ODRAŽENI
u
10. ODRAŽENI
Náš ranní útok proti severovietnamské základně probíhal zpočátku podle plánu. Task Force-G obsadila a začala demolovat armádní základnu a dřevěný most přes řeku Song Ca. Většina z kasárenských budov hořela, oheň se rozšířil na automobilní depo a na všudypřítomné sudy s palivem, skladované blízko něj. Hořící benzín a nafta tekly do kanálů a pak do řeky, od nich se vznítily bambusové chatrče na obou březích a velké množství bárek. Gruppe Drei obsadila pahorek, ze kterého kontrolovala okolí, a pak se zaměřila na vesnici, jejíž obyvatelé utekli v panice do okolních rýžových políček a lesů. Schulze s jeho osmdesáti muži postoupil na relativně nechráněný terén k severnímu okraji vesnice. Účelem tohoto manévru bylo dostat se nepříteli do zad. Riedlova skupina zabezpečovala Krebitzovo levé křídlo a se smrtícím účinkem používala naše lehké minomety. Já jsem zůstal ve středu s Robertsonem a Starrem a zaujali jsme postavení mezi shlukem balvanů, odkud jsem mohl sledovat dění ve všech směrech. Náš úspěch však neměl dlouhé trvání. Nepřátelský odpor místo aby se po prvním útoku zlomil, postupně nabíral síly, a když severovietnamský velitel poznal, že nebyl napaden přesilou, rozpoutalo se učiněné peklo. Schulzeho postup se zastavil a Krebitz hlásil silný protiútok na pahorek, který ovládal. Došlo mi, že Severovietnamci mají zdroje, o kterých jsme až do té chvíle nevěděli: ne pouze jeden prapor, ale celý pluk, vyzbrojený osmi pětasedmdesátimilimetrovými houfnicemi čínského původu. Nepřátelský velitel držel svá děla rafinovaně ukrytá na kraji lesa, dokud Task Force-G nepostoupila za vesnici a nebyla na otevřeném terénu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198291
98
u
VÁLKA BEZ PRAVIDEL
Kolo štěstěny se otočilo a my jsme se najednou octli ve velmi svízelné situaci, kdy byli Severovietnamci v protiútoku po celé délce bitevního pole mezi pahorkem hájeným Krebitzem a silnicí z Vinh do Muong Xen. Okolo deváté hodiny byla Gruppe Drei pod silným tlakem. Ještě víc vepředu, ve shluku balvanů, byl Horst Altreiter odříznut a ve vážném nebezpečí. Když jsem zavolal Krebitzovi a ptal se ho, jaká je u nich situace, odpověděl lakonicky: „Bojujeme o život, Hansi.“ A bylo to přesně tak. Dalekohledem jsem viděl, jak se množství vojáků v zelených plátěných uniformách a šedých přílbách hroutí, jako kdyby ztratili půdu pod nohama. Gruppe Drei zasypávala střelbou travnatou pláň a plamenné jazyky ze dvou plamenometů se vypořádávaly s těmi, které kulomety a minomety ušetřily. Ze zadních řad nepřátelských pozic polnice vřískaly signály – teZ útočit, teZ zalehnout, teZ ustoupit. V 9:20 Krebitz hlásil, že Gruppe Drei dochází munice. Poslal jsem naléhavou žádost Schulzemu, aby na pravém křídle postoupil a ulevil tak Krebitzovi. Byl nejvyšší čas. Hanojští vojáci byli méně než tři sta metrů od pahorku a postupovali s profesionální účinností: krátké sprinty pod krytím kulometnou palbou, pak zalehnout a poskytnout krycí palbu těm za nimi. „Sakra, Hansi,“ klel polohlasně seržant Starr, když pozoroval nepřítele. „Jsme v úzkých, čelíme přesile profesionálů!“ Tentokrát skutečně Task Force-G nečelila žádné bandě vesničanů nacpaných do uniforem, ale dobře vycvičeným a vyzbrojeným rotám, jejichž důstojníci a poddůstojníci znali svou práci. Tihle Severovietnamci nepořádali obvyklé divoké výpady proti kulometům, ale postupovali po promyšlených krocích, přebíhali od balvanu k balvanu a od prohlubně k prohlubni a umně přitom využívali každé krytí, které měli k dispozici. Pětapadesát mužů Gruppe Drei čelilo útoku desetinásobné přesily. Schulze shromáždil svou jednotku a provedl smělý výpad, aby podpořil Krebitze, ale znovu ho zastavila nepřátelská děla. Severovietnamský velitel Erichův tah předvídal a podle toho uspořádal své houfnice. „Ten zkurvysyn je chytrý,“ poznamenal chmurně Robertson. S tím jsem mohl jen souhlasit. Můj protivník skutečně udělal jen jedinou chybu – nechal se překvapit ve svém táboře. Avšak navzdory téměř dokonalému zničení základny a následné panice si zachoval chladnou hlavu a dokázal své vojáky sešikovat. Nejenom že nám zabránil v ústupu, ale během boje převzal iniciativu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198291
ODRAŽENI
u
99
Když Riedl poznal, jak obtížná je naše situace, přesunul se a své minomety nasadil proti nepřátelským dělům. Jeho rychlá a přesná střelba nám poskytla krátký oddech, nepřátelský velitel totiž obezřele přesunul houfnice z dostřelu. Jakmile severovietnamští vojáci přišli o dělostřeleckou podporu, zastavili se dvě stě metrů od Krebitze, a Schulze se konečně mohl spojit s Gruppe Drei. Ztratil přitom jen čtyři muže, zastřelené nepřátelskými odstřelovači. Joe Starr zpozoroval, kde ti odstřelovači leží, a upozornil mě na to místo. Zavolal jsem Steinerovi, aby pozorně sledoval, kam střílím, a podle toho orientoval naše ostrostřelce. Pak jsem odstrčil kulometčíka stranou, zalehl za těžký kulomet, stočil ho k tomu místu a vypálil krátkou dávku. Zkušení střelci z Gruppe Drei svými přesnými puškami rychle nepřátelské odstřelovače zlikvidovali. Pak jsem se spojil s Zeislem v jeho improvizované stanici první pomoci, umístěné mimo dostřel nepřátelských děl. Kurt mě ujistil, že naše dívky jsou živy a zdrávy. Měly také napilno se zraněnými. Houfnice znovu zahájily palbu a nepřátelští vojáci začali znovu opatrně postupovat, dokud je potřetí nezastavila Krebitzova a Schulzeho smrtonosná palba. Situace se však s každou minutou zhoršovala. Tentokrát jsme si vzali větší sousto, než jsme mohli ukousnout. Můj rafinovaný hanojský protějšek měl totiž v lesích ukrytou ještě jednu základnu. Task Force-G zaútočila na jediný prapor, avšak do protiúderu se zapojil celý pluk, vybavený dělostřelectvem a podpořený záložním praporem z lesního tábora. Rozkázal jsem Robertsonovi, aby zůstal se mnou, ale Starr už byl v samém středu dění a sužoval nepřátelské dělostřelce granátometem. Najednou si přehodil přes rameno bazuku, držel ji v podivně vysoké elevaci a pálil do lesa. Ke svému údivu jsem uviděl, jak raketa přistála na předním krytu houfnice. Dělo i jeho obsluha byli rozmetáni na kousky. „Není špatný, co?“ šklebil se Robertson. „Špatný?“ vykřikl jsem. „Předvedl nejlepší práci s bazukou, jakou jsem kdy viděl, Jeffe. Starr je úplný Panzergrenadier, sám vydá za celou četu.“ Nepřítel nemohl Starra lokalizovat, my jsme však mohli sledovat jeho postup, když se přesouval jako ještěrka, zatímco nepřátelské kulomety kropily jeho dřívější pozici. O chvilku později jsme ho viděli, jak si opírá bazuku o kupu hlíny a připravuje další výstřel.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198291