Nabídnete mi k praní zisků z drog internetovou firmu vaše ho pana otce?“ „V žádném případě. SteelTrap je stoprocentně legální společností a tak to zůstane.“ „V tom případě nechápu, co...“ „Umění, seňore Matamorosi. Nová čínská vrchnost se zoufale snaží utratit peníze, aby zvýšila svou vážnost a lesk.“ Rozhlédla se po honosném pokoji s mnoha drahými umě leckými předměty, pocházejícími z různých období pohnu tých dějin Mexika, a pak se znovu podívala na Matamorose. „Možná to zní trochu směšně, ale realita života v dnešní Říši středu je prostě taková.“ „Víte, já pocházím z chudých poměrů, mujer. Na svět se dívám úplně jinak.“ „To je možné.“ Ukázala kolem dokola pokoje. „Ale oprav du věříte tomu, že ctižádostivý muž po sobě chce zane chat tohle? Nemyslíte si, že chce dosáhnout něčeho většího a vznešenějšího?“ „Pokračujte,“ vybídl ji Matamoros po krátké odmlce. „Vaší výhodou je, že trh s uměním v Číně je na rozdíl od zbytku civilizovaného světa naprosto neprůhledný. Pravá umělecká díla se mísí s padělky a nikdo je od sebe nerozezná. Všechny věci se nakupují za přemrštěné ceny a prodávají se ještě mnohem dráž.“ „Takže vy za prostředky Los Zetas nakoupíte v Pekingu umělecká díla, prodáte je nově zbohatlým čínským obchod níkům a vyprané peníze nám pak vrátíte. Pochopitelně za nějaký poplatek.“ „Patnáct procent,“ přitakala Maricruz. „Plus patnáct pro cent ze zisku z každého prodeje – a věřte mi, že na každém 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198162
prodaném kusu vyděláme balík.“ Usmála se a oči se jí roz zářily. „Je to jednoduché jak facka. A nejlepší ze všeho je, že Američani se vás a vašich peněz ani nedotknou.“ Matamoros vstal a vykročil kolem pokoje. Cestou se do týkal aztéckých a olméckých sošek, jako by uměly mluvit a mohly ho navést ke správnému rozhodnutí. Nakonec se k ní otočil zády. „I kdybych řekl ano, musí to odsouhlasit ješ tě pět dalších lidí.“ „Kolektivní rozhodnutí. Tomu naprosto rozumím.“ Jeho výraz zůstal zasmušilý. „Víte, mi princesa, možná vám to bude znít jako vtip, ale my ve velení Los Zetas jsme především elitní vojáci. Dostali jsme skvělý výcvik v umění vést válku. A co je nejlepší? Když jsme dezertovali z mexické armády, vzali jsme si s sebou moderní zbraně i kontakty. Je nás šest. Fungujeme jako oddíl. Proto jsme tak silní. Proto jsme nezranitelní.“ „Tak mě vezměte za ostatními. Přesvědčím je stejně jako vás.“ Usmál se, vytáhl doutník z vyřezávané schránky a nabídl jí. Když odmítla, sám si jej vložil do úst a beze spěchu si zapá lil. Vyfoukl několik obláčků namodralého dýmu jako parní lokomotiva a řekl: „Vzhledem k předčasnému úmrtí vašeho otce padla spolupráce s kartely na vás, tomu naprosto rozu mím. Ale zároveň vím, že to pro vás musí být velice těžké. Přece jen to není váš obor. Vy se pohybujete mezi předními obchodníky, politiky a umělci na druhém konci světa. Každý den, který tady strávíte, je nebezpečný. Ale to vám snad ne musím připomínat.“ „Ujišťuji vás, že se nenechám zastrašit, seňore Matamo rosi.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198162
„Felipe, por favor, mujer.“ Zaklonil hlavu a vyfoukl kouř ke kazetovému stropu. „Rozhodně jsem neměl v úmyslu vás dě sit.“ Pokynul rukou. „Ale musím vás varovat, že moji compadres jsou drsní a krutí muži. Jim nemusíte připadat tak okouz lující jako mně. Nedokážou docenit vaši inteligenci jako já.“ „Tyhle starosti nechte na mně.“ „Teď mě urážíte, mujer. Jste mým hostem. Pokud se vydá me společnou cestou, budete pod mou ochranou. Ručím za to, že se vám nic nestane.“ Právě na tento příslib Maricruz čekala. Teď už jen vypus tit další balonek a počkat, jak zareaguje. „Toho si vážím, Feli pe. Ale pokud se máme setkat s vaším oddílem, měli bychom se sejít i s hlavou kartelu Sinaloa.“ Matamoros zkoprněl. „Mujer, por favor!“ „Myslím to úplně vážně, Felipe.“ „Tak podle vás máme jednat s naším úhlavním nepříte lem? To je šílenství! Vždyť proti němu vedeme válku a vy hráváme. Nakonec...“ „Nakonec. Kolik vašich mužů bude muset zemřít, než nakonec slavně zvítězíte?“ Maricruz se nepřestávala usmívat, ale v srdci měla chlad a temnotu. Nemá tady žádné přátele a nikdy mít nebude. V Mexiku však zanechá nesmazatelnou stopu, tím si byla jistá. Předklonila se. „Poslouchejte mě. Za myslete se nad tím, jaké lidské i materiální ztráty si s karte lem Sinaloa způsobujete. Přijde doba, kdy vám tahle zdánlivě úspěšná válka začne ubírat zisky.“ Pevně se mu zadívala do očí, aby viděla, jestli její slova padla na úrodnou půdu. „Proč myslíte, že el presidente proti vám skoro nic nedělá? Protože jste, jak tvrdíte, nezranitel ní? Možná, ale neřekla bych. El presidente sedí na svém zla 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198162