Nečas - zlom
15.4.1957 6:52
Stránka 98
O ND¤EJ S. N EâAS „Tohle se vám bude líbit, slibuji. Tedy, líbit se vám to asi nebude, ale…“ „Helena Zaoralová měla sestru,“ vyhrkl Walter. Na okamžik si tím zjednal ticho. „A to má být ta tvoje skvělá zpráva?“ pokrčil čenich Vincenc. „Copak to nechápeš? Helena Zaoralová byla poslední vtělení Asfiel a zemřela před třiceti lety. Ale měla sestru. A najednou se tu objeví stará paní, která ví všechno o Asfiel a jejích kouzlech a likviduje ty, kdo byli u toho, když Helena umřela v blázinci. Nedává to smysl?“ Felix si dobře všiml, že ta zpráva vyvolala na Esteřině tváři překvapení. Ale ať už si o tom čarodějka myslela cokoliv, nedala nic najevo. „Vidím, že nezahálíte,“ řekla jen. Walter se zapýřil, konečně se mu dostala špetka uznání. „A proč by s tím čekala třicet let?“ namítal Vincenc, protože namítat proti Walterovi bylo jeho hobby. „To budeme muset zjistit,“ nedal se Walter. Felixovi se nelíbilo, kam se hovor ubírá. Nehodlal probírat detaily pátrání zrovna před Ester, ještě jí nezapomněl ten zničený trezor. Jednou se na ní zahojí, slíbil si. „Měli jsme na tom případu osobní zájem,“ prohlásil. „Ale ten už skončil. Takže myslím, že už se nemusíte zdržovat.“ Ester na to neřekla nic, jen se podívala na hodinky. „Ještě tak čtyři,“ zamumlala si pro sebe, „tři, dva…“ Dveře se otevřely a do bytu vpadla Klaudie. „Unesli Lucku!“ vyhrkla dřív, než si uvědomila, kdo všechno je přítomen. „Ten přízrak?“ vypálil Felix automaticky. „Ne, nějací chlapi v autě. Bouchač, indián a uvnitř musel být ještě nějaký telepat, cítila jsem, jak mi…“ Zarazila se, když jí zrak padl na Ester, která jí věnovala neupřímně soucitný pohled. „Jaká škoda, takové milé děvčátko. To byste asi chtěli vědět, kde ji drží, že?“ Vytáhla z kabelky smartphone a párkrát ťukla do displeje.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196460