98
1036 titulů.355 Deník dále konstatuje, že ani jeden ze třiceti románů se nestal prodejním hitem. Pro základní přehled o současných teoriích týkajících se 11. září je tedy třeba se obrátit na studie uveřejněné v novinách a odborných časopisech. Ani těchto studií není mnoho a jejich význam pro americkou literární kritiku je prozatím spíše okrajový, nemluvě o jejich významu pro akademickou obec evropských zemí, potažmo České republiky. V českém prostředí se doposud tématu 11. září v americké literatuře nikdo systematicky nevěnoval, vyjma několika desítek příležitostných recenzí překladových titulů. Tyto recenze však povětšinou postrádají akademický rámec a teoretický základ, tudíž je poměrně obtížné k nim kriticky přistoupit. Výjimku z výše řečeného tvoří jednak zmíněná studie Michala Sýkory „Klišé, paradigma a problém imaginace: Proměna románu po 11. září“ a dále poslední kapitola jeho knihy Vize řádu světa v moderní próze,356 v níž ovšem 11. září slouží spíše k ilustraci tvrzení, že v literatuře je odedávna patrná potřeba světového názoru. V tomto kontextu je dále nutné zmínit dvě studie Martina Procházky vztahující se k apokalyptismu v americké kulturní historii. Rozsáhlé texty se věnují apokalyptické tematice v americké kulturní historii, přičemž tematika 11. září je do tohoto kánonu okrajově zahrnuta. Jeho poslední část analyzuje úlohu imaginace a individuální paměti v kontrastu s realitou v komiksu Arta Spiegelmana Ve stínu neexistujících věží.357 Procházka zde chápe 11. září jako určité završení širšího časového rámce.
„9/11 novel“ vs. „post-9/11 novel“ V kontextu moderního amerického románu po 11. září se používají dva vzájemně snadno zaměnitelné termíny: „9/11 novel“, tedy zhruba román o 11. září, a „post-9/11 novel“, tedy přibližně román po 11. září. Jejich užití v českých i mezinárodních médiích je relativně arbitrární, někteří autoři pak oba termíny nepřesně slučují pod zastřešující „post-9/11 novel“. Rozdíl je přitom v českém překladu patrný. Román o 11. září pojednává o samotných teroristických útocích provedených v New Yorku a ve Washingtonu, o tragédii jednotlivců i celého národa a o jejím přímém, bezprostředním dopadu a vlivu na životy protagonistů. Samotné 355 Minzensheimer, B.: „Novels About 9/11 Can’t Stack Up to Non-fiction“. 356 Sýkora, M.: Vize řádu světa v moderní próze. 357 Spiegelman, A.: In the Shadow of No Towers.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197913
99
11. září pak může být buď na konci celého díla, kde slouží jako (anti)klimax celé fabule románu (jako je tomu v případě Brooklynského panoptika Paula Austera či románu Windows on the World francouzského prozaika Frédérica Beigbedera), nebo může stát na jeho začátku, přičemž slouží jako hybatel děje, popřípadě impulz ke změně v životech protagonistů, jakémusi zjevení pravdy, soukromé apokalypse (Foerův román Příšerně nahlas a k nevíře blízko). Hlavním tématem románu po 11. září je oproti tomu život po 11. září, přičemž samotná dějinná událost, její popis či výskyt v životech románových hrdinů nejsou tolik důležité. Pozornost se v těchto dílech přesunuje v duchu argumentace Filozofie v době teroru z události k lidskému vnímání, imaginaci. Dokonce lze říci, že v takových dílech nezáleží na tom, zdali se protagonisté útoků 11. září přímo účastnili, či byli jejich obětí, nebo jestli v nich ztratili své blízké – otce, manžela, dítě či přítele. V románu po 11. září je důležitá změna nálady ve společnosti a principů, na nichž je založena, nebo změna myšlení a jednání či přímo charakteru života jednotlivých postav, jež nastává až ex post jako reakce. Tyto dvě kategorie jsou nicméně formulovány jen volně a konkrétní díla mohou figurovat v obou kategoriích zároveň. Kupříkladu Padající muž je bezesporu román o 11 září v tom, že tu teroristické útoky slouží jako kulisa děje první části románu, zároveň jde ovšem o román po 11. září, protože se zde popisuje, jakou proměnou prošel život a uvažování protagonisty. Oba termíny by tak měly být spíše teoretickým konceptem, jenž popisuje úlohu a význam 11. září pro literární dílo, než prostředkem jeho kategorizace. Tato nevyhraněnost se ostatně projevuje v samotné metodologii, podle níž jsou do těchto kategorií řazena literární díla.358
11. září jako literární téma Jak už bylo řečeno, 11. září jako literární téma neznamená pro americkou literaturu nikterak významný předěl – forma ani obsah uměleckého vyjádření se nemění, v tomto smyslu je pokračováním tradice zpodobňování osobního i národního traumatu; tentokrát je však založeno na dějinné události, která zasáhla všechny bez výjimky, události, která disponuje apokalyptickou kvalitou. Vliv 11. září 2001 na literaturu byl rozsáhlý a samotnou dějinnou událost se dlouho nikdo neodvážil tematizovat. Američtí prozaici 358 Srov. Gray, R.: „Open Doors, Closed Minds: American Prose Writing at a Time of Crisis“.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197913
100
zřejmě nechtěli sypat sůl do čerstvých ran a dráždit již beztak rozjitřenou paměť národa. Ačkoli by umělec neměl při tvorbě brát ohled na kulturní či politické vlivy, v případě 11. září by spisovatelé „předčasným“ publikováním svého uměleckého zpracování newyorských útoků riskovali nelibost veřejnosti i obvinění, že nejsou dostatečně empatičtí vůči obětem. V horším případě – kdyby si dovolili podívat se na celý konflikt nezaujatě, popřípadě rovnou pohledem z druhé strany – by mohli čelit obvinění z adorace neomluvitelného, nepřijatelného a nepochopitelného násilí ze strany islámských teroristů, podobně jako se odsudku dočkala Susan Sontagová; jako by v americké společnosti vládla přespřílišná politická korektnost: všeobecně nastolené paradigma uměleckého zpracování velelo tiše truchlit a neumenšovat význam obětí teroristických útoků neuctivým prvkem či ironií. V prvních letech se tak na pultech amerických knihkupectví neobjevil jediný významný román, jehož středem by bylo 11. září.359 Americké prozaiky v tomto ohledu předběhli Francouzi – již během prvních dvou let po útocích zde vyšla tři díla pojednávající o 11. září, mezi nimi i již zmíněný román Windows On The World Frédérica Beigbedera.360 Název Beigbederova díla je odvozen od názvu restaurace, jež se nacházela ve 106. a 107. patře severní věže Světového obchodního centra. Šlo o jeden z nejprestižnějších (a také nejdražších) podniků v New Yorku, především kvůli úžasnému výhledu na Manhattan a jeho okolí, který se z restaurace nabízel. Restaurace Windows on the World fungoval od časného rána, kdy se v něm při pracovních snídaních scházeli podnikatelé a vedoucí pracovníci mnoha firem sídlících zde i v okolí, až do pozdního večera. Exkluzivita místa s sebou nesla i výjimečné výdělky: za rok 2000 činil obrat ve Windows on the World 37 milionů dolarů, nejvíce z celých Spojených států.361 Právě v této restauraci se osudného rána 11. září 2001 nachází i protagonista Beigbederova románu Carthew Yorston se svými dvěma syny. Po nárazu letadla do severní věže se všichni tři snaží zachránit, avšak stejně marně jako všichni, kteří byli v inkriminovanou dobu v patrech nad místem nárazu. Stupňování napětí v příběhu, u nějž je předem jasné, jak 359 Nemluvíme zde například o románu Pattern Recognition amerického sci-fi autora Williama Gibsona, jehož vydání prošlo takřka bez pozornosti čtenářů i literárních kritiků. 360 Beigbeder, F.: Windows on the World. Kromě Beigbederova románu jde o román Didiera Goupila (Le Jour de mon Retour sur Terre) a román Luca Langa (11 Septembre, mon amour). O 11. září psali také další francouzští autoři, např. Jean-Jacques Grief (román pro mládež Nine Eleven) či Henrik Rehr (komiks Mardi 11 September). 361 „Windows on the World: The wine community’s true north“.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197913