PROBLEMATIKA PROFESNÍ ZÁTĚŽE VÝCHOVNÉHO PORADCE
Kromě výše uvedených charakteristik vystupují v profesi učitele ještě některé specifické problémové okruhy a zdroje profesní zátěže. Učitelská profese je lékařskou klasifikací nemocí i psychologií práce považována za povolání zvláště zatížené stresem.
Citovaná koncepce přináší převážně pohled na negativní stránky skryté mimo jiné za učitelskou profesí (i profesí výchovného poradce). Koresponduje tak výrazně s mírou stresu, kterému jsou učitelé vystaveni. Natolik exponovaná profese, jakou je učitelství, má velké rezervy také v pozitivní propagaci své práce.
V profesi učitele odolnost vůči stresu kolísá i v čase. Dynamika profesní zátěže podléhá navíc viditelnému formování sezonností. Extrémní hodnoty jsou patrné zejména ve výzkumech prováděných na začátku a ke konci školního roku. Chybí rovněž dostatek informací o proměnách zátěže v průběhu profesní kariéry. Podobně může v čase kolísat i pracovní a sociální profesní nejistota – např. v r. 2013 dochází k přeplnění nástupních ročníků základních škol v ČR, zatímco učitelé druhého stupně zaplňují úřady práce. Často může docházet i k pocitu profesního selhání, mj. pro nedostatečnou reflexi potřebné nástupní a adaptační fáze v profesi. Učitel může daný rozpor řešit i radikálně, únikem – změnou profese. Tento rozpor každodenní reality a ideálové normy může zneklidňovat rovněž učitelovy hodnotitele.
Odlišnosti a individuální specifika jednotlivých učitelů jsou přitom jen velmi obtížně měřitelné či kvantifikovatelné. Touto cestou mohou přitom učitelé mnohem lépe zrcadlit obraz rozmanitého světa dospělých oproti fikci jednotného (nivelizovaného) „ideálního“ učitelského přístupu. Učitel je významným zástupcem světa dospělých, do něhož by měl svého žáka uvádět s citem a postupně, avšak bez falešných iluzí. V opačném případě by totiž pozdější setkání s různorodou a nepřehlednou realitou po přechodu ze světa ideální jednotné a ochraňující školy do pracovní sféry mohlo být o to tvrdší.
Osobnostní charakteristiky jako velice významný prvek zvládání zátěže potvrzují a prokazují výzkumy, které se zabývající resiliencí (odolností, houževnatostí, vstřícností) nebo zapáleností (engagementem) apod. Tyto charakteristiky kupodivu nemusí vůbec korespondovat s délkou učitelské praxe. Člověk, který si vybere učitelské povolání a setrvá v něm delší dobu, pravděpodobně disponuje genetickou vybaveností, která vede k aktivnímu postoji k životu, vstřícnosti vůči okolí a mezilidským vztahům a pomáhá lépe zvládat překážky a řešit problémy.
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198427