Finance v globální ekonomice II: Měnová a kurzová politika (Ukázka, strana 99)

98

FINANCE V GLOBÁLNÍ EKONOMICE II

Tab. 1.10 Rok

Reálné úrokové míry v eurozóneˇ za posledních 12 let Pru˚meˇrná úroková míra hlavních refinancˇ. operací, %

Pru˚meˇrná inflace %

Reálná úroková míra, %

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2,71 4,21 4,02 2,19 2,00 2,00 2,02 2,75 3,85 3,85 1,27 1,00

1,21 2,11 2,39 2,21 2,06 2,15 2,24 2,11 2,14 3,30 0,30 1,62

1,50 2,09 1,63 −0,02 −0,06 −0,15 −0,22 0,64 1,71 0,56 0,97 −0,62

Pru˚meˇr

2,66

1,99

+0,67

Tab. 1.11 Rok

Reálné úrokové míry v Japonsku za posledních 20 let Pru˚meˇrná nekolaterizovaná jednodenní míra, %

Pru˚meˇrná inflace %

Reálná úroková míra, %

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

7,46 4,58 2,99 2,13 1,15 0,41 0,43 0,36 0,04 0,10 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,12 0,47 0,46 0,10 0,10

3,38 1,84 1,27 0,73 −0,04 0,05 1,65 0,78 −0,19 −0,71 −0,73 −0,98 −0,24 −0,06 −0,22 0,18 0,02 1,40 −1,17 −0,83

4,07 2,74 1,72 1,40 1,19 0,36 −1,22 −0,42 0,23 0,80 0,78 0,98 0,24 0,06 0,22 −0,06 0,45 −0,94 1,27 0,93

Pru˚meˇr

1,05

0,31

+0,74

Finance v globální ekonomice II, 2013.indd 98

30. 9. 2013 12:04:49 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194747

MEˇNOVÁ POLITIKA

Tab. 1.12 Rok

99

Reálné úrokové míry ve Velké Británii za posledních 20 let Pru˚meˇrná oficiální bankovní míra, %

Pru˚meˇrná inflace %

Reálná úroková míra, %

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

11,17 8,92 5,75 5,42 6,56 5,90 6,67 7,10 5,31 6,00 4,92 4,00 3,77 4,48 4,65 4,65 5,53 4,63 0,63 0,50

6,79 4,71 2,99 2,38 2,83 2,95 2,75 2,66 2,29 2,08 2,13 2,21 2,81 2,21 2,27 2,92 3,25 4,26 1,98 4,76

4,38 4,20 2,76 3,04 3,73 2,96 3,92 4,44 3,02 3,92 2,79 1,79 0,96 2,27 2,38 1,72 2,27 0,37 −1,36 −4,26

Pru˚meˇr

5,33

3,06

+2,26

Tab. 1.13 Reálné úrokové míry v Cˇeské republice za posledních 16 let Rok

Pru˚meˇrná repo míra, %

Pru˚meˇrná inflace %

Reálná úroková míra, %

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

10,91 11,95 14,78 13,94 6,71 5,25 5,10 3,60 2,29 2,21 1,96 2,17 2,88 3,50 1,52 0,83

9,13 8,88 8,22 10,78 2,11 3,80 4,68 1,89 0,12 2,78 1,84 2,55 2,86 6,35 1,04 1,47

1,78 3,07 6,56 3,16 4,60 1,45 0,43 1,71 2,18 −0,57 0,12 −0,38 0,01 −2,85 0,48 −0,63

Pru˚meˇr

5,60

4,28

+1,32

Finance v globální ekonomice II, 2013.indd 99

30. 9. 2013 12:04:49 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194747

100

FINANCE V GLOBÁLNÍ EKONOMICE II

Je patrné, že pru˚meˇrné reálné úrokové míry v delším cˇasovém období byly ve všech teˇchto zemích kladné. V ˇradeˇ zemí (naprˇíklad USA a Cˇeská republika) je také patrný trend poklesu reálných úrokových meˇr.

Za jmenovitou úrokovou míru byla v jednotlivých zemích vybrána hlavní úroková míra centrální banky. Na tuto úrokovou míru mohou beˇžneˇ dosáhnout (prˇípadneˇ ji i prˇesáhnout) vkladatelé obchodních bank. Reálnou úrokovou míru by bylo vhodné v neˇkterých prˇípadech korigovat (snížit) o danˇ z prˇíjmu˚, nebotˇ naprˇíklad jmenovité úroky z vkladu˚ fyzických osob beˇžneˇ podléhají srážkové dani. I prˇes prˇípadný danˇový efekt reálné zhodnocení vkladu˚ v obchodních bankách bylo pomeˇrneˇ dobré.

Sporˇení v obchodních bankách je obecneˇ ziskové − v rˇadeˇ zemí velice ziskové.

1.5.5 Deflace Deflace (deflation) je procentní snížení cen v daném hospodárˇství v daném meˇsíci proti stejnému meˇsíci prˇedchozího roku, tj. beˇhem jednoho roku. Jde tedy o rocˇní posílení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané meˇny. Je-li v hospodárˇství prˇítomna deflace, pak na koupi téhož koše zboží a služeb spotrˇebitel pozdeˇji potrˇebuje méneˇ jednotek meˇny dané zemeˇ. Je to opak inflace.

Deflace je nesmírneˇ vážný problém, protože klesající ceny a zejména ocˇekávání, že ceny ješteˇ budou klesat, negativneˇ pu˚sobí na HDP a zameˇstnanost. Deflace prohlubuje rozdíly mezi bohatými a chudými domácnostmi. Deflace bývá beˇžneˇ doprovázena recesí. Prˇi deflaci rostou reálné úrokové míry. Nastávají vážné problémy bank a podniku˚ a existuje všeobecná nejistota. Neˇkterˇí ekonomové jsou názoru, že deflace je nebezpecˇneˇjší než vysoká inflace. Otázka deflace je prˇíliš vážná a vyžaduje, abychom se jí velice pecˇliveˇ zabývali. Nejde prˇitom o akademickou debatu, nýbrž o základní problém, na neˇmž závisí hospodárˇská a sociální politika každé zemeˇ. a) Historické zkušenosti s deflací ve sveˇteˇ V 19. století byla deflace ve sveˇteˇ beˇžná (obr. 1.2). Jednalo se o období deflacˇního ru˚stu. Koncem 19. století to zažily USA prˇedevším zásluhou rozmachu železnice.

Ceny v USA tehdy za trˇicet let (pocˇínaje rokem 1864) poklesly témeˇrˇ o 50 %.

Prˇitom pru˚meˇrný hospodárˇský ru˚st cˇinil 4,3 % rocˇneˇ. Protože deflace obecneˇ prohlubuje sociální nerovnost, vedla ke zvyšování chudoby lidu a byla provázena stávkami a sociálním neklidem.

Beˇhem první sveˇtové války a krátce po ní došlo k silnému inflacˇnímu vývoji. Pro období od roku 1920 do druhé sveˇtové války byla pro sveˇt charakteristická deflace.

Beˇhem sveˇtové hospodárˇské krize v letech 1929 až 1933 poklesla cenová hladina v nejveˇtších zemích o více než 20 % a tento pokles byl provázen srovnatelným propadem výroby, rˇeteˇzem bankrotu˚ a rekordní nezameˇstnaností moderní doby.

Zkušenosti z 30. let napovídají, že dosáhne-li krize urcˇité hloubky a je dlouhá, je obtížné ji zvrátit.

Finance v globální ekonomice II, 2013.indd 100

30. 9. 2013 12:04:50 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194747