98 Moderní dřevostavba Téměř všichni obyvatelé pasivního domu se shodují v tom, že bydlení v pasivním domě je odlišné od toho, na co byli předtím zvyklí. Míra odlišnosti odpovídá míře různosti předchozích podmínek a zkušeností. Zkušenost s pasivním domem je pak dobrá. Kromě příznivých provozních nákladů je pro obyvatele příjemným zjištěním, že je pasivní dům v ničem neomezuje, naopak poskytuje více než dosud běžný standard staveb. Velice kladně je hodnocena tepelná stabilita domu a neustálý přísun čerstvého vzduchu, což má za následek například vyšší kvalitu spánku. Těsnost, vysoká míra zateplení a kvalitní okna vedou pouze k malým rozdílům povrchových teplot v inte riéru, což se příznivě projevuje ve vnímání vnitřního prostředí – v domě je prostě příjemně. Našich klientů se vždy po určité době a zkušenosti ptáme, zda by si znovu pořídili pasivní dům. Odpověď byla dosud vždy – ANO.
2.14.1 Zkušenosti ze zahraničí Dosavadní zkušenosti s pasivním stavěním například v Rakousku, které jednoznačně vede v počtu například již realizovaných m2 pasivních staveb na obyvatele, jsou velice příznivé a počáteční vyšší náklady jsou vnímány jako pravidlo a podmínka, které budou následně bohatě zúročeny. Efekt pasivních staveb se projevuje především u větších a velkých staveb, a jejich významným segmentem jsou školky a školy. Významný je také u rekonstrukcí stávajících staveb. Ty je nutné rekonstruovat tak jako tak a rekonstrukce v pasivním, nebo alespoň dobrém nízkoenergetickém standardu nebývá často dražší než rekonstrukce dosud obvyklá, provozní náklady po rekonstrukci jsou však podstatně nižší. Pro provozovatele či majitele objektu znamená rozhodnutí pro dobrý energetický standard nejenom značnou úsporu provozních nákladů, ale rovněž výrazné zhodnocení budovy jako takové a výrazně lepší kvalitu vnitřního prostředí. Ta, jak je uvedeno v jiné části této knihy, se špatnou rekonstrukcí může dokonce i významně zhoršit.
2.15 Rekonstrukce staveb do nízkoenergetického nebo pasivního standardu
Problematika rekonstrukce stávajících staveb je natolik závažná, že si zaslouží samostatnou zmínku, jakkoli jsem o ní již psal. Rekonstrukce stávajících budov je pro evropský kontinent zásadní. Evropa patří dosud k nejhustěji zastavěným místům na světě a až na výjimky jde o země, které nemají vlastní energetické zdroje, musejí je dovážet a jsou na tomto dovozu závislé. Téměř polovinu energie, kterou dováží anebo draze vyrábí, pak spotřebovává na provoz budov. Vzhledem k charakteru evropské zastavěnosti a k historicko-kulturním souvislostem není možné stávající budovy zbourat a nahradit novými, anebo opustit a nechat osudu a život přemístit do dosud nezastavěných oblastí. V Evropě tedy musíme počítat především s rekonstrukcemi stávajících budov a staveb. Podíl nutných rekonstrukcí vzhledem k možným novostavbám je celkem jednoznačný, a staví tak rekonstrukce do důležité pozice. Je třeba si rovněž uvědomit, že rekonstrukcí konzervujeme
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198320
Pasivní stavění
99
stav budovy na dalších několik desetiletí a že provádět rekonstrukci jinou než tu nejlépe možnou je neprofesionálním a neodpovědným hazardem. Důvodem k rekonstrukci je zpravidla špatný technický stav budovy či některé její části nebo nutnost změnit či rozšířit způsob využití budovy, často pak kombinace obou uvedených příčin. Náklady na rekonstrukci bývají relativně vysoké a ve srovnání s novostavbou, kdy představují většinou cenu nového, u rekonstrukcí musíme přidat ještě jednu část, a tou je úprava či odstranění starého, než bude možné budovat nové. U rekonstrukcí tedy tvoří náklady na nové dílo pouze část celkových nákladů rekonstrukce. To je velice významný moment. Pokud ale začneme uvažovat o rekonstrukci do nízkoenergetického, nebo dokonce do pasivního standardu, jde především o náklady na novou část, kterou rekonstrukce zahrnuje. Relativně výrazné navýšení nákladů na novou část se v celku projeví pouze jako částečné, protože, jak již bylo řečeno, v případě rekonstrukcí představuje část nákladů úprava a příprava stávající části. Měli bychom tedy být přímo vybízeni rekonstruovat tak, aby byl dosažen co nejlepší energetický standard, protože i vyšší náklady na jeho zlepšení oproti pouze požadovaným předpisům znamenají relativně malé navýšení celkových nákladů rekonstrukce ve světle následných úspor, které dobře provedená rekonstrukce představuje. Tlak na co nejnižší cenu, bez ohledu na provozní náklady po rekonstrukci, a dále nesmyslně nastavená pravidla, že zakázku dostává ten, kdo nabídne nejnižší cenu, má pak odpovídající dopad – už návrh rekonstrukce je špatný a špatná je i její realizace, a tedy následné fungování rekonstruované stavby. Na jedné straně tedy víme, co bychom měli a co by bylo rozumné, na druhé straně však často děláme pravý opak.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198320
100 Moderní dřevostavba
3 Kvalita vnitřního prostředí Dej Bůh, aby děti našich nepřátel vyrůstaly v nadbytku a pohodlí.
(antické přísloví)
V přírodě neexistuje nic odděleně a samostatně, vše je se vším propojeno a vzájemně se ovlivňuje. Vnitřní prostředí našich příbytků tedy nemůže existovat odděleně od vnějšího prostředí a kvalita jednoho ovlivňuje kvalitu druhého. Současný styl života znamená, že stále více času trávíme v uzavřeném vnitřním prostředí. Kvalita tohoto prostředí mnohem více než kdykoli předtím ovlivňuje kvalitu našeho života. Kvalitu ale nedoporučuji zaměňovat za nadbytek a pohodlí. Záměna těchto pojmů měla vždy v historii pro lidský rod, který se tohoto omylu dopustil, tragické důsledky. Vzpomínám si v této souvislosti na jednu příhodu, kdy jsem jednal se zájemcem o stavbu domu. Dům jsme mu nakonec nestavěli, protože se rozhodl odstěhovat s rodinou do jiné země. Byl to velice kultivovaný, bezpochyby skutečně vzdělaný člověk, působící velice skromně, příjemně a férově, s širokým rozhledem. Mimo jiné se zabýval i systémy „inteligentních domů“, a přiro zeně jsem tedy předpokládal, že i jeho dům bude takový systém obsahovat. Když jsem se na to zeptal, podíval se na mě klidně a řekl: „Ne, naše děti jsou vychovávány tak, že když chtějí mít doma teplo, tak si musejí dvě zimy předtím udělat v lese dřevo a pak zato pit.“ Stále častěji si na ta slova, a především na jejich hlubokou moudrost, vzpomenu. A měl jsem možnost poznat i je samotné, syn práci se sekerou opravdu zvládá velice dobře. Oba ho voří několika jazyky a podobně jako rodiče jsou osobnostmi a velice příjemnými lidmi. Syn v té době studoval ve Spojených státech a na studia si musel z velké části sám vydělat, dcera byla na „zkušené“ v Norsku. Kvalita vnitřního prostředí, ve kterém žijeme, by přirozeně měla vycházet z kvalitativních požadavků na náš život. Tím se ale dostáváme na velice tenký led, totiž k otázce, co vlastně je kvalita života a jakými parametry ji budeme měřit? A má vůbec smysl nějaké parametry stanovovat? Kvalita našich životů by však měla být nadřazená a kvalita vnitřního prostředí staveb by měla z parametrů kvality života vycházet a být s ní v souladu. Je třeba si uvědomit, že čím více budeme kvalitu vnitřního prostředí uměle vytvářet, tím poroste i množina lidí, kterým právě toto uměle nastavené prostředí nebude vyhovovat a nebudou se v něm cítit příjemně, samozřejmě včetně důsledků, které z toho plynou. Parametry vnitřního prostředí jednotlivých druhů budov jsou stanoveny v příslušných normách a předpisech. Nás bude především zajímat teplota, vlhkost a kvalita vnitřního vzduchu. Avšak i tyto parametry fungují ve vzájemné souvislosti a my je rovněž ve vzájemných souvislostech vnímáme. Základním požadavkem na kvalitu vnitřního prostředí je, abychom se v takovém prostředí cítili příjemně a aby nemělo negativní vliv na naše zdraví. S tím přímo souvisí i další požadavek, a sice abychom ten předchozí uměli splnit s minimem vnější energie. Oba požadavky spolu souvisejí víc, než si možná myslíme.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198320