Grafické uživatelské rozhraní vyvinuté v Xeroxu
počítačem podobajícím se svým ovládáním tomu, co známe dnes. Byla to ale podoba jen přibližná a systém se nakonec neprosadil. Mezitím v Applu zcela přepsali specifikace systému, v nichž se nově objevily pojmy jako myš a grafické prostředí. A aby nic neponechali náhodě, přetáhli z Xeroxu asi patnáct vývojářů, kteří jim s Lisou měli pomoci. Jako čip, na němž bude počítač založen, vybrali novinku firmy Motorola MC68000 o taktu 5 MHz. Co se floppy disků (disket) týče, zvolili v Applu tehdy tradiční 5,25“. Paměť RAM měla být rozšiřitelná až na 1 MB, což v té době představovalo obrovský objem, a počítač měl umožnit i připojení pevného disku. Bill Atkinson se pustil do vývoje grafického uživatelského rozhraní. Psal je v Pascalu, což sice umožnilo rychlejší práci, ale na druhé straně se výsledný kód nedal dokonale optimalizovat. Základem Atkinsonovy práce bylo naprogramování grafické knihovny LisaGraf, později QuickDraw, která měla za úkol rychlé vykreslování všeho potřebného – proporcionálních fontů, různě šrafovaných vzorků, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200045
Grafické uživatelské rozhraní Lisa
obdélníků s kulatými rohy (což je od té doby standard tlačítek Applu) a mnoho dalšího. Původní Atkinsonovy návrhy prostředí skutečně připomínaly Norton Commander, ale po návštěvě v Palo Altu se objevila okna. Míra inspirace Xeroxem se stala nekonečným tématem diskusí, což vývojáře Applu nyní na stará kolena poněkud rozčiluje. Prohlašují, že se skutečně inspirovali jen nápadem, který přepracovali a dovedli k dokonalosti. Na tomto tvrzení je sice hodně pravdy, ovšem platí, že když už víte, jak na to, není takový problém nápad dále rozvíjet a obohacovat. Základní rozdíl mezi operačním systémem Lisy a Alta spočíval v tom, že počítač Alto byl přes jednoduché uživatelské rozhraní určen pro programátory a odborníky na počítače, zatímco Lisa měla oslovit širokou veřejnost. V Altu se tvůrci daleko více soustředili na jazyk SmallTalk a další přelomové technologie, vlastní ovládání pomocí oken pouze naznačili. Tak například pro přesun okna či změnu jeho velikosti bylo třeba zvolit položku v menu, ne pouze 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200045
tahat za nějaký z jeho rohů. Třítlačítková myš též mohla začátečníky mást, i když se systém vcelku snažil radit, čeho lze kterým tlačítkem dosáhnout. V Applu proto zredukovali počet tlačítek na nejmenší možný a zůstali této volbě věrni dodnes. Kromě výše uvedené jednodušší manipulace s okny vynalezli vývojáři Lisy i jeden ze základních konceptů, s nímž se každý uživatel systému firmy Apple setká hned po jeho spuštění – lištu systémového menu. Zatímco Xerox Alto a Star znaly jen menu kontextové, neustále zobrazená horní lišta menu byla pro začátečníky mnohem přehlednější a pohodlnější. Další novinka souvisela se zmiňovanou knihovnou QuickDraw a jmenovala se Regions. Regiony umožňovaly vyřešit palčivý problém s okny – jak kreslit obsah do okna v situaci, kdy je částečně skryto za nějakým jiným oknem a viditelný je jen jeho kousek. Bill Atkinson si dal obrovskou práci a tento problém se mu podařilo vyřešit. Paradoxně byl k této snaze veden přesvědčením, že Alto tuto funkci zvládá a že on sám to při návštěvě v Xeroxu viděl. Jednalo se o omyl, Alto nic takového neumělo. Výsledné řešení umožnilo moderní manipulaci s okny, jejichž obsah zůstává uživateli neustále k dispozici a je překreslován dle potřeby. Dalším obrovským přínosem tvůrců Lisy byl klasický desktopový manažer s ikonkami, možností jejich přesouvání, organizování a kopírování, zkrátka, obrazovka (plocha) se stala jedním velkým pracovním stolem. Zatímco u Alta vývojáři tento koncept jen tak lehce naznačili, v Applu jej dovedli k dokonalosti a přišli s moderní myšlenkou tzv. dokumentové architektury, která umožnila dát uživatelům v práci se soubory značný komfort – nebylo už třeba spouštět aplikace, stačilo klikat na ikony dokumentů a soubor se sám otevřel ve správném programu. A takových programů bylo k Lise přibaleno dost: LisaWrite, LisaCalc, LisaList, LisaProject, LisaDraw, LisaPaint a LisaTerminal, k tomu nějaké jednoduché utility jako kalkulačka, hodiny apod. Lisa zvládala dokonce i preemptivní multitasking, tedy práci s více aplikacemi najednou, i když tuto schopnost bohužel nešlo příliš využít. Důvod tkvěl v nízkém taktu procesoru. Když se v průběhu roku 1980 rozhodovalo o hardwarové konfiguraci Lisy, dospěli vývojáři k přesvědčení, že použít MC68000 taktovaný na 5 MHz je ideální volbou. Procesor měl být pětkrát 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200045