Zákon o výkonu zabezpečovací detence (č. 129/2008 Sb.) (Ukázka, strana 99)

§ 23

Výkon zabezpečovací detence

K odst. 3 5. Ústav je povinen zajistit odměňování chovanců za jimi vykonanou práci. Domníváme se, že na odměnu nebude patrně nárok tam, kde je pracovní terapie součástí individuálního programu. Toto ustanovení se dostává do určité kolize s § 27 NGŘ č. 15/2009, podle kterého se na chovance zařazené do denní formy studia hledí jako na chovance zařazené do práce. Může být sporné, zda i za takové studium je nárok na určitou formu pracovní odměny. Tato otázka není zákonem ani jiným právním předpisem výslovně řešena, a to ani pro odsouzené ve výkonu trestu.

Vzhledem k tomu, že v praxi je poskytováno chovancům sociální kapesné, mělo by se zřejmě postupovat analogicky podle § 16 odst. 7 a 8 vyhl. č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, a odměnu za studium nepřiznat, na druhé straně je odměna v určité výši významná jak pro motivaci chovanců, kteří se dobrovolně vzdělávají, tak pro plnění jejich finančních závazků.

K odst. 4 6. Toto ustanovení určuje, se kterými prostředky a látkami nesmějí chovanci pracovat, a tím sekundárně vymezuje i okruh zakázaných činností, které jsou vyloučeny vždy pro všechny chovance. Důvodem je obecný zájem na bezpečnosti a ochraně zdraví nejen samotných chovanců, ale i pracovníků Vězeňské služby i třetích osob, stejně jako zájem na tom, aby nedocházelo ke škodám na majetku.

Sledován je i bezpečnostní aspekt možného útěku chovanců, stejně jako narušení účelu detence, pokud jde o možné zneužívání omamných a psychotropních látek, léčiv či alkoholu.

7. Zákon výslovně uvádí omamné a psychotropní látky, kterými jsou látky, u kterých vzniká nebezpečí chorobného návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně bez odborného dohledu užívá, a jsou uvedeny v seznamu takových látek v příloze č. 4 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a prekursorech. Při vymezení pojmu jedů je třeba vycházet z nařízení vlády č. 476/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy (toto nařízení bylo zrušeno plenárním nálezem Ústavního soudu k 31. 12. 2013).

8. Jinými látkami, které mohou vyvolat zvýšené nebezpečí újmy na zdraví nebo na majetku, jsou např. výbušniny, zbraně, střelivo, pyrotechnika, hnojiva, některé čistící prostředky a chemikálie apod.

K odst. 5 9. Pracovní podmínky chovanců se řídí především zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy. Jejich ustanovení se nepoužijí tam, kde by byla v rozporu s omezeními vyplývajícími ze smyslu a účelu zabezpečovací detence. O tom, zda takový rozpor existuje, a proto je třeba určité ustanovení pracovněprávního předpisu nepoužít, rozhoduje ředitel ústavu, vůči jehož rozhodnutím mají chovanci právo stížnosti a žádosti; § 15 zák. o výkonu zabezpečovací detence. Může ale v rozsahu pracovněprávních předpisů nařídit práci přesčas; § 91 a násl. zák. práce.

82

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200203

Zaměstnávání chovanců

§ 23

10. Chovanec musí být před zařazením do práce prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi, jakož i s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožárními předpisy, které je povinen při práci dodržovat. Chovanec musí být zaškolen k výkonu prací, které mu byly přikázány, pokud to jejich povaha vyžaduje. Pro chovance, kteří k tomu mají schopnosti, se organizuje odborné školení zaměřené na zvyšování jejich kvalifikace. Chovanci se zařazují do pracovních skupin, vedoucí těchto skupin určuje ředitel ústavu nebo jím pověřený zaměstnanec oddělení. Trvalý dohled nad pracovní činností chovanců konanou na všech pracovištích uvnitř ústavu vykonává určený zaměstnanec Vězeňské služby. Chovanci se do pracovních skupin zařazují a přeřazují v souladu s účelem výkonu detence.

O přeřazení chovance do jiné pracovní skupiny rozhoduje ředitel ústavu. K řešení problematiky organizace práce a plnění pracovních úkolů se s pracovními skupinami chovanců organizují zpravidla jednou měsíčně porady za účasti odpovědných pracovníků zaměstnavatele; § 28 NGŘ č. 15/2009.

K odst. 6 11. Toto ustanovení stanoví, které činnosti se nezapočítávají do pracovní doby a za něž odsouzeným nenáleží pracovní odměna. Jedná se o úklidovou činnost a jiné obdobné činnosti potřebné k zajištění každodenního provozu ústavu, které provádějí zpravidla všichni chovanci. Úklidovou činností se rozumí činnost k zabezpečení čistoty a pořádku ve věznici. Jde o obdobu prací, které jinak lidé konají ve své domácnosti. Jinými obdobnými činnostmi mohou být např. pomocné práce v kuchyni či prádelně, ve skladu, práce na úpravě či výzdobě ubytovacích místností apod. Jde také o činnosti vykonávané v rámci pracovní terapie, jestliže je součástí programu zacházení; srov. i § 36 odst. 3 písm. c) řádu výkonu trestu odnětí svobody.

12. Výslovně je stanovena povinnost odsouzených takové činnosti vykonávat, a to bez nároku na pracovní odměnu. Nařídit takové činnosti nelze na úkor doby nutné k odpočinku odsouzených. Doba odpočinku je upravena v hlavě IV zákoníku práce. Jedná se o nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami (§ 90 zák. práce), dny pracovního klidu (§ 91 zák. práce) a nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 92 zák. práce). Pro účely tohoto ustanovení je třeba za takovou dobu považovat i osmihodinovou dobu ke spánku a dobu osobního volna; srov. i § 16 odst. 4 zák. o výkonu trestu odnětí svobody, § 22 řádu výkonu trestu odnětí svobody.

K odst. 7 13. Toto ustanovení ukládá ústavu vytvářet podmínky pro rozšiřování dovedností chovanců. Blíže k tomu viz komentář k § 21 a § 22 zák. o výkonu zabezpečovací detence.

Související ustanovení: § 1 odst. 2 – účel zabezpečovací detence, § 21 – sociální služby, § 22 – vzdělávání chovanců, § 25 – programy

83

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200203

§ 24

Výkon zabezpečovací detence

Související předpisy: zák. práce

§ 24

Pracovní odměna Odměňování chovanců za práci se řídí zvláštními právními předpisy upravujícími pracovní odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání5) ve výkonu trestu odnětí svobody. § 33 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.

5)

K § 24 1. Nejvýznamnějším předpisem upravujícím odměňování chovanců je nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody. S ohledem na specifika zdravotního stavu chovanců však řada ustanovení tohoto nařízení nebude v praxi využitelná (např. o práci ve ztíženém pracovním prostředí, zaměstnávání u jiného podnikatelského subjektu apod.). K problematice zaměstnávání viz i komentář k § 23 zák. o výkonu zabezpečovací detence.

2. Pracovní odměna podle uvedeného nařízení představuje souhrn základní složky odměny, odměny za práci přesčas, příplatků a ohodnocení pracovního výkonu; § 1 nařízení o odměňování odsouzených zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody.

3. Základní složka odměny (§ 2 nařízení o odměňování odsouzených zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody), není-li stanoveno jinak, přísluší chovanci podle druhu jím vykonávané práce. Chovanci jsou pro účely odměňování rozdělení do tří kvalifikačních skupin. Skupina I. zahrnuje práci, pro jejíž výkon není potřebná kvalifikace. Základní složka odměny v této skupině činí 4.500 Kč.

Skupina II. zahrnuje práci, pro jejíž výkon je potřebné vyučení v oboru nebo jiná odborná kvalifikace. Základní složka odměny představuje částku o polovinu vyšší než ve skupině I., tj. 6.750 Kč. Do skupiny III. náleží samostatný výkon zvlášť náročných a specializovaných prací vyžadujících zpravidla vyšší než úplné střední vzdělání nebo vyšší než úplné střední odborné vzdělání. Základní složkou odměny je dvojnásobek této složky v I. skupiny, tj. 9.000 Kč. Chovanci zařazenému do práce v rámci vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti věznice nebo na základě smlouvy mezi věznicí a jiným subjektem vykonávajícím podnikatelskou činnost může ústav přiznat základní složku odměny vyšší. Pokud chovanec vykonává práci, pro kterou jsou stanoveny normy spotřeby práce, může mu ústav přiznat základní složku odměny v závislosti na míře plnění těchto norem. Norma však musí být stanovena tak, aby při jejím splnění v rámci pracovní doby základní složka nebyla

84

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200203