každá na jedné straně stezky a tam, kde se konce duhy stýkaly se zemí, se jeden konec dotýkal Bolesti a druhý Utrpení. Zářící nádhera duhových barev proměnila obě zahalené postavy v cosi tak krásného, že Bázlivá na ně mohla pohlédnout jen na krátký okamžik, aby neoslepla. Potom udělala to, co se jí ještě před malou chvílí zdálo zhola nemožné. Poklekla na úpatí strmé stěny, postavila oltář a na něj položila svou vůli, svůj strach a své zdráhání, a když oheň uhasl, nalezla v popelu ještě větší a hrubší kámen než všechny předešlé, ostrý a tmavý, ale jinak úplně obyčejný. Vložila ho do svého váčku, vstala a čekala, až jí Pastýř ukáže, co má dělat. V nitru doufala, že ji bude při tom hrozném výstupu doprovázet, stejně jako s ní šel dolů na poušť, ale neudělal to. Místo toho ji zavedl k úpatí skály a řekl: „Tak, Bázlivá, opravdu jsi nakonec došla na úpatí výšin a začíná nová etapa tvého putování. Musíš se naučit nové věci. Musím ti říct, že tato skála, k níž tě dovedla cesta, patří k úpatí hory Zranění. Daleko za ní se všemi směry táhne celé horské pásmo a všude je stejně strmé nebo ještě strmější než zde. Existují ještě horší srázy na svazích hor Spílání, Nenávisti, Pronásledování a dalších. Není možné nalézt cestu vzhůru na výšiny a do Království lásky, aniž by člověk nezdolal alespoň jednu z nich. Toto je ta, kterou jsem vybral pro tebe, abys po ní vystoupila. Po cestě sem ses naučila radostnému přijetí, které je prvním slovem v slabikáři Lásky. Nyní se musíš naučit další. Dorazila jsi na úpatí hory Zranění a já doufám a očekávám, že při šplhání po stěně objevíš, jaké je to další slovo ve slabikáři a že se je naučíš a budeš 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197435