už brzy
S tím se spojovala připomínka. Buď na Saru hodná. Riskovala život, aby tě mohla porodit, na to nesmíme zapomínat. „Tatínkovi nevadí, když má jiný názor než lidi, co jsou nad ním,“ řekla Sara, když se zhluboka nadechla. „Ale víš, jak se chová k lidem, co jsou pod ním. Všemožně se snaží nevyvolávat v nich pocit, že se na ně vytahuje, a tak se prostě snižuje na jejich úroveň –“ Juliet to samozřejmě věděla. Slyšela, jak Sam hovoří s klukem u čerpací stanice, jak žertuje v železářství, ale nereagovala na to. „Musí jim podlízat,“ prohlásila Sara najednou změněným tónem, na samém okraji zlomyslnosti s lehkým zachechtáním. Juliet umyla kočárek, Penelopu i sebe a vypravila se na procházku do města. Vymluvila se na to, že potřebuje určitou značku mírně dezinfekčního mýdla na praní plenek – kdyby použila obyčejné mýdlo, miminko by dostalo vyrážku. Měla ovšem jiné důvody, neodolatelné, ale trapné. Tudy chodila celá léta do školy. Ještě na vysoké, kdykoli přijela domů na návštěvu, si připadala stále stejná – jako věčná školačka. Copak ji bude škola pořád bavit? zeptal se kdosi Sama v době, kdy právě vyhrála celostátní cenu vysokých škol za nejlepší latinský překlad, a ten odpověděl: „Už asi jo.“ Tím si vlastně střílel ze sebe. Chraň bůh, aby se zmiňoval o nějakých cenách. To obstará Sara – ačkoliv ta už možná zapomněla, za co ta cena byla. A teď je zase tady a jako kterákoli mladá maminka si veze v kočárku dítě. Dělá si starosti s mýdlem na pleny. A tohle není jenom její děťátko, ale dítě lásky. Někdy tak o Penelopě mluvila, ovšem jenom s Erikem. Bral to jako žert, říkala to jako žert, protože přece žili spolu, dokonce už delší dobu, a měli v úmyslu v tom pokračovat. To, že se nevzali, pro něho nic neznamenalo, pokud věděla, a sama na to často zapomínala. Ale občas – a zvláště teď, tady doma, čerpala
MUNRO-UTEK_zlom-po-kor.indd 98
13.2.2014 15:24:40 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196930