stejně jako naši středoevropští sousedé Poláci a Maďaři, kteří nás v osvobozeneckém úsilí tehdy zřetelně předešli. Zmínil jste se již dříve, že jste Václava Havla měl možnost po‑ znat osobně v jeho roli prezidenta. Jak na Vás působil? Ano, tlumočil jsem pro něj. Vzpomínám třeba, jak ho při návštěvě Egypta v roce 1992 zaujaly výklady o starověkých dějinách dvoučlenné federace, která přetrvala staletí. Byla to totiž doba, kdy se u nás pronášely nejrůznější argumenty o neudržitelnosti Československa. A potom dvakrát – jednou v letadle a jednou na Hradě – jsme spolu na jeho žádost diskutovali o islámu. Setkávali jsme se ale také na přemýšlivých mezinárodních setkáních Fora 2000. Osobně mi pan prezident velice imponoval neokázalým, upřímně skromným vystupováním, bystrým úsudkem a plným nasazením pro cíle, které pokládal za správné. Zarmoutil mě však, když podpořil Bushův neuvážený útok na Irák, přestože nešťastné důsledky této invaze bylo možné předvídat. Václava Havla jsem si nikdy nepřestal vážit a plně jsem sdílel celonárodní zármutek, když nás opustil. Nicméně jeho heslo, že „pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“, se stalo v posledních letech terčem posměchu a zleh‑ čování coby mravní kýč. Jak ho vnímáte vy? Pravda a láska jsou cenné hodnoty, k nimž bychom se měli vždy a všude vztahovat a hlásit. Jistěže v reálném každodenním životě ve snaze řídit se jimi – jak my sami, tak celá společnost – často tápeme a selháváme. Stále jim ale patří úcta jako trvalým orientačním světlům. Vidím tu určitou podobu s blahoslavenstvími z Ježíšova Horského kázání. Zpochybňovat tyto hodnoty svědčí pouze o duchovní prázdnotě. Pád komunismu určitě změnil i vaše cesty do arabského světa. Ustaly na nějaký čas? Ne. Ještě několik let po návratu na fakultu jsem byl vícekrát žádán o arabské nebo anglické tlumočení. Cesty našich státníků a podnikatelů do arabských zemí však nyní nabraly směr také do destinací, které před Listopadem nepřipadaly v úvahu. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196726