnit. Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec nepodepíše prohlášení k dani, se pro odlišení metodiky zdanění mezd označuje jako tzv. vedlejší zaměstnavatel. Režim zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se může ubírat třemi cestami:
Poznámka: * U hrubé mzdy převyšující 4násobek průměrné mzdy (tj. pro rok 2014 od 103 768 Kč) se uplatní tzv. solidární zvýšení daně u záloh o 7 %, tyto případy si pro přehlednost upřesníme dále samostatně.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200349
Příjmy ze závislé činnosti podle § 6
1) Při zdanění zaměstnance s podepsaným Prohlášením k dani postupuje zaměstnavatel ve dvou krocích. Při zúčtování mezd za daný měsíc nejprve z úhrnu příjmů ze závislé činnosti zvýšených o povinné pojistné placené zaměstnavatelem (tedy z tzv. superhrubé mzdy) vypočte zálohu na daň 15 %.
Ve druhém kroku se zaměstnavatel podívá do Prohlášení k dani zaměstnance a podle něj vypočtenou zálohu sníží o měsíční „osobní“ slevy na dani dle § 35ba zákona o daních z příjmů a poté o měsíční daňové zvýhodnění na děti. Je-li zvýhodnění vyšší než záloha na daň snížená o slevy na dani, pak za podmínek § 35d zákona o daních z příjmů (úhrn zdanitelných příjmů alespoň 4 250 Kč) přizná a vyplatí zaměstnanci měsíční daňový bonus.
2) Zdanění zaměstnance bez Prohlášení k dani „vedlejším“ zaměstnavatelem proběhne jen v jednom kroku. Ovšem výjimečný postup se týká příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč za příslušný kalendářní měsíc – které v souladu s pojistnými předpisy nepodléhají pojistnému na sociální ani zdravotní pojištění. Takové příjmy bez „superhrubého“ navýšení podléhají zdanění zvláštní sazbou tzv. srážkové daně 15 % [§ 6 odst. 4 a § 36 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů]. Srážkovou daň nelze snížit o žádné slevy na dani. Dodatečně může poplatník srážkové zdanění zvrátit a změnit na zálohové zdanění. Což je ale možné jen v rámci ročního zúčtování záloh u dotyčného zaměstnavatele (u žádného jiného plátce daně). Zvrátit jinak konečné zdanění srážkovou daní lze od roku 2014 i tak, že takto zdaněné příjmy poplatník zahrne do přiznání k DPFO, sraženou daň si pak započte na úhradu daně – a přeplatek mu bude vrácen.
3) Zdanění zaměstnance bez Prohlášení k dani „vedlejším“ zaměstnavatelem v ostatních případech (tj. kromě DPP do 10 000 Kč) proběhne rovněž v jednom kroku, ale tentokrát formou zálohového zdanění. Z úhrnu příjmů ze závislé činnosti za daný měsíc zvýšených o povinné pojistné zaměstnavatelem (z tzv. superhrubé mzdy) se vypočte záloha na daň 15 %, kterou tentokrát nelze snížit o žádné slevy na dani.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200349