CHARLES BUKOWSKI [Hollywood]
„Slavná poslední slova?“ „Ne, slavná první slova.“ „Hank filmy nenávidí,“ promluvila Sarah. „Poslední film, který se mu líbil, byl Ztracený víkend, a víte dobře, kolik je to let.“ „Ray Milland tam jen trochu přehrává. Ale bylo to super,“ prohlásil jsem. Pak jsem se musel jít vychcat. Zeptal jsem se, kde mají hajzl. Šel jsem tam, otevřel dveře a udělal si svoje. Pak jsem se otočil k umyvadlu, abych si umyl ruce. Co to má, do prdele, znamenat? V umyvadle byl nacpaný bílý ručník. Jeden konec byl zastrčený v odtoku a druhý visel přes okraj a dotýkal se podlahy. Nevypadalo to hezky. Ručník byl celý nasáklý vodou. Kvůli čemu to tak mají? Co to znamená? Zůstalo to tak po nějaké orgii? Nedávalo mi to smysl. Bylo mi jasné, že to něco musí znamenat. Byl jsem už zkrátka starý člověk. Utíká mi svět? Prožil jsem si pár dnů a nocí úplně k posrání, plných všelijakých protimluvů, a přesto jsem nemohl tomu velkému mokrému ručníku přijít na kloub. A co hůř, Jack přece věděl, že mám přijít. Proč tam tu věc takhle nechal? Byl to snad vzkaz? Vrátil jsem se do pokoje. Kdybych byl z New Yorku, hned bych spustil: „Hele, co dělá ten zasranej promáčenej bílej ručník v tom zasraným umyvadle, co?“ Jenže já byl kluk z Kalifornie. Přišel jsem, sednul si a nic jsem neříkal, protože jsem měl za to, že je to jejich věc, a já s tím nechtěl mít nic společnýho. Jon se vrátil s dalším pivem a přede mnou se objevila otevřená plechovka. Chopil jsem se jí. Život byl zase dobrý. „Chci, aby hlavní ženskou roli hrála Francine Bowersová,“ řekl Jack. „Myslím, že bych ji uměl přemluvit.“ „Francine znám,“ odtušil Jon. „Mám dojem, že bych ji dokázal taky přemluvit.“ „Tak proč na tom nezapracujete společně?“ zeptala se Sarah. Lenny odešel pro další pivo. Vypadal na pivaře. Můj člověk. „Máte dojem, že by se v tom filmu našla role pro mě?“ zeptal se.
103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196428