2. část
Etické koncepce ve významných náboženstvích světa
Dobro_a_ctnost_2014.indd 101
1.7.2014 13:53:58 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197544
1. kapitola
ŽIDOVSKÁ ETIKA
Dříve než se pokusíme ukázat židovskou etiku interpretovanou na základě filosofických systému vybraných myslitelů, podíváme se na její základní a tradiční prvky, které vycházejí ze samotné duchovní a náboženské praxe judaismu. Židovská etika jako součást svébytného životního programu praktikujících židů je relativně mladá, neboť je spojena s hnutím Mussar, které se profilovalo v 19. století. Mussar znamená hebrejsky tradice. V čem tato tradice spočívá? Na první místo tradice klade Abraháma (arabsky Ibrahim), jenž představuje prvního skutečného Izraelitu a původního otce všech dvanácti izraelských kmenů, přičemž i Arabové podle islámské tradice odvozují svůj původ od jednoho z Abrahámových synů Izmaela. Abrahám je také prvním monoteistou, který má být ostatním Židům vzorem v poslušnosti hlasu Hospodina. Na druhém místě, ovšem z hlediska časové posloupnosti, neboť z hlediska významu se samozřejmě tyto prvky vzájemně prolínají a podmiňují, jmenujme Mojžíše (hebr. Moše – plaváček), žijícímu od dětství v elitní egyptské společnosti veleknězů, kde se mu také dostalo vynikajícího vzdělání a nejvyšších mystických zasvěcení. Někteří historikové dávají do souvislosti Mojžíšem vyznávaný monoteismus s vírou v jediného boha u faraóna Amenhotepa IV. neboli Achnatona a poukazují tak na egyptský původ této víry.106 Judaistický Starý zákon je tak možné vidět a číst jako 106
Uctívání jediného Boha má své kořeny u egyptského faraona Nové říše (1552–1070 př. Kr.) Amenhotepa IV. (1364–1347 př. Kr.), který po svém mystickém zážitku v thébském paláci v šestém roce vlády přijímá jméno Achnaton (Živoucí duch Atonův) a zakláda nové královské sídlo Achetaton (dnešní Amarna). Při modlitbě k Amonovi Ra, nejvyššímu z mnoha egyptských bohů, tehdy opakoval mantru khekau. Nejdříve se mu zjevuje na oltáři napravo červený a pak nalevo fialový plamen. Starý kněz mu později zjevení vysvětlil, neboť jej viděl taky. Jednalo se prý o materializované postavy archandělů řádů Michael (Maha-Els) a Rafael (Ra-Pha-Els). Při tomto zážitku si sebe uvědomuje jako součást jednoty božího
102
Dobro_a_ctnost_2014.indd 102
1.7.2014 13:53:58 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197544
část příběhu, který měl své významné napojení na nauku tohoto monoteistického faraona. Mohlo by se nabízet tuto linii sledovat v pokračování Novozákonním a jako jedno z ramen této duchovní řeky vidět také islám. Samozřejmě uznáváme, že by to bylo odvážné a pro ortodoxii všech tří uvedených náboženství obtížně stravitelné. Jako duchovní vůdce Židů se Mojžíš při odchodu z Egypta stává prostředníkem mezi jeho lidem a Hospodinem, když na hoře Sinaj obdrží na kamenné desce Desatero božích přikázání. Uvádím je podle knihy Exodus (2. kniha Mojžíšova, Smlouva a ustanovení): „(1.) Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. (2.) Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. (3.) Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval. (4.) Pamatuj na den odpočinku, aby ti byl svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, bytí. Stává se součástí živoucího nekonečného bytí boha Atona, to vše je pak symbolizováno svatým egyptským křížem života zvaným Anch. Duchovní aristokracie tehdejšího Egypta přišla o zaměstnání, protože Achnaton staré bohy zrušil. Achnatona posléze údajně otrávili, jeho sídelní město srovnali se zemí a vše vrátili do starých kolejí. Někteří kněží však na tento monoteismus nezapomněli. Mezi ně měl patřit i plaváček a adaptovaný egyptský princ, pozdější velekněz Shakh kniu-Mu Mosis neboli starozákonní Mojžíš. Srovnej k tomu např. egyptologickou studii, která se snaží podat obraz Achnatona bez mysticizujících charakteristik: Jacq, Ch.: Nefertiti a Achnaton. Ostrava, 2004. Překl. Ladislava Miličková. Egyptolog Arthur Weigall v knize The Life and Times of Akhnaton, Pharaoh of Egypt (General Books LLC, 2010) však zastává stanovisko více nakloněné mnou uvedené představě.
103
Dobro_a_ctnost_2014.indd 103
1.7.2014 13:53:58 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197544