Právo pro ředitele škol v kostce (Ukázka, strana 99)

Právo pro ředitele škol v kostce

nepedagogického pracovníka činí nárok na dovolenou 15 dnů, protože zaměstnanec v každém týdnu pracuje pouze 3 dny. Při čerpání dovolené se zaměstnanci poskytuje náhrada platu ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 1 zákoníku práce). Náhrada platu se poskytuje za takový počet hodin práce, který je uveden v rozvržení týdenní pracovní doby a který zaměstnanci v důsledku čerpání dovolené ušel. Znamená to, že za pondělí a úterý bude zaměstnanec čerpat náhradu platu za 8 hodin práce, ve středu za 6 hodin práce.

Příklad Pedagogický pracovník

ÐÐÐ

Předpokládejme, že za stejných podmínek, které jsou uvedeny v prvním příkladu, pracuje pedagogický pracovník – pracovní poměr trval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku, pedagogický pracovník pracuje "na kratší úvazek" (22 hodin týdně) a má rozvrženou pracovní dobu (přímou i nepřímou pedagogickou činnost) na 3 dny v týdnu (pondělí a úterý 8 hodin, středa 6 hodin). Dovolená pedagogických pracovníků činí 8 týdnů v kalendářním roce, tj. 40 pracovních dnů (§ 213 odst. 3 zákoníku práce). U uvedeného pedagogického pracovníka činí nárok na dovolenou 24 dnů, protože zaměstnanec v každém týdnu pracuje pouze 3 dny. Náhrada platu se pedagogickému pracovníkovi poskytuje stejně jako v prvním příkladu – za pondělí a úterý bude zaměstnanec čerpat náhradu platu za 8 hodin práce, ve středu za 6 hodin práce.

Příklad Nepedagogický pracovník

ÐÐÐ

Předpokládejme, že pracovní poměr nepedagogického pracovníka trval nepřetržitě 10 měsíců,34 nepedagogický pracovník pracuje „na kratší úvazek“ (16,5 hodin týdně) a má rozvrženou pracovní dobu na 3 dny v týdnu (pondělí a úterý 5 hodin a středa 6,5 hodiny). Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok (§ 212 odst. 2 zákoníku práce).

Při výpočtu se obvykle používá následující postup: vypočtená poměrná část týdnů dovolené se vynásobí počtem pracovních dnů připadajících u zaměstnance na týden dovolené a provede se zaokrouhlení na celé půldny. Jestliže poměrná část dovolené činí necelý

34

Jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok se počítá za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru. To znamená, že není rozhodné, zda v určitém měsíci nastaly překážky v práci.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196915

Specifické momenty pracovněprávních vztahů ve veřejné škole

den, zaokrouhlí se na půlden; to platí i pro výpočet dvanáctin dovolené (§ 216 odst. 4 zákoníku práce).35 Dovolená nepedagogických pracovníků veřejných škol činí 5 týdnů v kalendářním roce, tj. 25 pracovních dnů (§ 213 odst. 2 zákoníku práce). Jedna dvanáctina z počtu týdnů dovolené v kalendářním roce činí 0,42 týdne dovolené (5 : 12 = 0,417, výsledek se zaokrouhluje na dvě desetinná místa). Protože nepedagogický pracovník v týdnu pracuje 3 dny, činí jedna dvanáctina dovolené 1,5 pracovního dne (0,42 x 3 = 1,26; výsledek se zaokrouhluje na celé půldny, tj. na 1,5 dne dovolené). Deset dvanáctin představuje 15 dnů dovolené.

Příklad Pedagogický pracovník

ÐÐÐ

Předpokládejme, že za stejných podmínek, které jsou uvedeny ve třetím příkladu, pracuje pedagogický pracovník – pracovní poměr pedagogického pracovníka trval nepřetržitě 10 měsíců, pedagogický pracovník pracuje „na kratší úvazek“ (16,5 hodin týdně) a má rozvrženou pracovní dobu na 3 dny v týdnu (pondělí a úterý 5 hodin a středa 6,5 hodiny).

Dovolená pedagogických pracovníků veřejných škol činí 8 týdnů v kalendářním roce, tj. 40 pracovních dnů (§ 213 odst. 3 zákoníku práce). Jedna dvanáctina z počtu týdnů dovolené v kalendářním roce činí 0,67 týdne dovolené (8 : 12 = 0,666, výsledek se zaokrouhluje na dvě desetinná místa). Protože pedagogický pracovník v týdnu pracuje 3 dny, činí jedna dvanáctina dovolené 2 pracovní dny (0,67 x 3 = 2,01; výsledek se zaokrouhluje na celé půldny, tj. na 2 dny dovolené). Deset dvanáctin představuje 20 dnů dovolené.

V praxi se lze často setkat s tím, že ředitel školy nevyčerpá dovolenou v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ani do konce následujícího kalendářního roku (např. dovolenou za rok 2013 ředitel školy nevyčerpá do konce roku 2014). V tomto případě ředitel školy nemůže čerpat takovou „starou“ dovolenou (výjimkou je případ, kdy je možné pozdější čerpání dovolené, protože dovolená nemohla být vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku z důvodu čerpání mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo trvání dočasné pracovní neschopnosti). I když ředitel školy nemůže uvedenou „starou“ dovolenou 35

Zákoník práce neuvádí, jak přesně se má při zaokrouhlování postupovat. Obvykle se vypočtené dvanáctiny zaokrouhlují tak, aby se zaokrouhlená částka lišila od vypočtené částky nejvýše o 0,25 dne. Např. 1,25 dne zaokrouhleno na 1 den; 1,26 až 1,75 dne zaokrouhleno na 1,5 dne.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196915

Právo pro ředitele škol v kostce

čerpat, jeho právo na dovolenou uplynutím následujícího kalendářního roku nezaniká. Avšak náhrada platu za nevyčerpanou dovolenou může být řediteli školy poskytnuta pouze v případě skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2 zákoníku práce).

Právo zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zakotveno v § 77 odst. 3 zákoníku práce. Stručně lze konstatovat, že zákon v případě těchto zaměstnanců umožňuje sjednat nebo stanovit právo na dovolenou. Toto právo je podmíněno tím, že budou dodržovány podmínky uvedené v § 199 (jiné důležité osobní překážky v práci), § 206 (společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance) a v části deváté zákoníku práce (dovolená). U dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti musí však být vždy dodržena úprava podle § 191 až 198 (překážky v práci na straně zaměstnance) a § 206 zákoníku práce.

Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnanec čerpající dovolenou u „svého“ zaměstnavatele vykonával práce na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Jediným omezením, které formuluje zákoník práce, je omezení již dříve uvedené – zaměstnanec nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezené jako práce uvedená v pracovní smlouvě (§ 34b odst. 2 zákoníku práce).

3.4.4 Čerpání dnů samostudia Samostudium je institut spojený výlučně s pedagogickými pracovníky a projevuje se ve dvou rovinách: 1) v rovině dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jako jedna z forem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků [§ 24 odst. 4 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících], 2) pro pracovněprávní účely jako překážka v práci na straně zaměstnance (§ 24 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících).

Samostudium se považuje za překážku v práci, na což logicky navazuje následující: n K samostudiu pedagogickému pracovníkovi přísluší určitý počet dnů volna. Dobu čerpání volna určuje ředitel školy (§ 24 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících). n Zaměstnanec v průběhu samostudia pro zaměstnavatele práci nevykonává. Ředitel školy proto může určit pouze to, že zaměstnanec bude

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196915