jednoduchá reakce na vizuální podnět déle než 0,1 sekundy, typické hodnoty však jsou asi 0,2 až 0,3 sekundy. Je-li třeba rozlišit různé signály a rozhodnout se pro správnou pohybovou odpověď, prodlužuje se reakční čas přibližně na 0,5 až 1,0 sekundu. Akční rychlost může být vymezena jako schopnost člověka provést pohybový akt v nejkratším čase. Čas se měří od započetí pohybu. Biologické základy této schopnosti se váží jednak na soustavu pohybovou, zejména na činnost svalů, jednak na soustavu nervovou. Bývá zdůrazňována tzv. labilita nervových procesů (možnost rychlého střídaní excitace a útlumu), zejména jde-li o pohyby cyklické. Důležitá je i anatomická stavba těla ovlivňující pákovou soustavu končetin. Rychlostí schopnosti jsou pod dosti přísnou genetickou kontrolou, výrazně se rozvíjejí v období od 6 do 15 let, vrcholí při dosažení dospělosti a jako první v pokročilejším věku ustupují. Jejich diagnostika má smysl v kterémkoli období lidského života, některé testy se vyznačují značnou transferabilitou, takže jsou možná sledování i srovnávání výsledků po desetiletí. Úkol Otestujte své rychlostní schopnosti testem reakční a akční rychlosti. 1) Test reakční rychlosti, zachycení padajícího předmětu Indikátorem pro posouzení příslušné schopnosti je čas, který uplyne mezi signálem k činnosti a jejím skutečným započetím. Pomůcky: – délkové měřítko v podobě gymnastické tyče s vyznačenými centimetry (tyč dlouhá 100–110 cm). Nulový bod je 30 cm od dolního okraje tyče. Ve vzdálenosti 10 cm nad nulovým bodem je značka, černý pruh široký 1 cm. – židle s opěradlem Postup: 1. Posaďte se rozkročmo na židli, čelem k opěradlu a ruku položte zápěstím na opěradlo. 2. Druhá osoba stojí před vámi, a tyč držící u horního konce vloží do vaší připravené ruky. Obepněte tyč pootevřenou pěstí tak, aby mezera kolem tyče byla asi 1 cm. 3. Nyní druhá osoba tyč povytáhne vzhůru tak vysoko, aby nulový bod měřítka byl na úrovni horního okraje vaší ruky. 4. Fixujte pohled na černou značku na měřítku (nedívejte se na ruku druhé osoby). 5. Slovním pokynem „připraveno“ vás druhá osoba upozorní, že pohybový akt se uskuteční během příštích 4 sekund. Tyč pouští v rozmezí 1 až 4 sekundy a intervaly jsou nepravidelné. 6. Vaším úkolem je zachytit tyč (zastavit pád) co nejdříve sevřením ruky, kterou máte stále opřenou o opěradlo židle. 7. Výsledek měřte v centimetrech na palcové straně ruky, u horního okraje palce. 8. Proveďte 3× za sebou a vypočítejte aritmetický průměr z naměřených pokusů. 2) Testy akční rychlosti Čas, který je indikátorem pro posuzování, se nazývá časem pohybu. Je to čas nutný k uskutečnění předepsaného pohybu, zpravidla jde o přemístění některé části těla, obvykle horní 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194757
nebo dolní končetiny, popř. trupu. Testování v terénních podmínkách je nesnadné. Jen přibližný a nepříliš spolehlivý odhad lze získat změřením celkového času pohybové odpovědi. Součástí testování akční rychlosti je testování frekvenční rychlosti. Pro tato testování se používají různé formy tappinku. Pohybovým aktem je ťukání tužkou, klepání prstem nebo sevřenou pěstí, opakované dotýkání se podložky nebo větších terčů prsty ruky nebo špičkou nohy. Tappink rukou Pomůcky: – dva kruhové terče o průměru 20 cm z překližky nebo kartónu připevněny na podložce (např. na dřevěné desce). Vzdálenost středů obou od podložky barevně odlišených kruhů je 81 cm. – stopky Postup: 1. Posaďte se ke stolu, na němž je položena testovací pomůcka. 2. Prsty dominantní ruky se ve výchozí poloze dotýkejte terče na protilehlé straně. Nedominantní ruku, která se pohybu neúčastní, nechte volně opřenou uprostřed mezi terči. 3. Před započetím akce vás vyšetřující upozorní slovy „připravte se“. Na startovací povel zahajte pohyb dominantní paží a střídavě se dotýkejte obou disků. Pohyb opakujte maximální frekvencí po dobu 20 sekund. 4. Od startovacího povelu počítá vyšetřující doteky. Každý dotek terče skóruje 0,5 bodu. Výhodnější je počítat celé cykly, tj. body na terči u dominantní končetiny. 5. Slovy „dost“ ohlašuje vyšetřující konec časového limitu. 6. Zaznamenejte počet ukončených cyklů (celé číslo). Test opakujte dvakrát, lepší pokus je směrodatný. 7. Výsledek dosaďte do vzorce F = PC / t F frekvence PC počet cyklů t čas zkoušky Fyziologické hodnoty Průměrné hodnoty frekvence: muži 41,66 / 20 cyklů ženy 37,84 / 20 cyklů
5.2 Vyšetření reflexního oblouku Činnost nervové soustavy je možné názorně ukázat na činnosti reflexního oblouku u člověka. Tento se skládá z dráhy dostředivé, kterou je veden podnět z místa podráždění do synapse v páteřní míše. Odtud je veden nervový vzruch dále po odstředivé dráze k cílovému místu, kde dojde k realizaci reflexu (např. u patelárního reflexu – extenze bérce). Vyšetřování nepodmíněných reflexů má velký praktický význam, neboť je tak možné odhalit druh nervové poruchy, ale také dráhu nebo centrum, které je poškozeno. Pro vybavení jednotlivých reflexů je nutný neporušený reflexní oblouk a u reflexů proprioceptivních také určitý svalový tonus. U člověka se vyšetřují jednak jednoduché reflexy proprioceptivní (nesprávně nazývané šlachové a okosticové) a exteroceptivní (tj. reflexy kožní). Proprioceptivní reflexy se vybavují 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194757
úderem neurologického kladívka na šlachu nebo kost v sousedství jejího úponu, kdy dochází k dráždění proprioceptorů uložených ve svalech. K vybavení reflexní odpovědi a objektivnímu posouzení se používá tzv. zesilovacích manévrů. Jde v podstatě o odvrácení pozornosti vyšetřované osoby (např. při vyšetřování reflexů dolních končetin vyzveme vyšetřovaného, aby si před hrudníkem zaklesl do sebe prsty rukou a ruce táhl vší silou od sebe). Exteroceptivní kožní reflexy hodnotí reflexní odpověď na dráždění určité oblasti kůže taktilním podnětem. Rovněž je možné vyšetřovat zrakové reflexy. Jde o zornicovou reakci jednak při působení světla (tzv. fotoreakce) a jednak při pohledu do blízka a do dálky. Fotoreakce je buď přímá, tzn. že zornice osvětleného oka se zúží, nebo nepřímá, tzn. že se současně zúží i zornice neosvětleného oka. Při konvergenci obou očí se obě zornice rovněž zužují, při jejich divergenci se naopak rozšiřují. Poruchy zornicové reakce mohou svědčit o poškození mozkového kmene (střední mozek). Kromě reflexů somatických lze také objektivně vyšetřovat činnost vegetativního nervstva (reflex okulokardiální, úder na plexus solaris, změny vasomotoriky při působení chladových a tepelných podnětů aj.). 5.2.1 Vyšetření jednotlivých reflexů V praktickém cvičení budou prováděna vyšetření pouze vybraných hlavních reflexů. Úkol Vybavte níže popsané reflexy. Potřeby: – neurologické kladívko Reflexy proprioceptivní Reflex tricipitový (C7) Postup: 1. Volně zavěste horní končetinu vyšetřované osoby přes své předloktí. 2. Vyšetřovaný má bezvládnou končetinu flektovanou (ohnutou) v lokti. 3. Reflex vybavte úderem na šlachu m. triceps brachii těsně nad olecranonem (výběžkem loketní kosti nad loketním kloubem, ne na kloub). 4. Reflexní odpovědí je mírná extenze (napnutí) předloktí vyšetřovaného. Reflex patelární (L2–L4) Postup: 1. Vyšetřovaná osoba se pohodlně posadí na židli, přehodí jednu dolní končetinu přes koleno druhé a nechá ji volně položenou. Zaklesne prsty obou rukou vší silou do sebe. 2. Reflex vybavte úderem na ligamentum patellae. 3. Reflexní odpovědí je extenze bérce. Reflex achillovy šlachy (L5–S2) Postup: 1. Vyšetřovaná osoba si klekne jednou nohou na židli tak, že se jí dotýká jen kolenem a částí bérce. Druhou nohou stojí na zemi. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194757