X. Exekuční tituly vydané mimo rámec tuzemského civilního řízení a) Evropský exekuční titul
82. Charakter evropského exekučního titulu § 274 o. s. ř. § 40 ex. řádu
Účelem nařízení č. 805/2004/ES je zavedení evropského exekučního titulu pro tzv. nesporné nároky. Je-li podkladové rozhodnutí jako evropský exekuční titul označeno, znamená to, že není třeba prohlášení vykonatelnosti v členském státě, v němž se usiluje o výkon rozhodnutí. Toto nařízení se nevztahuje na rozhodčí řízení. Proto ani rozhodčí nález nemůže být jako evropský exekuční titul označen. Navíc, označení exekučního ti-
tulu jako evropský exekuční titul má smysl tam, kde se usiluje o jeho výkon v jiném členském státě než v tom, který exekuční titul vydal.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 20 Cdo 321/2011 ASPI JUD214242CZ Z odůvodnění:
Nejvyšší soud vycházel ze skutečnosti, že nařízení Evropského parlamentu a Rady jsou bezprostředně účinná. Protože z citovaného nařízení vyplývá, že tzv. evropský exekuční titul je vykonatelný bez dalšího (bez prohlášení o vykonatelnosti), je sám o sobě způsobilým exekučním titulem.
b) Rozhodnutí správního orgánu
83. Správní orgán jako osoba oprávněná k vymáhání
§ 19 věta za středníkem, § 274 písm. f) o. s. ř. § 72 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb. § 103 odst. 2, § 105 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb.
Vymáhající správní orgán, který je podle správního řádu povolán podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, je oprávněným (aktivně legitimovaným) ze správního titulu, vydaného podle tohoto zákona.
98
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 2539/98 R 56/2000 Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 72 odst. 1 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení (dále jen „spr. řád“), se výkon rozhodnutí provádí na návrh účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu, který v prvním stupni vydal rozhodnutí, schválil smír nebo vyhotovil výkaz nedoplatků (vymáhající správní orgán). Pokud tento orgán není sám k výkonu rozhodnutí oprávněn, postoupí věc orgánu příslušnému podle § 73 spr. řádu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196949
Podle ustanovení § 72 odst. 2 spr. řádu účastník řízení nebo vymáhající správní orgán mohou podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Využije-li vymáhající správní orgán – včetně orgánu obce – svého oprávnění daného mu ustanovením § 72 odst. 2 spr. řádu, podá-li tedy návrh na soudní výkon rozhodnutí, má způsobilost být účastníkem řízení podle ustanovení § 19 věty za středníkem o. s. ř.
84. Způsobilost být exekučním titulem, uplynutí doby
§ 251, § 274 písm. f) o. s. ř. § 40 odst. 1 písm. e) ex. řádu § 71, 72 zák. č. 71/1967 Sb. § 106, 108 zák. č. 500/2004 Sb. § 110 obč. zák. § 654 n. o. z.
Rozhodnutí správního orgánu lze i soudním výkonem rozhodnutí (nyní exekucí dle exekučního řádu) vykonat jen ve lhůtě uvedené v ust. § 71 odst. 3 zák. č. 71/1967 Sb. (nyní § 106, 108 zák. č. 500/2004 Sb.). Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 1972, sp. zn. 11 Co 84/72 R 19/1973 Z odůvodnění:
V této věci soudního výkonu rozhodnutí jde o otázku, zda právo přiznané oprávněnému správním rozhodnutím lze bez zřetele na ustanovení § 71 odst. 3 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správního řádu), uplatňovat návrhem na výkon rozhodnutí soudem i po uplynutí tříleté lhůty stanovené v uváděném zákonném us-
Exekuční tituly mimo civilní řízení
tanovení. Tuto otázku nutno zodpovědět záporně. Rozhodnutí správního orgánu, které nelze vykonat podle správního řádu, poněvadž uplynula uváděná prekluzívní tříletá lhůta, nemůže být vykonáno ani soudem.
Podle ustanovení § 274 písm. f) o. s. ř. lze ustanovení § 251 až 271 o. s. ř. použít i na výkon vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy. Jestliže však uplynula lhůta tří let, během níž lze nejpozději takové rozhodnutí vykonat (§ 71 odst. 3 zák. č. 71/1967 Sb.), pak v důsledku zmeškání zmíněné prekluzívní lhůty nemůže již toto rozhodnutí správního orgánu být podkladem pro soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).
Ustanovení § 110 obč. zák. o tom, že bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno, nevztahuje se na rozhodnutí správního orgánu, protože na toto rozhodnutí se vztahují speciální ustanovení § 71 a násl. správního řádu. Zákon č. 71/1967 Sb. byl také vydán později než občanský zákoník a občanský soudní řád a jeho účelem bylo upravit řízení před orgány státní správy, přičemž byla stanovena také kratší účinnost správních exekučních titulů, než je tomu u rozhodnutí vydaných soudem.
Vzhledem k tomu, že v daném případě tříletá prekluzívní lhůta pro splnění uložené povinnosti již uplynula, bylo napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196949
Předpoklady pro vedení exekuce
85. Účastník stavebního řízení jako osoba oprávněná k podání exekučního návrhu § 251 o. s. ř. § 87 odst. 1 zák. č. 50/1976 Sb. § 137, 142 zák. č. 183/2006 Sb. § 72 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb. § 105 odst. 1 písm. b) zák. č. 500/2004 Sb.
Věcně legitimován k podání návrhu na výkon rozhodnutí stavebního úřadu, která vlastníku domu ukládá povinnost k provedení stavebních úprav, je účastník správního řízení bez ohledu na to, že podkladové rozhodnutí mu výslovně proti povinnému právo nezakládá.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1531/2000 SoJ 19/2002 Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb. návrh na soudní výkon rozhodnutí mohou podat účastník řízení nebo vymáhající správní orgán.
Jestliže v projednávané věci oprávnění byli účastníky řízení, v němž stavební úřad vydal rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje (z této premisy vycházel i odvolací soud), přiznává jim bez dalšího ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb. legitimaci k podání návrhu na nařízení soudního výkonu rozhodnutí. Jejich aktivní věcná legitimace v řízení o soudní výkon rozhodnutí není závislá na tom, zda jim výrok rozhodnutí stavebního úřadu expressis verbis zakládá (proti povinnému) právo. Rozhodnutí ukládající ve smyslu § 87 zák. č. 50/1976 Sb. povinnému provést nezbytné úpravy na stavbě nebo pozemku chrání totiž v první řadě veřejný zájem; jeho součástí však
100
navíc může být i ochrana práv a právem chráněných zájmů individuálních fyzických nebo právnických osob jako vlastníků pozemků a staveb, které jsou přímo dotčeny stavem nemovitosti povinného (např. vlastníků sousedních nemovitostí). Tak tomu je i v projednávaném případě, kdy – jak se podává z obsahu odůvodnění podkladového rozhodnutí – nenapojení dešťových svodů ze střechy domu č. p. 129 v T. do kanalizace způsobuje podmáčení stavebního pozemku oprávněných.
Poznámka: Podle § 105 odst. 1 písm. b) nynějšího správního řádu může exekuční titul vydaný správním orgánem realizovat kromě správního orgánu též osoba, která je z exekučního titulu oprávněna. I tato zákonná dikce podle našeho názoru umožňuje kterémukoliv účastníku správního řízení podat exekuční návrh, a to z logických důvodů, které prezentovaný judikát v odůvodněnění uvádí. Podstatné je, aby ze zákona nebo z podstaty správního řízení vyplývalo, že rozhodnutí správního orgánu má zabezpečit ochranu jeho subjektivních práv (např. práva nerušeně užívat sousední nemovitost). Obdobně viz SoJ 228/2002.
86. K výkonu rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. § 55 ex. řádu
Skutečnost, že při výkonu rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby může dojít k zásahu do vlastnického práva třetí osoby, sama o sobě provedení výkonu rozhodnutí nebrání.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2010, sp. zn. 20 Cdo 1589/2008 ASPI JUD167746CZ
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196949