Jak číst účetní výkazy vybraných účetních jednotek (Ukázka, strana 99)

6 FINANČNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ

Shrnutí oddílu Objektivní vyhodnocení vyžaduje provádět důkladnou analýzu. Podkapitola 6.1. a 6.2. o finanční analýze jsou v publikaci zařazeny z důvodu popisu těch nejdůležitějších zákonitostí procesu finanční analýzy. Důkladná analýza používá určité (vžité) nástroje a metody. Přesto je nutné si přiznat, že každá, i osvědčená metoda analýzy dat je jistě do určité míry omezená, těží jen část informace. Různé metody mají různou účinnost, výsledek závisí na jejich užitečné kombinaci a odpovídající interpretaci. To je významná skutečnost a pro praxi to znamená, že se při jejím zpracování neobejdeme bez určité teorie a profesní vybavenosti, ke které má pomoci tento (velmi) stručný úvod.

6.3

Výkazové a mezivýkazové vazby

Minulé části se vyjadřovaly k potřebě a využívání účetních a dalších finančních dat k provádění finanční analýzy za účelem zkvalitnění finančního řízení v rámci veřejných rozpočtů. Jak již bylo na několika místech zdůrazněno, aplikace finančního řízení za účelem udržení finanční stability je povinnou součástí finančního řízení odpovědných činitelů a pracovníků. I když se kritéria moderního finančního řízení zavádí ve veřejných financích velmi obtížně, nelze na tuto potřebu rezignovat. Níže uvedené postupy jsou jen jejich náznakem, neboť tato publikace si nedělá ambice být vyčerpávající pomůckou pro provádění náročné finanční analýzy a pro zavádění moderních způsobů finančního řízení. I když obsahuje řadu doporučení, která se již osvědčila právě v subjektech spadajících do sféry veřejných rozpočtů.

V účetnictví nalézají profesionální manažeři data, která nutně potřebují, aby se nerozhodovali cestou pokusů a omylů. Význam má důsledný rozbor procesu měření, který v účetnictví probíhá. Pomocí analytických postupů zkoumáme vazby formální a ekonomické, výkazové i mezivýkazové.

Formální struktura výkazů a formální vazby vycházejí ze stanoveného modelu účetních výkazů tak, jak je upravuje účetní legislativa. Zatímco vazby ekonomické jsou svou podstatou vyjádřením vzájemností mezi vhodně volenými finančními charakteristikami vykazovaných dat.

Obvyklým nástrojem jsou ukazatele. Uživatel může použít analytických postupů a ukazatelů tam, kde lze předpokládat, že existuje vztah mezi položkami ve finančních výkazech a mezi položkami na účtech.

Zkoumané vazby

97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200316

JAK ČÍST ÚČETNÍ VÝKAZY VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK

Stav a změna stavu

Rozdělení ukazatelů Hojně používaná je kombinace elementární analýzy a prvků technické analýzy, která pracuje s ukazateli, což jsou buď přímo položky účetních výkazů a údaje z dalších zdrojů nebo čísla z nich odvozená. Při technické analýze ÚV se může použít analýza trendů (horizontální analýza) nebo procentní rozbor (vertikální analýza). Je vhodné ukazatele rozdělit, a to především na extenzivní a intenzivní.

Extenzivní ukazatele nesou informaci o obsahu, rozsahu, resp. objemu.

Představují kvantitu v přirozených jednotkách, např. u položek ÚV to jsou peněžní jednotky. Vycházíme z nám již známého faktu, že primárním úkolem účetnictví je popisovat stav majetku a jeho zdrojů včetně výsledku hospodaření ke zvolenému časovému okamžiku a že tento úkol plní položky rozvahy aktiv a pasiv a VZZ. Protože ve výkazech jsou údaje vykázány k určitému datu, počítají se mezi extenzivní, resp. stavové ukazatele.

Intenzivní ukazatele naproti tomu charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele organizací využívány a jak silně a rychle se mění. Intenzivní ukazatele se odvozují jako jejich rozdíly či podíly, resp. jako rozdílové, tokové, procentní, poměrové a ostatní ukazatele.

Analýza, která se provádí pomocí absolutních ukazatelů, rozdílových ukazatelů a poměrových ukazatelů, nachází své uplatnění při hodnocení analýzy trendů, analýzy fondů finančních prostředků či při indexové analýze.

Stručná charakteristika ukazatelů Pro spolehlivější orientaci přinášíme stručnou charakteristiku používaných ukazatelů.

Absolutní ukazatele svědčí o okamžitém stavu. Absolutními ukazateli jsou takové údaje, které pro potřebu určitého hodnocení nemusíme upravovat, jsou to přímo jednotlivé položky ÚV. Můžeme je použít k rozboru vývojových trendů nebo k rozboru procentnímu, přitom si musíme být vědomi rizik, která je provází (kontrolní a přirozené riziko).

Rozdílové ukazatele nás informují, o kolik je nová hodnota vyšší, nebo nižší. Tyto ukazatele získáme z rozdílu (vybraných) položek aktiv a pasiv rozvahy nebo z rozdílu ostatních finančních výkazů – VZZ, výkazu o plnění rozpočtu, přehledu o peněžních tocích, přehledu o vlastním kapitálu apod. V praxi se nejčastěji rozdílové ukazatele používají pro rozbor finanční situace svědčící zejména pro finanční stabilitu, označují se jako fondy finančních prostředků (finanční termín).

Poznámka: Finanční termíny pro účely finanční analýzy nejsou totožné s účetními fondy vykazovanými v pasivech rozvahy.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200316

6 FINANČNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ

Procentní ukazatele dokládají vždy nárůst podílu na libovolně zvolené základně. S těmito ukazateli pracují metody porovnávající relevantní vztahy mezi údaji ve finančních a účetních výkazech. Vyhledávají se stabilní vztahy mezi zůstatky účtů. Taková analýza je zvlášť užitečná v případě, že lze poměry vypočítat pro dostatečný počet let, aby bylo možno správně rozpoznat a vyhodnotit trendy. Nejčastěji používanou metodou je indexace ke společnému základu. Metoda spočívá v převedení hodnot v absolutním vyjádření na relativní, procentní vyjádření. Při použití této metody si např. celkový součet aktiv, pasiv, nákladů a výnosů zvolíme za základ, tj. 100%, a ostatní bilanční položky se vztahují k této základně. Při hodnocení výsledků procentní analýzy postupujeme podle jednotlivých částí výkazů, resp. podle jednotlivých položek. Postup provádíme metodou horizontálního a vertikálního rozboru (viz případová studie).

Procentní ukazatele slouží k rychlé identifikaci. Jejich hlavním nedostatkem je, že neukazují příčiny změn. Příslušné procentní poměry jsou vypočítávány v různých obdobích z různé absolutní základny, takže jejich změny nemusí správně vyjádřit skutečný růst či pokles měřených veličin. Vykazované údaje tak mohou být obsahově nesrovnatelné (různý obsah účtů, různé metody oceňování, vykazování apod.).

Trendové ukazatele určují, o kolik došlo ke zvýšení (snížení) položky, resp. položek. Posouzením změn absolutních ukazatelů v čase se zabývá analýza vývojových trendů. Tak můžeme porovnat vývoj jednotlivých položek ÚV za několik let a zároveň si z tohoto vývoje odvodit pravděpodobnou výši určité položky do budoucnosti. Z ukazatelů vývojových trendů se při dobré znalosti jak ÚJ tak jejího okolí dá modelovat budoucí finanční pozice. Analýza trendů je založena na srovnávání položek výkazů v několika obdobích, přičemž je vyčíslována absolutní změna, která je vyjádřením procentní změny na úrovni jednotlivých položek. Pro zvýšení vypovídací schopnosti analýzy je vhodné srovnávat více než dvě období. Ukazatele se používají při prediktivní analýze.

Významným hlediskem je posouzení časové posloupnosti a srovnatelnosti či relevantnost zvolené základny. Předpokladem pro realizaci této analýzy je mít k dispozici delší časové řady.

Analytik při této prognóze musí vyloučit všechny náhodné vlivy, které nějakým způsobem působily na vývoj určité položky (např. nelze přepokládat, že rozsáhlé opravy střech po vichřici s částečnou úhradou od pojišťovny budou každý rok ovlivňovat výši dodavatelských služeb.) Zároveň je třeba zahrnout do budoucího vývoje všechny objektivně předpokládané změny, kterými může být předpokládané procento inflace, avizované úpravy cen energií, výsledky z provedené marketingové studie apod. Údaje je potřeba průběžně aktualizovat.

Metoda indexace

Prostřednictvím trendů do budoucna

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200316